Edice Fenomén: Týdeník Ekonom přináší Příběhy úspěchu

Příběhy úspěchu

Edice Fenomén: Příběhy úspěchu

19 portrétů úspěšných českých podnikatelek a byznysmenů - Stanislav Bernard, Zbyněk Frolík, Karel Janeček, Marko Pařík, Linda Vavříková, Vladimír Kovář aj.

100 stran za 79 Kč

K dostání na všech trafikách.

Dobrých zpráv není nikdy dost. V době přetrvávající ekonomické krize a hrozícího rozpadu eurozóny to platí dvojnásob. Proto vám ve speciální příloze plné příběhů českých podnikatelů nabízíme čtení, které dává na předlužené země a jejich nekompetentní vůdce alespoň na chvíli zapomenout.

I firmy z Příběhů úspěchu se často ocitly na hranici přežití, nicméně vždy se buď udála šťastná událost, nebo – a to častěji – jejich majitelé potíže zkrátka dokázali překonat. »Prvních deset let jsme dennodenně bojovali o přežití, « přiznává Stanislav Bernard, spolumajitel humpoleckého pivovaru.

Během dvou desetiletí od listopadu 1989 tak dokázali v Česku vyrůst novodobí Tomášové Baťové, Emilové Kolbenové a Čeňkové Daňkové, kteří si stále drží majetkové podíly ve svých firmách a s výrobky či službami bodují i v cizině. Někteří dokonce patří ve svých oborech k naprosté světové špičce. Zde je několik příkladů:

• Pivo z Rodinného pivovaru Bernard z Humpolce si mohou zákazníci objednat nejen v Česku, ale i v Austrálii, Izraeli či Mexiku.
• Přírodní kosmetikou Ryor z Kyšic u Unhoště se zkrášlují australské, indonéské i japonské ženy.
• Na nemocničních lůžkách Linet ze Želevčic u Slaného se léčí pacienti ve Spojených státech amerických, na Kubě a v dalších více než devadesáti státech. Jejich výrobce patří mezi čtyři největší firmy v oboru na světě.
• Fenix Group z Jeseníku – podnik, který vyrábí topné panely – ovládá »dcery« ve Španělsku, Skotsku či Francii.
• Finanční firma RSJ z Prahy je úspěšným »tvůrcem trhu« a jedním z největších obchodníků s finančními deriváty na světě s nepředstavitelným ročním obratem téměř tří biliard korun.
• Společnost Shipito pro naprostou většinu Čechů neznámého krajana Johna Vanhary označil časopis Inc za 37. nejrychleji rostoucí firmu v USA. Ve svém oboru – dopravě a logistice – se umístila dokonce na prvním místě.

Majitelé výše zmíněných firem (a třinácti dalších, které vám v Příbězích úspěchu představujeme) přitom zůstávají neokázalými, skromnými a pokornými lidmi – což je v ostrém kontrastu s životním stylem obchodníků ve finančních centrech světa, v londýnské City či na newyorské Wall Street. Tedy těch, kteří se výrazou měrou podepsali na spuštění nynější ekonomické krize.

Možná podnikatelům z Příběhů úspěchu pomáhají i životní kréda, s nimiž se svěřili. Potřebu pokory, o níž řada z nich mluví, za všechny vystihuje motto Dany Hradecké ze společnosti Botanicus. »Když jdeš nahoru, dívej se, okolo koho jdeš, kolem stejných lidí půjdeš dolů...«

Hezké a pozitivní čtení.

Aleš Vojíř, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom

Zbyněk Frolík & Linet: Z kravína do celého světa

Firma Linet

Firma vyrábí nemocniční lůžka, vznikla roku 1990 v Želevčicích u Slaného. Zaměstnává
550 lidí v Česku a 270 v zahraničí.

Má pobočky v Itálii, Francii, Německu, Nizozemsku, Velké Británii, Švédsku, Španělsku a USA, vyváží do 93 zemí.

Kvůli stěhování do Nizozemska došlo k ocenění Linetu a jeho německého partnera. Celková hodnota obou firem činí 7 miliard korun, 6 miliard z toho připadá na Linet.

Zisk firma nezveřejňuje.

Podnikatelé jsou jako ekonomičtí sportovci, tvrdí Zbyněk Frolík. On sám patří k těm, kteří se úspěšně poměřují se světovou špičkou. Podařilo se mu překročit pomyslný domácí rynek a firmu Linet dotáhl mezi čtyři nejvýznamnější výrobce nemocničních lůžek na světě. Přestože je v Česku poměrně běžným nešvarem závidět bohatým a úspěšným, což řadu podnikatelů vede k tomu, že se svými úspěchy zrovna nechlubí, Frolík se veřejným vystoupením nevyhýbá. »Nejsem tak významný ve vztahu k tuzemskému hospodářství jako třeba Andrej Babiš, Petr Kellner... hráči, kteří ovládají stovky miliard. Ale je pravda, že se snažím přispět k tomu, aby české hospodářské prostředí bylo kultivovanější,« vysvětluje Frolík.

Závistivcům mnoho příležitostí k pomluvám nedává – v kontaktu je bezprostřední a bohatství nemá ve zvyku dávat na odiv. Na dovolenou jezdí obytným vozem a bydlí ve vile ve Slaném. A to přesto, že by si mohl dovolit pořídit zámek a letos si koupil svůj první luxusní vůz – Audi A8. »Mohl bych si dovolit mnohem více. Peníze, které vydělám, investuji. Devadesát pět procent mých prostředků je
v nějakých podnicích. Spotřeba mé rodiny se pohybuje na úrovni padesáti, šedesáti tisíc měsíčně, což je v porovnání s tím, co bych si mohl dovolit, minorita,« prozrazuje.

Podnikání z nudy

Jeho cesta mezi nejúspěšnější české podnikatele byla ovšem poměrně dlouhá. První zkušenosti sbíral ještě v dobách socialismu. Na základní vojenské službě, kterou absolvoval na Zelené Hoře u Nepomuku, kde původně byli černí baroni, se dost nudil. Jeho otec, tehdejší ředitel Státních statků Praha, ho upozornil, že mají ve stodole fůru sisalových provazů, které se dříve používaly na vázání snopů.

Frolíka tehdy napadlo, že využije své záliby – uměl totiž vyrábět drhané obrazy, kterými si ostatně s manželkou vyzdobili podkrovní pokojík u rodičů. Sisalové sovičky chtěl mít tehdy na zdi téměř každý. »Naučil jsem je dělat vojáky a lampasáky jsem motivoval, aby je prodávali za 150 korun a každou desátou měli zdarma. My jsme udělali šest sov za jednu hlídací směnu, to bylo 900 korun, obrovské peníze na tu dobu,« vzpomíná.

Z takto získaných peněz si záhy koupil své první auto – havarovaný Fiat Mirafiori za 35 tisíc korun. Ojetá auta se poté stala jeho další podnikatelskou »štací«. Frolík působil v Akademii věd, kde spravoval věčně rozbitý ruský počítač. Nakonec se s Rusy, kteří se v mašině vyznali, dohodl na spolupráci. Po bazarech jim sháněl starší vozy ruské výroby, aby je mohli opravit a prodat do Sovětského svazu, a oni se mu starali o počítač.

Poněkud úsměvnou trojici podnikatelských začátků Zbyňka Frolíka pak uzavírá jeho »skleníkové období«. Do rodiny přibyly dvě malé děti a novopečený otec přemýšlel, jak si finančně přilepšit. Otec navrhoval pěstování zeleniny – zemědělské přebytky se totiž mohly prodávat na tržištích. Péče o salát a květák však jeho synovi přišla moc pracná – a tak se rozhodl pro růže.

Jím pěstované květiny zná ostatně většina Čechů – jen málokdo totiž neviděl film S tebou mě baví svět.»Ve scéně, kde jde Satinský odprošovat manželku s pugetem růží, tak ten jsem vázal já. Řekl jsem si tehdy o závratných pět tisíc korun, protože v lednu jsem byl jediný v republice, kdo měl růže,« usmívá se byznysmen.

»Šel jsem za svobodou«

Skutečný úspěch ovšem přineslo až rozhodnutí založit společnost Linet. Krátce po sametové revoluci podnikatel opustil místo šéfa technického odboru motolské nemocnice a v prázdném kravíně poblíž Slaného vybudoval fabriku na výrobu nemocničních lůžek. »Šel jsem za svobodou, za vizí, že si budu dělat, co chci. Nebudu se muset zpovídat a budu sám odpovědný za své úspěchy i průšvihy, « vrací se Frolík ve vzpomínkách do roku 1990.

Věděl tehdy, že rozestavěný areál motolské nemocnice bude potřebovat postele se speciálním podvozkem pro automatický transport. Jako technik měl v hlavě jednoduché řešení, které bylo o 40 procent levnější než nabízela švýcarská společnost. Za 50 místo za 80 milionů korun. Nemocnice ovšem odmítla. Bála se řečí, že si dohaduje byznys s bývalým členem vlastního managementu – a navíc kravín jako místo výroby patrně nepůsobil zrovna solidním dojmem. »Proto jsem si našel zahraničního partnera z Německa, tehdy docela malou firmu. Daroval jsem jim polovinu našeho tehdejšího nic a vytvořili jsme joint venture se zahraničním kapitálem,« vzpomíná Frolík, jak si pomohl k důvěryhodnosti.

Díky tomu získal zálohu osmi milionů korun a vizi nasmlouvaných 50 milionů. »Byl to obrovský finanční i emoční startovací kapitál,« dodává Frolík, jehož firma dnes exportuje do více než 90 zemí světa. Letos navíc se svými německými partnery založil společný mezinárodní holding Linet Group SE v Nizozemsku. Hledá tam ochranu investic a dobrou adresu pro plánovaný vstup na zahraniční burzu.

Firmu budou v budoucnu vlastnit jeho tři děti – budou ovšem v pozici akcionářů, řídit společnost totiž ani Frolíkova syna, ani žádnou z jeho dvou dcer neláká. Sám podnikatel je přesvědčen, že i oni mají – stejně jako on – právo zvolit si vlastní cestu a nutit je k něčemu, co dělat nechtějí, by považoval za chybu. A těm se Zbyněk Frolík snaží vyhýbat.

Pokračování životního a profesního příběhu Zbyňka Frolíka a dalších 18 postav z českého byznysu se dočtete v mimořádné příloze Příběhy úspěchu, z edice Fenomén. K dostání na všech trafikách, 100 stran za 79 Kč.