Jaké změny přinese nový občanský zákoníku? Ptali jste se odborníka

Dobrý den i Vám, podstatných změn je mnoho. Vybral bych z nich např.: (1) DŮRAZ NA PLATNOST SMLUV. Smlouvu nelze prohlásit za neplatnou z formalistických důvodů. Smluvní strany mohou dohodnout jiné řešení, než které stanoví zákon, neporuší-li tím důležitou hodnotu (dobré mravy nebo veřejný pořádek) nebo jasný zákonný zákaz (např. na ochranu spotřebitele). Některé příklady z mnoha: (A) Dnes nezavazuje smlouva k bytu, který je sice zcela způsobilý k bydlení, ale nebyl jako byt zkolaudován (kdo si to ověřuje?); nově bude na samotném nájemci, jak právně zareaguje na tuto vadu v předmětu nájmu. (B) Dnes nemůžete podle občanského zákoníku uzavřít skutečnou smlouvu o smlouvě budoucí; nově nebudete šikanováni takovýmto bezdůvodným zákazem. (C) Dnes nemůžete domluvit na úrocích z prodlení v jiné než zákonem stanovené výši (tento zákaz můžete ale obejít, musíte ale vědět, že máte použít název „smluvní pokuta“); nově tato dohoda bude samozřejmě možná. (2) JEDNOTNÁ ÚPRAVA SMLUVNÍCH TYPŮ: Dnes je řada smluvních typů (kupní smlouva, smlouva o dílo...) upravena jednou v občanském, podruhé v obchodním zákoníku. Tedy např. ustanovení o kupní smlouvě se musíte učit nadvakrát. Navíc při řešení konkrétního právního předpisu pak musíte posoudit, zda se použije úprava v občanském, anebo obchodním zákoníku. Nově budou smluvní typy jednotně upraveny v zákoníku občanském. (3) EVROPSKY STANDARDNÍ DĚDICKÉ PRÁVO. Dědické právo je snad nejzuboženější část stávajícího občanského zákoníku. Jeden příklad: Představte si, že Vám Váš zemřelý přítel odkázal vázu, kterou jste u něj obdivoval; zbylý majetek zůstavil rovným dílem svým dvěma dětem. Mysleli byste si, že se stanete výlučným vlastníkem odkázané vázy a že ostatní přítelův majetek bude zase patřit jen jeho dětem. Tento závěr odpovídá vůli zůstavitele, zdravému rozumu i výslovnému textu nového občanského zákoníku. Dnes ovšem dojdeme ke zcela nesmyslnému řešení: Váza se ocení (řekněme že má hodnotu např. 100 tis. Kč); ostatní majetek se ocení rovněž (řekněme, že má hodnotu např. 900 tis. Kč); každý získá podíl na celé pozůstalosti v příslušném zlomku. Tedy (neuzavřete-li s přítelovými dětmi jinou dohodu): Vám bude náležet 10 % z celé pozůstalosti (tj. 10% spoluvlastnický podíl na váze i na každé další věci v pozůstalosti) a přítelovým dětem 90 % z celé pozůstalosti (tj. 90% spoluvlastnický podíl na váze i na každé další věcí v pozůstalosti). Dědické právo v ČR roku 2011… (4) ÚVODNÍ ČÁST ZDŮRAZŇUJÍCÍ, ŽE PRÁVNÍ PŘEDPISY (SOUKROMÉHO PRÁVA) NUTNO APLIKOVAT ROZUMNĚ: Jednotlivá ustanovení se vyloží dle jejich smyslu a účelu. Kde zákon mlčí, tam se vyjde z ustanovení upravujících srovnatelné situace. Kde nelze postupovat ani analogicky, tam soud pro situaci, na kterou zákon nepamatoval, nalezne dobré a spravedlivé řešení. Při tom všem nesmí výklad a aplikace práva vést ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Uvedené zní jako samozřejmost, ale jen do chvíle, než si přečtete některá soudní rozhodnutí, která tato pravidla flagrantně porušují. CO CHYBÍ: Osobně bych byl pro to, aby nový občanský zákoník obsahoval rovněž registrované partnerství a individuální pracovní právo (pokud možno v poněkud liberalizované podobě). Tedy aby tyto právní oblasti nepřenechával zvláštním zákonům (zákonu o registrovaném partnerství, zákoníku práce). Jedná se ale o politicky zabarvenou otázku, která není myslím natolik zásadní, aby rozhodla o ne/přijetí nového občanského zákoníku.

Změny budou podstatné. Neumím je ale kvantifikovat určitým procentem. Vlastně ani nevím, co Vámi uváděných 50 % znamená. Souhlasím s Vámi, že některé defekty stávajícího občanského zákoníku lze řešit jeho dílčími novelami. Ale možná by to bylo jako lepit kousky plechu na Velorex. Nebo se divit, že pod plachtu nelze vmontovat dvoulitrový čtyřtakt. Vždyť pokud bychom standardní evropskou úpravu dědického práva (která tvoří méně než 10 % nového občanského zákoníku) vložili do občanského zákoníku stávajícího, působila by velmi disproporčně: tvořila by přibližně 1/3 jeho ustanovení. Malé novely by byly asi lepší než žádné, ale nedojdete s nimi tam, kam se zcela novým předpisem. Správněji se začne soudit hned po účinnosti nového občanského zákoníku (viz odpověď na otázku pana Kostky, první shora). Souhlasím, že na některé právní otázky nebudeme znát po nějakou dobu řešení, ale tuto nejistotu omezí skutečnosti, že: (1) ustanovení nového občanského zákoníku jsou relativně podrobnější, a tedy poskytují lepší vodítko; (2) tato ustanovení dale osvětlí důvodová zpráva; (3) vznikne několik nových komentářů a dalších prací; a (4) Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší soud připravují týmy a postupy ke sjednocování právních řešeních a judikatury soudů nižšího stupně. K velikosti „transformačních nákladů“ spojených s novým občanským zákoníkem: V roce 2006 byl namísto zákona o konkurzu a vyrovnání přijat moderní insolvenční zákon, dosti obsáhlý. Myslím, že se dobře a rychle zaběhl.

Ano, rozjedeme je v první polovině příštího roku a potrvá téměř 3 roky. Celková cena (lektorné, nájem, doprava, strava pro účastníky, osobní náklady…) činí přibližně 30 mil. CZK. Za ně pořídíme za více než 300 vzdělávacích akcí a téměř 600 výukových dnů. Navíc tato částka bude z 85 % pocházet z prostředků EU; jen 15 % ze zdrojů Ministerstva spravedlnosti.

Kdy se z návrhu občanského zákoníku stane zákon (kdy bude vydán ve sbírce zákonů), to záleží na dalším legislativním procesu. Nyní je záležitostí senátu a prezidenta, zda nový občanský zákoník schválí či podepíší, anebo poslanecké sněmovně vrátí k dalšímu hlasování. Bude-li nový občanský zákoník přijat, nezačneme se jím řídit ihned. I nadále zůstanou v účinnosti nynější zákony. Lze předpokládat, že budeme mít téměř dva roky na to, se s novým civilním právem seznámit. Nový občanský zákoník naplno „odstartuje“ teprve k 1.1.2014.

Dobrý den, mohla by Vás zajímat i podrobná odpověď (část (3)) na otázku pana Kostky (první shora). Povinný díl v novém občanském zákoníku přetrvává, ale jen v omezeném rozsahu. Nezletilý neopomenutelný dědic má právo na 75 % (dnes 100 %) a zletilý neopomenutelný dědic na 25 % (dnes 50 %) toho, co by mu připadlo podle zákonné dědické posloupnosti. Přitom na ochraně neopomenutelného dědice není nic nestandardního. Zakotvují ji i občanské zákoníky v Německu, Rakousku nebo Nizozemí a v řadě dalších států, které můžete snadno zjistit na následující webové stránce: http://www.successions-europe.eu/cs/austria/topics/restrictions-on-the-freedom-to-dispose-of-ones-succession-by-will Navíc nový občanský zákoník je celkem liberální v tom, že umožňuje říci: Neopomenutelný dědic nezíská podíl na dědictví (spoluvlastnictví), ale bude vyplacen v penězích, podle okolností ve splátkách. Příklad: Svůj podnik můžete zůstavit svým dvěma schopnějším dětem tak, že jej budou rozvíjet bez rozbrojů s Vaším dítětem třetím; to bude vypláceno v penězích.

1. Hned od prvního dne jeho účinnosti, tj. 1.1. 2014. Některé právní vztahy vzniklé dříve (např. dříve podepsané smlouvy) se ovšem budou i nadále řídit především dosavadními předpisy. 2. Některé sporné otázky budou jistě definitivně vyřešeny teprve judikaturou Nejvyššího soudu. To ale neznamená, že by soudy do té doby pozastavily své rozhodování. I prvostupňový soudce se zamyslí a odůvodní, který výklad je správnější a proč. A Nejvyšší soud mu třeba dá zapravdu. Navíc Nejvyšší soud myslím odpovědně přistoupí ke své roli a bude sám aktivně sledovat rozhodovací praxi a v odůvodněných případech ji sjednocovat svými stanovisky.

Vážená paní Kratochvílová, jak jste napsala, všímám si a budu si všímat, jak nový občanský zákoník postupuje jednotlivými legislativními kroky. Neznám ale okolnosti natolik detailně, abych mohl předvídat BUDOUCÍ rozhodnutí jednotlivých politických hráčů. Hezký den i Vám.

Nový občanský zákoník s anonymními akciemi nepočítá. Naopak: při projednávání v Ústavněprávním výboru poslanecké sněmovny do něj bylo vloženo několik ustanovení o imobilizovaných cenných papírech. Srov. § 1096 odst. 3, § 2382a, § 2834a a § 2385 ve znění pozměňovacího návrhu Ústavněprávního výboru ( http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/navrh-zakona.html ). Tím je v novém občanském zákoníku připravena „infrastruktura“ pro to, aby nový zákon o obchodních korporacích (tedy i o akciové společnosti a akciích), který poslanecká sněmovna teprve bude přijímat, stanovil, že listinné akcie musí být imobilizovány – uloženy u schovatele tak, že lze zjistit, komu patří. Jinak v tom ohledu, který Vás myslím zajímá, je podstatnější zákon o zadávání veřejných zakázek (srov. návrh, aby žadatelé o veřejné zakázky odkryli své ekonomické vlastníky).

Zkusím tedy v pěti bodech (byť ne všechny budou k tomu, co děláme): (1) Pořádáme kurzy pro soudce, státní zástupce a další personál soudů a státních zastupitelství – přes 400 vzdělávacích akcí ročně. (2) Jsme rozpočtová organizace zřízená zákonem o soudech a soudcích. Podléháme Ministerstvu spravedlnosti a Radě Justiční akademie. (3) Sídlíme a vzděláváme v Kroměříži, kde máme 5 budov, řadu přednáškových sálů a přes 200 lůžek. Vzdělávání nabízíme rovněž v Praze (naše největší pobočka) a dalších regionech. (4) Náš roční rozpočet je přibližně 50 mil. Kč (nad jeho rámec navíc získáváme projektové prostředky z evropských grantů). (5) www.jacz.cz . O vzdělávacích akcích, které justici nabízíme, si můžete udělat představu na asja.jacz.cz

Paragrafované znění byste nalezla na obcanskyzakonik.justice.cz . Jeho § 487 (po změnách v ústavněprávním výboru) zní: “Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“ Upřímně: toto ustanovení toho pro Vás samo o sobě příliš nezmění. Vyjadřuje spíše určitou hodnotu (kočka není kus kamene) a výkladovou pomůcku, resp. základ, na který navazují zvláštní ustanovení (např. § 2921). Po tom, kdo Vám rozmlátil pračku v ceně 5 tis. Kč nemůžete chtít, aby Vám zaplatil desetitisícovou opravu (koupí Vám pračku novou); zato po tom, kdo Vám nakopl kočku v téže ceně 5 tis. Kč, můžete požadovat desetitisícové náklady léčení.

Jak kteří. I dnes působí na trhu dost advokátů, kteří opomíjí důležitá ustanovení nebo judikaturu k nim. Ti dobří budou nový občanský zákoník znát dobře -- ostatně si je při sjednávání právních služeb můžete vyzkoušet. Možná se ale trochu přeceňuje "schopnost citovat": kvalitní právník toho musí znát dost, ale zdaleka na všechno. Často mu stačí, aby si uvědomil, kde leží problémy a co neví, aby uměl vyhledat relevantní právní zdroje (judikatura, komentáře...) a vymyslet důležité argumenty. Myslím, že nová divoká léta jsou velmi, velmi nepravděpodobná, přinejmenším jde-li o nový občanský zákoník: Zkušenost s 20 lety demokracie a volných trhů soudům nikdo nevezme. Nový občanský zákoník není převrat režimu. V mnoha případech opravuje to, co se už řadu let kritizuje. Přináší tedy zajímavou směs revolučních a evolučních změn.

Ano, jde dokonce o privilegovaný případ, srov. § 824 odstavec 1: "Zletilého lze [bez dalšího] osvojit, jestliže ... d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela."

Rád bych Vám položil doplňující otázky, abych si vyjasnil, zda jsem dobře pochopil, že šlo o následující: osoba A se zavázala zaplatit bance určitou částku a zřídila ve prospěch banky zástavní právo ke svému bytu; následně osoba A převedla tento byt (zatížený zástavním právem) na osobu B; ta nyní píše závěť, přičemž dědicem bude osoba C. Zástavní právo nutně "přežije" dědické řízení. Osoba B (zůstavitel) je totiž nemohl jednostranně zrušit za svého života (musel by se domluvit s bankou). Není důvod, aby je mohl jednostranně zrušit k okamžiku své smrti. Pokud tedy osoba A neuhradí zbývající nedoplatek, může vést banka exekuci na byt, byť nyní patří osobě C (ne však na jiný majetek osoby C). Dědické právo není moje specializace, předpokládám však, že nově by zůstavitel mohl např. určit: zůstavuji byt osobě D do okamžiku splacení hypotéky; nástupcem je osoba C. V našem případě by to ale myslím nebylo příliš užitečné. Pokud se osoba B zavázala vůči bance, že uhradí dluh, který vznikl osobě A (tj. osoba B se stala osobním dlužníkem, tj. banka vůči osobě B může požadovat zaplacení dluhu a uspokojit se z veškerého majetku osoby B), pak musí dědic (osoba C) tento dluh zaplatit, avšak -- pokud si vyhradil soupis -- jen do výše čisté hodnoty pozůstalosti (zděděných věcí).