Někteří právníci o tom mluví otevřeně: lukrativní tendry, ve kterých úřady či ministerstva poptávají advokátní služby, bývají často "šité na míru" pro velké hráče. "Nemá ani smysl se do nich hlásit, jsou rozhodnuté předem," říká Josef Černohlávek z kanceláře Ürge & Černohlávek.

Na vyřazení malých firem dosud úředníkům stačil jednoduchý trik - požadovat, aby každý uchazeč doložil roční obrat v desítkách milionů. Příklad? Pražský magistrát loni vyhlašoval soutěž na poskytování právních služeb za 19 milionů pro odbor informatiky. "Podmínkou bylo, aby zájemce vykazoval dvě účetní období po sobě obrat minimálně 30 milionů, což pochopitelně mohlo splnit pouze pár firem. Přitom výše obratu nic nevypovídá o právnických znalostech advokáta," tvrdí Černohlávek

Kritéria pro jednoho hráče

Tahle praxe by již za půl roku měla skončit. Poslanci minulý týden v pátek schválili novou podobu zákona o veřejných zakázkách, která mimo jiné omezuje možnosti úředníků předem vylučovat zájemce o státní kontrakty. "Zadavatelům se znemožní, aby po firmách vyžadovali splnění kritérií, která souvisejí s takzvanou ekonomickou kvalifikací. Mezi ně dosud patřil třeba požadavek na výši obratu, pojištění, ale i reference ze splnění podobně velké zakázky," vysvětluje Jan Sixta, náměstek z ministerstva pro místní rozvoj, které návrh předložilo.

Na takovou diskriminaci si nestěžují jen právníci, ale například i dodavatelé zdravotnických přístrojů. Jak loni upozornil oborový časopis Medical Tribune, řada nemocnic ve svých tendrech vyžaduje tak velký obrat firmy, že se nakonec může přihlásit pouze jediný uchazeč.

Na podobné "vychytávky" si ostatně stěžoval i ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, který dříve vedl firmu Phar Service, nabízející rekonstrukce nemocničních pracovišť. "Naše firma se jednou ucházela o zakázku stavby nemocnice. V kvalifikačních podmínkách ale stál požadavek, že dodavatel musí mít zkušenosti se stavbou jaderné elektrárny a firma musí mít minimální obrat 300 milionů," řekl před časem.

Kromě výšky obratu nebudou smět úředníci do tendrů vkládat ani další požadavek, který dosud omezoval konkurenci: doložení technických certifikátů, známých pod označením ISO.

Ilustrativní příklad nabízí ministerstvo vnitra. To letos požadovalo podobné certifikáty při tendru za 1,6 miliardy na poskytování telekomunikačních služeb pro státní správu. A spolu s nimi i obrat půlmiliardy. Výsledek? Z tendru pak vypadl jeden z předních českých operátorů Dial Telecom. Jeho zástupci si pak stěžovali u antimonopolního úřad, který tendr zastavil.

"Zrušení požadavků na obrat nebo certifikáty je rozhodně krokem vpřed. Například pro nás to bude znamenat větší zájem ucházet se o veřejné zakázky," říká advokát Josef Černohlávek. Změny vítají i experti, které týdeník Ekonom oslovil. "Ztíží se manipulování se zakázkami," říká Martin Kameník z občanského sdružení Oživení, které bojuje proti korupci.

Novela přináší i riziko

Schválení novinek ovšem může přinést jiný problém: za situace, kdy úřady nebudou smět po zájemcích požadovat údaje o obratu, se zvýší riziko, že vítěz nebude schopen zadání splnit. Uchazeči totiž budou předkládat pouze čestné prohlášení, že zakázku zvládnou. Že nejde o dostatečnou pojistku přiznává i ministerstvo. "Samozřejmě nikdo nezabrání tomu, aby uchazeči uváděli do svých prohlášení lživé údaje," říká náměstek Jan Sixta. Podle něho však úředníci, kteří zakázku vypisují, budou moci své podmínky specifikovat při uzavíraní smluv. "Naším cílem je, aby se tendrů mohlo účastnit co nejvíce firem. Pokud ale úřad bude po vítězi například chtít certifikáty ISO, tak to uvede do smlouvy a dotyčná firma si je bude muset dodatečně opatřit," dodává Sixta.

Novela ministerstva přináší i další protikorupční novinky: skončit má například pochybná praxe vybírání vítězů pomocí losu, nebo tendry, do kterých se přihlásí pouze jeden zájemce - pokud tato situace nastane, tendr se automaticky zruší a vypíše znovu. Úředníkům zároveň přibude povinnost zveřejňovat podepsané smlouvy na internetu.

Novelu musí nyní schválit senát a podepsat prezident. Platit by měla od dubna příštího roku.

Vladimír Šnídl

700 mld. Kč
Tolik peněz se ročně v Česku protočí ve veřejných zakázkách.

Požadovat vysoký obrat či různé certifikáty je podle ministra Kamila Jankovského "jeden z nejspolehlivějších způsobů, jak přihrát zakázku". Foto: ČTK

Související