Olympiády v historii

1,5 mld. USD
Velkou ztrátou ve výši 1,5 miliardy amerických dolarů skončily letní olympijské hry v Montrealu v roce 1976. Dluh
Kanada splácela až do roku 2006. Olympijský stadion, který byl pro účely her vybudován, proto získal od fanoušků přezdívku "The Big Owe" (Velký dluh).

42 mld. USD
Zdaleka nejdražší byly letní olympijské hry v Pekingu v roce 2008 s náklady 42 miliard dolarů. Původní rozpočet byl překročen zhruba trojnásobně.

4,6 mld. USD
Ještě na jaře 2010 se odhadovalo, že zimní olympijské hry ve Vancouveru poznamená rekordní ztráta ve výši 4,6 miliardy dolarů. Nakonec na nich pořadatelé ani nevydělali, ani neprodělali.

Nadšení opadlo a převládla skepse. Tak se dá charakterizovat nálada Britů, kteří se chystají na olympijské hry. Zatímco ještě v roce 2005, když padlo rozhodnutí pořádat hry od 26. července do 12. srpna 2012 v britské metropoli, se na Trafalgarském náměstí bouřlivě slavilo, dnes vrcholí diskuse, zda se olympijský podnik vyplatí.

Na rozdíl od Řecka, kde se letní olympijské hry v roce 2004 proměnily v noční můru, neboť z plánovaných 6,3 miliardy dolarů se náklady vyšplhaly na zhruba 12,9 miliardy dolarů, britská vláda předpokládá, že bilance olympijských her pro ni skončí v černých číslech. "Olympiáda by měla Velké Británii přinést 1,9 miliardy liber zisku," odhaduje studie Adama Blakea z univerzity v Nottinghamu. I tak se ale Britové neradují. "Olympiáda je příliš velký projekt na to, aby z toho profitovaly i malé podniky. Většina peněz půjde do kapes těm, kteří jich už beztak mají dost," namítá Benjamin Spencer, manažer z jihovýchodního Londýna. "Kdo z toho ale bude mít zisk? Ekonomickou krizi olympiáda nevyřeší, a to je teď naše hlavní starost," připojuje se Abdul Bah, knihovník z Balhamu.

Sport přijde draho

Britští politici od olympiády očekávají přinejmenším dvojí efekt: pozitivní dopad na růst HDP, ale také na zaměstnanost, mělo by vzniknout přes osm tisíc nových pracovních míst. Pozitivní vliv na zaměstnanost je ovšem relativně časově omezený. A je tu i řecké memento - byly to právě náklady na olympijské hry v roce 2004, které prohloubily deficit státního rozpočtu o dvojnásobek.

Většina ekonomických analýz se shoduje, že bude nutná větší angažovanost státu. Na kolik ve finále olympiáda ostrovní království ve skutečnosti přijde, je přitom stále ve hvězdách. V roce 2007 přehodnotila britská vláda rozpočet her z původně plánovaných 3,4 miliardy liber na 9,3 miliardy liber. "Konečné výdaje na olympiády jsou pro daňové poplatníky nejisté ze své podstaty," připouští šéf britského Národního kontrolního úřadu Amyas Morse. "Tím, jak se olympijské hry blíží, je stále méně prostoru na tvorbu finančních rezerv, které by pokryly zcela nepředpokládané náklady," dodává. Avšak vzhledem k tomu, že většina nových sportovišť je již hotova, dá se očekávat, že náklady už dramaticky nevzrostou.

Jedním ze zdrojů financování v rámci veřejných prostředků jsou i příjmy z britské národní loterie, které mají pokrýt 23 procent rozpočtu. Právě tato položka leží v žaludku těm, kteří sportu obecně nefandí. Za normálních okolností by totiž část těchto prostředků připadla na kulturu či vědu. "Přesměrování fondů může nadělat více škody než užitku," varuje například zpráva Výboru pro sport a kulturu londýnského zastupitelstva.

Metro k prasknutí. A bude hůř!

Jedním z nepřímých finančních důsledků olympiády, jež od ledna pocítí v Londýně téměř každý, je i zvýšení cen jízdného veřejné dopravy - v průměru o osm procent. Celodenní jízdenka mezi centrem Londýna a zónou 3 (Olympijský park) tak přijde na 10,80 libry. Současný starosta metropole Boris Johnson sice zdražení do přímé souvislosti s olympiádou nedal, nicméně to nepřímo přiznal tím, když současně s informací o zdražení jízdného oznámil, že každý řidič metra dostane za své pracovní nasazení v době her speciální jednorázovou odměnu ve výši 1200 liber.

Vypadá to, že právě ceny jízdného se stanou hlavním tématem politického klání o místo starosty Londýna. Ty se uskuteční v květnu příštího roku, tedy dva měsíce před zahájením olympiády. Bývalý starosta a Johnsonův hlavní vyzyvatel Ken Livingstone totiž na zdražení jízdného reagoval slibem, že pokud bude zvolen starostou on, ceny jízdného naopak o pět procent sníží. Jak uvedl, cílem není jen zatraktivnit dopravu, ale také "dát obyčejným Londýňanům peníze zpět do kapes, a tím oživit ekonomiku".

Je evidentní, že právě doprava je jedním z klíčů úspěšného průběhu olympiády, a tím pádem i jedním z nejrizikovějších bodů. Ve stále rozrůstajícím se Londýně není infrastruktura městské dopravy dostačující ani za normálních okolností. Výluky a zpoždění vlaků a metra jsou takřka na denním pořádku a Londýňané jsou zvyklí trávit na cestách i několik hodin.

Možná je paradoxně pro londýnskou dopravu úlevou, že stále relativně velké množství lidí dává přednost jízdě autem i přesto, že za vjezd do centra Londýna zaplatí až 10 liber. A neodrazují je ani ceny parkovného či notorické dopravní zácpy.

Odhaduje se, že v době konání her využije služeb hromadné dopravy až o 800 tisíc lidí více. Organizátoři se proto snaží přesvědčit až 30 procent obyvatel Londýna, aby během olympiády pracovali z domova. Nakolik je to životaschopný koncept, vezme-li se v úvahu, že olympijské hry potrvají
17 dní, je však velkou neznámou.

"Určitý podíl práce z domova je možný, stejně jako práce na směny, ale například finanční makléři a obchodníci na burze musejí být u svých pracovních stolů," vysvětluje tiskové oddělení londýnského finančního centra City, kde až 97 procent zaměstnanců denně využívá služeb městské hromadné dopravy. Každopádně britský parlament jde příkladem a zvažuje, že jednání ukončí již k 13. červenci. "Bude to asi blázinec. Asi bude lepší tady nebýt," suše poznamenává Jean Fischer, majitel nakladatelství v jižní části Londýna. Podle výzkumu BBC má podobné plány 20 procent Londýňanů a skoro 50 procent se bude snažit olympiádě nějakým způsobem vyhnout.

Panují také obavy, že praskat ve švech budou i hotely a penziony. Na astronomické zisky se těší majitelé domů a bytů. Během olympiády totiž budou moci své nemovitosti pronajmout za několikanásobně vyšší cenu. Tak například nájem třípokojového bytu ve třetí londýnské zóně přijde měsíčně průměrně na 1500 liber, v době olympiády se podobný byt pronajímá za 2000 až 2500 liber týdně. Ceny za luxusnější byty se mohou vyšplhat až na 8000 liber týdně. Podle informací makléřů z východního Londýna se majitelé bytů snaží do smluv se stálými nájemníky zahrnout klauzuli o povinných prázdninách v období olympiády.

"Nedávno se mě majitel bytu zeptal, zda nepojedu příští srpen na dovolenou. Odvětil jsem, že ne, ale mám obavu, že dostanu výpověď," svěřil se deníku Guardian Arthur Cegilski, obyvatel čtvrti Stratford, která bude centrem olympijských her.

Přitom to byl právě přiliv turistů, jenž figuroval mezi dalšími hlavními argumenty ve prospěch olympiády. Britské hlavní město ovšem žádné takové extra lákadlo pro turisty nepotřebuje. Statistiky ukazují, že Big Ben, královna i multikulturní uvolněná atmosféra jsou dostatečnými magnety, které fungují už desítky let.

Teroristický útok, nebo "jen" nepokoje?

Jednou z velmi nákladných položek bude oblast bezpečnosti. Vždyť jen několik hodin poté, co byl Londýn v roce 2005 zvolen místem příští letní olympiády, se jeho veřejná doprava stala terčem teroristických útoků. Zemřelo při nich 52 lidí. Po dobu her proto bude vyhlášen nejvyšší stupeň nebezpečí. Na hladký průběh olympiády bude dohlížet 12 tisíc policistů a podobný počet soukromých detektivů. Vláda na zajištění bezpečnosti vyčlenila 750 milionů liber.

Kvůli obavám z teroristického útoku bude nad Londýnem a částí jihovýchodní Anglie po dobu olympiády vyhlášena
bezletová zóna. Letadlo, které by tento zákaz porušilo, může být sestřeleno. Toto opatření vyvolalo podrážděné reakce. "Pokud uzavřou letový prostor, ztráty budou tak velké, že se z toho byznys bude jen stěží vzpamatovávat," pohrozil Martin Robinson, výkonný ředitel Asociace majitelů letadel a pilotů.

Možným rizikem však mohou být i pouliční nepokoje. Právě letos v létě mohl svět na příkladu Londýna vidět, co dokáže několik tisícovek mladých vzbouřenců. Nepokoje se odehrávaly kromě jiného i ve východní části Londýna (ve čtvrti Hackney), kde bude centrum olympijských her. Pravděpodobné stažení policistů do metropole navíc může destabilizovat jiná místa v Británii.

Terčem útoků může být i internet. Podle britských statistik bylo během olympiády v Pekingu zaznamenáno až 12 milionů počítačových útoků denně. A ušetřen nebude zřejmě ani Londýn. Ostatně už jen samotný nárůst uživatelů pravděpodobně způsobí nesnáze mobilní a internetové síti.

Operátoři se obávají výpadků. "Mobilní sítě se již nyní potýkají s nedostatečnou kapacitou, jež bez rozšířeného a konzistentního wi-fi připojení zanechá lidi v situaci, kdy nebudou schopni udělat nejzákladnější věci, jako zjistit si aktuální dopravní situaci či najít cestu," zhodnotil závažnost situace Neil Berkett, šéf telefonní společnosti Virgin Media.

Kouzlo Olympijského parku

I když může olympiáda z výše uvedeného výčtu působit jako časovaná bomba, je třeba zmínit, že si Británie ve srovnání se svými předchůdci Řeckem a Čínou vede v přípravách zatím výtečně. "Naše prostory stejně jako park jsou připraveny a dopravní systém je v procesu transformace," zhodnotil nedávno starosta Johnson. Londýn pro olympiádu pořídil nová sportoviště - především jde o Olympijský park, který je bezesporu největším, nejzajímavějším, ale také nejkontroverznějším developerským projektem. Nadobro změní charakter dnes opomíjeného východního Londýna. Původně kontaminovaná oblast průmyslové skládky o rozloze asi 202 hektarů (300 fotbalových hřišť) se kromě jiného stane sídlem olympijského stadionu, velodromu, centra vodních sportů a mediálního centra. Je to právě park, jenž má být největším odkazem olympijských her a jeho budoucnost pak rozhodne, zda bude olympiáda pro Londýňany dlouhodobým přínosem, či nikoli.

Cílem Olympijského parku, který od roku 2013 ponese jméno britské královny, však není jen sloužit sportu. Snahou architektů a urbanistů je, aby prospíval i místní komunitě. Kritici však namítají, že z nového centra budou profitovat především realitní makléři, neboť zvýšený zájem o tuto oblast se jistě projeví v růstu cen nemovitostí. Podle listu Guardian vzrostly od července 2005 ceny nemovitostí v Hackney o 56 procent, a to navzdory ekonomické krizi. A růst se dá očekávat i v dalších okolních čtvrtích. Pravdou je, že celý projekt je svým způsobem luxusní. Jeho součástí jsou cyklostezky, které jsou obecně v Londýně spíše výjimkou, tedy kromě nakreslených čar snažících se alespoň "administrativně" umožnit cyklistům život na zacpaných silnicích. Ovšem místní nejsou nadšeni. "K čemu jsou nám krásné cyklostezky, když nemáme kde uskladnit svá kola? Pokud je necháme na ulici, tak nám je ukradnou," postěžovala si v dokumentu televizní stanice BBC obyvatelka stále ještě chudé čtvrti.

Součástí oživení východního Londýna je i třetí největší obchodní centrum v Británii - Westfield Stratford City. Úspěch, s jakým se otevření obřího nákupního domu setkalo, jen dokazuje, že globálně nejúspěšnějším sportem je bezesporu nakupování. S ohledem na jeho velikost - je 20násobně větší než londýnská katedrála sv. Pavla - se zdá, jako by byl Olympijský park jen přívěskem obchodního centra. Tento moloch, který je domovem 300 luxusních obchodů, 70 restaurací a hotelů, silně kontrastuje s původní zástavbou. Starosta Johnson předpokládá, že centrum podpoří místní rozvoj. Mnozí jej ale vnímají jako magnet pro bohaté příchozí a pomník komercionalizace sportu.

Řešení do budoucnosti, návrat k minulosti

Samotný olympijský stadion by se měl po hrách stát centrem londýnských sportovců. Ale co s ostatními sportovišti? Například basketbalová aréna bude rozebrána a nejpravděpodobněji prodána do Brazílie, kde poslouží olympiádě v roce 2016. Že by snad Londýn našel řešení, jak do budoucna pořádat hry udržitelně a bez obav, že se z nových sportovišť stanou jen tiché pomníky dávné olympijské vřavy?

Možná by si Britové mohli zavzpomínat na rok 1948, kdy se v Londýně po dvanáctileté válečné pauze konala letní olympiáda. Zúčastnilo se jí tehdy přes čtyři tisíce závodníků a obešla se bez nových sportovišť. Sportovci tehdy byli ubytováni ve školách, ti britští bydleli doma. Peněz se po válce nedostávalo a olympiáda se konala s motem "úsporné hry".

Slovy jako úspory a šetření se to sice v evropských médiích dnes jen hemží, ale olympiáda 2012 hospodárnou rozhodně nebude.

Klára Janicki,
spolupracovnice redakce v Londýně


Jedním z nepřímých důsledků olympiády, jež od ledna v Londýně pocítí téměř každý, je zdražení jízdného.

Olympijský stadion pro hry 2012 v Londýně už čekají jen zatěžkávací zkoušky. Foto: Profimedia.cz

Britský starosta Boris Johnson testuje olympijský velodrom, na němž probíhají dokončovací práce. Foto: Profimedia.cz

Obchodní centrum Westfield Stratford City, které vyrostlo u Olympijského parku, je třetím největším v Británii. Svou velikostí dokonce vytváří dojem, že Olympijský park je jeho přívěskem. Foto: Bloomberg

Vizualizace parku, který má být odkazem olympiády. Původně kontaminovaná oblast tak definitivně změní charakter východního Londýna. Vizualizace: London 2012

Související