Eurozóna v příštím roce dramaticky zpomalí růst a její hrubý domácí produkt se zvýší jen o 0,3 procenta. Ve své aktualizované prognóze to uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

V předchozím výhledu, který je z května, OECD předpovídala, že růst eurozóny dosáhne dvou procent. Organizace zároveň vyzvala Evropu, aby vyjasnila svá protikrizová opatření.

OECD se domnívá, že některé země eurozóny růst ani neudrží. Klíčový bude průběh dluhové krize a především to, zda se v eurozóně podaří obnovit důvěru ve státní finance. Pokud se to politikům nepodaří, eurozóna a další vyspělé země mohou upadnout do hluboké recese.

OECD svou předpověď vydává jen pár dnů před schůzkou G20 v Cannes. Ta se bude konat na konci tohoto týdne a patrně se zaměří právě na hospodářské vyhlídky a podporu globální ekonomiky.

Americká ekonomika podle prognózy příští rok vykáže růst o 1,8 procenta, zatímco v květnové prognóze OECD počítala s růstem o 3,1 procenta. Rizikem je ještě výraznější oslabení, a to nejen v USA. Zda k němu skutečně dojde ale bude záležet na tom, zda krize kolem státních dluhů přestane negativně ovlivňovat finanční trhy a naopak.

Česko bude méně spoléhat na EU

Export a čísla

83 procent
českého exportu nyní směřuje do zemí EU

70 procent
na tolik by se měla exportní závislost na EU snížit do roku 2020 v rámci nové exportní strategie

Růst
Počet exportérů do zemí mimo EU by se měl proti roku 2010 zvýšit o čtvrtinu a počet exportujících malých a středních podniků o polovinu.


"Jednoznačně podporujeme úsilí MPO teritoriálně i oborově diverzifikovat český export a zvýšit podíl produktů a služeb s vyšší přidanou hodnotou. Dnešní struktura tuzemského exportu je totiž velmi zranitelná," komentoval novou strategii prezident Hospodářské komory Petr Kužel. České firmy podle něj mají zájem nalézt nová odbytiště i na mimoevropských zahraničních trzích.

Vyhlídky zpomalování eurozóny jsou špatnou zprávou pro Česko, které je závislé na exportu. Celkem 83 procent českého exportu nyní směřuje do zemí EU a tuzemská ekonomika je kvůli tomu extrémně závislá na hospodářském cyklu EU. Klíčovou roli hraje zejména Německo. Podle říjnové studie MMF představuje zahraniční obchod s Německem odpovídá 41 procentům českého HDP.

I z těchto důvodů chce stát snížit svoji exportní závislost na trzích Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto připravilo novu exportní strategii pro příští roky, která by měla exportní postavení Česka změnit.

"ČR je sice na evropské špičce podle podílu exportu na HDP, když vyvážíme zhruba dvě třetiny z toho, co každoročně vyprodukujeme, ale v objemu exportu na jednoho obyvatele se jen blížíme velikostí srovnatelným státům, jako je Belgie, Nizozemsko, Dánsko, nebo Rakousko," uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

V době rostoucí poptávky je EU podle Kocourka sice zdrojem nových obchodních a investičních příležitostí, avšak v době stagnace a poklesu tato závislost omezuje možnosti reagovat na sníženou poptávku. "To pak má bezprostřední negativní dopady na výkon našeho hospodářství, ačkoli v době poklesu Evropy mohou jiné regiony stagnovat nebo dokonce dynamicky růst," upozornil Kocourek.

Strategii proto podle Kocourka počítá s tím, že podíl EU na českém vývozu by už neměl dál růst a naopak by se měl do roku 2020 snížit na 70 procent. Počet exportérů do zemí mimo EU by se měl proti roku 2010 zvýšit o čtvrtinu a počet exportujících malých a středních podniků o polovinu.

Nezaměstnanost mírně stoupá

Ve stejný den jako OECD vyšly také aktuální statistiky evropského statistického úřadu Eurostat o nezaměstnanosti a inflaci v EU i eurozóně.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v září stoupla na 9,7 procenta ze srpnových 9,6 procenta. V eurozóně se zvýšila rovněž o 0,1 procentního bodu na 10,2 procenta.

Podle odhadů Eurostatu bylo v září v Evropské unii bez práce 23,3 milionu lidí, z toho 16,2 milionu v eurozóně. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázalo Rakousko (3,9 procenta) a nejvyšší Španělsko (22,6 procenta).

V České republice podle Eurostatu míra nezaměstnanosti mírně klesla na 6,6 procenta ze srpnových 6,7 procenta. Na Slovensku se naopak mírně zvýšila na 13,5 procenta ze 13,4 procenta.

Míra inflace v zemích eurozóny pak v říjnu podle předběžných údajů zůstala na třech procentech, kam se vyšplhala v září. Inflace tak zůstává vysoko nad cílovou hodnotou, kterou si dříve stanovila Evropská centrální banka (ECB). První rychlý odhad neobsahuje žádné další podrobnosti, zpravidla se ale od skutečnosti příliš neliší. Zpřesněná data budou oznámena asi v polovině listopadu.