Vietnamci v Česku

Škála aktivit vietnamských podnikatelů v tuzemsku je už skoro tak široká jako byznysové portfolium "domorodců" - zahrnuje zemědělství, potravinářství, těžbu nerostných surovin, realitní obchod, turismus.

Vietnamské firmy nabízejí také finanční a investiční poradenství.
Doménou velkopodnikatelů v této komunitě je ovšem stále obchod, největší úspěchy mají logicky s importem a exportem mezi Evropou a jižní Asií.

Společné firmy

Některé podniky zakládají Vietnamci společně s Čechy, ať už je to s vlastní ženou - Češkou (případ porcelánky Epiag Lofida), nebo s partnery jen pro byznys (takovým majetkově smíšeným česko-vietnamským podnikem jsou podle obchodního rejstříku třeba České štěrkopísky).

Jindy se spojí s Asijci - kupříkladu potravinářskou firmu LCT, jež v Telnici u Brna vyrábí čínské nudle, vlastní dva Vietnamci s Číňanem.

Ovládají průmyslové podniky, realitní společnosti, velkoobchodní firmy. A vedou si často lépe než jejich předchozí čeští majitelé. Vietnamci už zkrátka dávno nejsou jen trhovci a provozovatelé večerek. A navíc dozrává další generace "českých Vietnamců", která míří ještě výše: Chtějí být manažery, právníky a třeba i politiky.

"Na obchodní podnikání rodičů nechci navázat. Zatím ještě studuji, ale zároveň už jsme založili se spolužáky firmu na internetový marketing," naznačuje nový trend šestadvacetiletý The Phuong Nguyen.

I on patří k banánovým dětem, jak říkají sami Vietnamci svým ratolestem: "Navenek jsou ještě žlutí, ale uvnitř už bílí jako Češi". Možnost studovat, podnikat a spřádat i další plány však banánové generaci poskytuje právě podnikatelský úspěch jejich rodičů. Týdeník Ekonom se proto pokusil zmapovat ty nejúspěšnější a nejzajímavější vietnamské velkopodnikatele. Ukázalo se přitom, že zasahují prakticky do všech odvětví. "Máme už tady také vietnamské multimilionáře," potvrzuje Nam Vu Nguyen, místopředseda Svazu vietnamských podnikatelů v České republice.

Od pískovny po akvária

Ze zhruba šedesáti tisíc Vietnamců, kteří jsou v Česku oficiálně hlášeni, jich na opravdu velký byznys zatím dosáhly sotva desítky. Ale jejich úspěchy jsou pozoruhodné.

Společnost Epiag Lofida-Porcelán.cz už od roku 2002 provozuje porcelánku v Dalovicích. Firmu vlastní Nguyen Huu Loi spolu s manželkou Milenou, Češkou.Když se při nástupu ekonomické recese přestalo tuzemským sklářům a keramikům dařit, převzala tato firma od českých majitelů také závod zkrachovalého Karlovarského porcelánu v Chodově, kde se vyrábí unikátní růžový porcelán.

Dochází tak přitom k sice přirozenému, ale pro starší českou generaci asi dost překvapivému jevu: Vietnamští podnikatelé v Česku nejen zachraňují tradiční domácí značku, ale zároveň dávají místním lidem i práci.

Více než tisícovku lidí, v drtivé většině Čechů, už zaměstnává společnost Sportisimo, přední prodejce sportovní obuvi, oblečení a dalších sportovních pomůcek. Její prodejny se nacházejí v těch nejvyhlášenějších obchodních centrech. Zakladatelem a spolumajitelem řetězce je Thai Ngoc Nguyen. Roční obrat jeho firmy už výrazně přesahuje miliardu korun.

Vietnamci mají také realitní společnosti (například NTT Group), cestovní kanceláře (East Travel), tiskárny časopisů, zemědělskou farmu (T&Z Asia) a samozřejmě řadu obchodních firem s textilem i potravinami.

Podnikají ovšem i v oblastech, kde by je čekal málokdo. Ovládají například významnou společnost na těžbu nerostných surovin České štěrkopísky. A úspěšně se pustili i do oboru, v němž Česko bylo a stále ještě je na přinejmenším evropské špičce - do obchodu s akvarijními rybkami. Tím se zabývá společnost Tomi-písek, mimochodem přes osobu spolumajitele Duc Nguyen Vana spojená s Českými štěrkopísky.

Celé vietnamské komunitě sice kazí image podloudní výrobci cigaret, ale i v tomhle oboru provozují legální a velmi úspěšnou společnost: Velta Plus se zabývá výrobou a velkoobchodem s tabákovými produkty. "Velta je i dodavatelem do kutnohorské firmy Philip Morris," chlubí se úspěchem své komunity Nam Vu Nguyen ze Svazu vietnamských podnikatelů.

Mlčenlivost chrání nás

V příkrém rozporu s tím, jakých úspěchů Vietnamci v byznyse dosahují, je jejich ochota o nich veřejně mluvit. Nejlépe by jim slušel žlutý špendlík v klopě, jenž jako své znamení nosili pověstní Vontové z knih Jaroslava Foglara. Ti se také řídili heslem Mlčenlivost chrání nás.

"Není to kvůli závisti. Ale prostě i hodně mých známých má takovou zábranu, nechceme, aby nás na veřejnosti někdo poznával," tvrdí Nam Vu Nguyen, který je mezi svými krajany tak trochu bílou vránou: s redaktory týdeníku Ekonom se setkal hned několikrát, a po několika týdnech přemlouvání dokonce souhlasil i s fotografováním.

Naopak se zdá, že se Vietnamci v poslední době dokonce ještě víc svému zviditelnění brání.
Například jednatel Sportisima Thai Ngoc Nguyen ještě před několika lety s médii hovořil, ale nyní se už také stáhl."Díky za nabídku, vím, že jste seriózní časopis - ale jiné tak seriózní nejsou a my teď v médiích být nechceme," přiznává otevřeně.Podobně reagovali spolumajitelé společnosti Saparia, jež provozuje největší vietnamskou tržnici, pražskou Sapu.

Často žádosti o schůzku končily stejně jako v případě společnosti Elmich Art-Toys, jež vyrábí a prodává hračky: "Přeposlala jsem vaši zprávu majiteli, a ten rozhodne," sdělila zástupkyně firmy Hana Chladová. Majitel Hung Son Do se ovšem neozval. Jiní podnikatelé posílali na každý dotaz zprávu, že jsou "momentálně" v zahraničí, někdo nereagoval vůbec.

"Nedivte se jim. Když je třeba v tržnici Sapa slavnost a spousta dětí se tam krásně baví, tak noviny uveřejní jen fotku, na níž jsou dva nedospělí vietnamští kluci s cigaretou," brání postoj komunity Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti, jenž se sám označuje za jakéhosi gurua jejich společenství. Vietnamský "bobřík mlčení" však vede ke spekulacím, jak to s jejich byznysem vlastně je. Nemají náhodou některé z jejich legálních firem jakési nelegální podhoubí? Nebo - přinejmenším - nejsou tito podnikatelé nějak tajně propojeni v jakési kartely, které dělají byznys společně, a dusí tím de facto přirozenou konkurenci?

Mnozí prodejci si to myslí, zejména když vidí, jak dobře si vedou ty zhruba tři tisícovky vietnamských obchůdků s potravinami nebo textilem. Vietnamské večerky už dokonce začínají konkurovat prodejní síti Žabka, již před časem koupilo Tesco od investiční skupiny Penta.


Kolik Vietnamců v Česku podniká? Jaké podniky jim patří? Proč se ze stánkařů stali velkopodnikatelé?

Více se dočtete v novém týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 6. října, nebo pod odkazem níže:

Související