Tento večer je Baráčnická rychta na pražské Malé Straně pro veřejnost uzavřena. Uvnitř v potemnělém sále sedí či postávají asi dvě stovky hostů a dychtivě čekají až pódium zaplní členové trampské kapely Ascon. Jejich příchod publikum oceňuje dlouhým potleskem a přátelským hvízdáním. A právě o hvízdání dnes jde v prvé řadě. Přesně tak se totiž jmenuje cédéčko Asconu, které bude v úzkém kruhu rodinných příslušníků, přátel a známých slavnostně pokřtěno.

Jen zasvěcení vědí, že mezi trampy na pódiu stojí někteří přední čeští byznysmeni v čele s Martinem Ulčákem.

Sazka jde dnes stranou

O Ulčákovi jsme v posledních měsících slýchali především v souvislosti s loterijní společností Sazka. V tandemu s dravým finančníkem Markem Dospivou ze skupiny Penta usiloval o její ovládnutí, ale po prvotních úspěších se pomyslné kyvadlo vychýlilo ve prospěch konkurence. Teď už je téměř jisté, že firmu získá nejbohatší Čech Petr Kellner ve spojení s dalším miliardářem Karlem Komárkem. Ulčákovci stále ještě nehodili ručník do ringu, ale zdá se, že ani sami už v obrat nevěří.

"Sazka, to je kapitola sama pro sebe," nejeví Ulčák přílišný zájem bavit se teď o loterijním byznyse. Jde totiž o první velké vystoupení jejich souboru, a tak si je jako hráč na kontrabas chce náležitě užít.

Téma Sazky se však Asconem prolíná jako červená nit. Vždyť také jeho frontmanem, zpěvákem a kytaristou v jedné osobě je bývalý finanční ředitel Sazky Jan Prádler, dlouholetý blízký spolupracovník nejvyššího šéfa Aleše Hušáka. Prádlerův loňský překvapivý odchod z firmy byl předzvěstí blížící se krize.

V obkročném posedu údery svých rukou vyluzuje z dřevěné bedýnky zvané Cajón dunivé zvuky Marcel Belhocine, který je spolu s Ulčákem spjat s firmami Atlanta Safe a Geco. Ta druhá vlastní trafiky po celé republice. V tomto sektoru je jasným lídrem trhu.Je i největším provozovatelem terminálů pro příjem sázenek.

V kapele najdeme ale i jiné podnikatele. Na banjo hraje Petr Rychlý, spolumajitel firmy Humi Outdoor, vyrábějící a prodávající oblečení a vybavení pro volný čas. Ladislav Šulc, rozeznívající struny mandolíny, má zase nástrojárnu. Jan Kolátor (kytara, harmonika, zpěv) vlastní s Janem Prádlerem firmu Bobolift, která provozuje lanovku a lyžařské vleky v Peci pod Sněžkou (ve firmě byl kdysi spolumajitelem i Aleš Hušák).

Špinavý prachy do hrobu si vem

Amatérští hudebníci pokračují ve svém téměř hodinovém koncertě. Vedle tradičních trampských rytmů si posluchači v jejich skladbách mohou najít i country, bluegrass či folkrock.

S přibývajícím časem z byznysmenů vyprchává počáteční tréma a potlesk na otevřené scéně, který v podnikání nezažívají, si náležitě užívají. Původně poněkud strnulý Ulčák, který je ve hře na basu samoukem (učitele měl prý jen jednu hodinu, s tím vystačí dodnes), už nešetří úsměvy.

V jistých chvílích lze v písních zachytit i ekonomický podtext. To když třeba Ascon prezentuje příběh o třiceti mužích zavalených v uhelném dole McLaren. Dílko může evokovat vzpomínky na někdejší Ulčákovu účast při privatizaci Sokolovské uhelné. V té době si mezi kamarády od táboráku vysloužil přezdívku "Old Uhlíhand". Refrén této skladby "špinavý prachy do hrobu si vem" chytá za srdce nejen publikum. "Všimli jste si, s jakou chutí to někteří z nás zpívali," směje se do mikrofonu Jan Prádler.


AUDIO: Písničku McLaren si můžete poslechnout níže.

 

Související