Existence dvou tajemníků pro evropské záležitosti je problém

Krok správným směrem. Tak hodnotí český byznys premiéra Petra Nečase za to, že začátkem září prosadil ve vládě proti vůli TOP 09 jmenování svého úředníka Vojtěcha Bellinga státním tajemníkem pro evropské záležitosti.

Jenže šéf diplomacie Karel Schwarzenberg vzápětí jmenoval vlastního eurotajemníka, svého prvního náměstka Jiřího Schneidera. A to už se byznysmenům tolik nelíbí.

Hádá se totiž kvůli tomu koalice a Evropa přestává chápat českou zahraniční politiku.

Chceme silnou Strakovku

»Jmenování dosavadního šéfa sekce pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga státním tajemníkem vítáme,« řekl týdeníku Ekonom generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. Potřeba lépe koordinovat evropskou agendu jednotlivých ministerstev je podle něho důležitá zejména kvůli exportu.

Liška má za podstatné, že ke sjednocování evropské politiky bude docházet na jediném místě, na úřadu vlády.

»Podstatné teď bude, jaké přidělí premiér Nečas panu Bellingovi úkoly. My jsme s tímto úředníkem neměli dosud žádné problémy,« říká Liška.

Že Nečasův krok vyvolal jmenování státního tajemníka i na ministerstvu zahraničí, Liškovi příliš nevadí. »Význam posílení sjednocovací role Úřadu vlády to až neohrožuje, ani tolik nekazí naši zahraniční politiku,« soudí šéf Svazu průmyslu a dopravy.

Rovněž Hospodářská komora České republiky ústy svého mluvčího Petra Kopáčka považuje posílení role koordinátora evropské agendy při Úřadu vlády za logický krok.

»Je jedno, jak se ta funkce jmenuje, ale musí existovat osoba, která sjednocuje náš postup vůči Bruselu,« zdůraznil Kopáček.

Komora připouští, že existence dvou tajemníků je problém, protože Česko nebude vůči Evropě mluvit jednotnou řečí.

»Není šťastné, že v zásadě správný Nečasův krok provázejí koaliční spory, do nichž se nechceme míchat. Důležitý bude výsledek,« reaguje Kopáček na fakt, že ani tři týdny trvající smírčí řízení mezi TOP 09 a ODS zatím nevedlo ke kompromisu.

Bez dohody raději nic

Odborníci na zahraniční politiku jsou oproti byznysmenům skeptičtější.

»Takto se zahraniční politika dělat nedá,« uvedl pro týdeník Ekonom Petr Drulák, ředitel Ústavu pro mezinárodní vztahy. Nový post podle něho vznikl nešťastným způsobem, protože chyběla dohoda dvou hlavních aktérů, premiéra Nečase a ministra Schwarzenberga. »A pokud spolu ministři nemluví, neexistuje institucionální řešení, které by mohlo pomoci,« zdůrazňuje Drulák.

Výsledkem proto podle něho bude, že oba úředníci, kteří získali titul státního tajemníka, budou vykonávat stejnou práci jako dosud, akorát že vláda vyslala světu zprávu, že se nemůže dohodnout na základních otázkách tvorby své evropské politiky.

Také místopředseda ČSSD a stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek týdeníku Ekonom řekl, že nevěří ve smysl funkce státního tajemníka pro Evropu, zvláště když ji bude zastávat úředník, který nemůže zároveň komunikovat s veřejností.

»Navíc v tomto případě ani tak nejde o posty státních tajemníků jako spíše o to, že za tím jsou různé pohledy TOP 09 a ODS na Evropu,« připomněl Zaorálek.

Koordinátor chyběl, ale...

Je pravda, že premiéru Nečasovi scházela po ruce silná osobnost, která by koordinovala euroagendu ministerstev.

V minulých vládách existovala funkce ministra pro evropské záležitosti, jíž zastávali dnešní ministr obrany Alexandr Vondra či současný náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel. Jenže tuto funkci současná koalice zrušila, a tak euroagendu v posledním roce řídili pouze úředníci ze Sekce pro evropské záležitosti při Úřadu vlády.

I Alexandr Vondra připouští, že povýšení dosavadního sekčního šéfa Vojtěcha Bellinga na státního tajemníka je z věcného hlediska jen formalitou.

»Premiér předložil minimalistickou verzi, která neubírá ani o milimetr žádnou kompetenci ministru zahraničních věcí. Pouze se naplňuje reálný stav věcí,« říká. Výboru pro Evropskou unii, kde sedí zástupci různých ministerstev, podle něho beztak vždy šéfoval představitel Úřadu vlády.

Bellingovo i Schneiderovo jmenování je formální i proto, že nebyly výslovně změněny nebo posíleny jejich dosavadní kompetence. Nebudou mít k dispozici ani více úředníků nebo peněz. Jenže jedna věc se přece jen změnila. Post eurotajemníka byl ve vládě prosazen v rámci změny jednacího řádu, a v něm dosud stálo, že mandát na jednání bruselských zasedání Rady Evropy předkládá ministr pro evropské záležitosti či zástupce Úřadu vlády společně s ministrem zahraničí.

Nově má mandát navrhovat jen premiér.

Naši furianti

Zatímco mezi Nečasem a Schwarzenbergem to od jmenování eurotajemníků vře, Belling i Schneider jsou k sobě až galantní.

»Je to bezproblémová spolupráce. Nelze hovořit o nějaké nadřízenosti. Já jsem podřízen panu premiérovi, pan Schneider zase panu ministru zahraničí,« říká Belling, jako by ani nešlo o spornou záležitost. Přičemž zdůrazňuje, že stejně jako každý náměstek pro EU na každém úřadě bude i on jezdit do Bruselu vyjednávat o své agendě.

Idylicky, byť jinak, věc vidí i Schwarzenbergův státní tajemník Schneider.

»Teď bude jasnější a silnější pozice pana Bellinga jako státního tajemníka při koordinaci resortu. A role ministerstva zahraničních věcí zůstává stejná, reprezentovat tyto pozice navenek,« stojí si na svém druhý muž ministerstva zahraničí.

Může být, že Bellingovo povýšení skutečně prospěje českému exportu a že si oba eurotajemníci nepolezou do zelí. Pokud ale tou dobou už nebude mít naše zahraniční politika pověst trhacího kalendáře.

Jan Štětka

Fakt, že premiér Petr Nečas (vpravo) prosadil ve vládě jmenování svého eurotajemníka proti vůli resortu diplomacie, označil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg za »klukovinu«. Foto: ČTK, archiv