Po devíti letech v západonewyorské čtvrti Meatpacking District toho má slavná módní návrhářka Stella McCartney dost. Výše nájmů se vyšplhala tak vysoko, že se rozhodla svůj butik přestěhovat do levnější části Soho.

Zatímco v Soho se za metr čtvereční platí nájem kolem 250 dolarů, v Meatpacking District je to až 500 dolarů. »Ještě před deseti lety to bylo kolem 75 dolarů,« cituje agentura Bloomberg Faith Hope Consolovou, odbornici na maloobchodní nemovitosti.

Před více než 20 lety přitom vše nasvědčovalo tomu, že Meatpacking District, kde začátkem minulého století bývalo na 250 jatek a továren na zpracování masa, spíše skončí jako místo, kam raději nechodit. V 80. a 90. letech se zde rozmohla prostituce, kluby pro homosexuály a prodej drog.

Brzy ovšem tato čtvrť začala přitahovat umělce a jiné kreativní podnikatele. Dnes je zde celá řada lepších restaurací a světových značek, jako Apple, Levi's či Sephora.

Za atraktivitou nestojí jen velké haly s průmyslovým nádechem. Najít zde lze i nízké domky s ocelovými konstrukcemi. V mnoha úzkých uličkách jsou kočičí hlavy.

Velký podíl na popularitě čtvrti Meatpacking District má i projekt High Line, bývalý viadukt kdysi sloužící k přepravě zboží mezi továrnami a přístavy na řece Hudson.

Dnes je z trati vedoucí deset metrů nad úrovní ulice přes dva kilometry dlouhý park s promenádou, lavičkami na posezení a kreativně osázenými záhony.

»Před třemi, čtyřmi lety by o Meatpacking District nikdo nezakopl. Dnes se o místo v ní všichni perou,« říká makléřka Consolo.

Velký podíl na tom mají místní obyvatelé Joshua David a Robert Hammond. Když městská správa v 80. letech zvažovala zbourání trati, bojovali za její zpřístupnění veřejnosti. V roce 1999 za tímto účelem založili spolek »Přátelé High Line«, jemuž starosta New Yorku Michael Bloomberg přislíbil podporu.

S revitalizací se začalo v roce 2006, o tři roky později bylo zpřístupněno prvních 1,6 kilometru. Letos v červnu pak přibylo dalších 800 metrů.

Dráha získala již řadu ocenění a její obliba rok od roku roste. Kolem stále vznikají obchody či restaurace a staví se jeden luxusní apartmán za druhým. Metr čtvereční zde stojí běžně i kolem 20 tisíc dolarů.

Revitalizace tratě, z níž je výhled například na Chrysler Building či Empire State Building, tak představuje velký úspěch i z hlediska ekonomického.

Podle starosty Bloomberga projekt přilákal soukromé investice ve výši dvou miliard dolarů a zajistil 12 000 pracovních míst.

Investice ve výši 153 milionů dolarů se tak bohatě vrátily. Z městské pokladny šlo na High Line 115 milionů dolarů, dalších 20 milionů dolarů dala americká vláda a zbytek soukromí investoři. »Něco takového nikdo neočekával,« prohlásil starosta.

Spása i zatracení

High Line nyní inspiruje i jiná velkoměsta. Možnost revitalizovat starý viadukt podle deníku New York Times zvažují například Chicago či Philadelphia. Pro města, která nemají přehršel veřejných prostor, jsou takové projekty možností vytvořit další parky.

Experti ale varují, že udělat z opuštěného viaduktu park nestačí. »Zopakovat úspěch High Line v jiném městě není snadné,« uvedl James Corner z architektonického studia James Corner Field Operations, které spolupracovalo na přeměně High Lane. »Myslet si "postavíme park, a ono to přijde", není vše,« vysvětluje. Podle něho je zapotřebí projekt propojit s celkovým rámcem čtvrti.

Přestože čtvť přitahuje investory, bojí se někteří toho, že nad šarmem čtvrti by mohla převládnout komerce. To do jisté míry dokazuje například odchod některých obchodníků, jako například butiku Stelly McCartney.

Spory o Berlín

Podobný trend lze pozorovat také v Berlíně. O »příšeře« jménem gentrifikace se nyní vedou bouřlivé diskuse ve čtvrti Berlin Mitte. Kdysi židovská čtvrť v bývalé východoněmecké části města se po sjednocení země stala centrem nejrůznějších umělců.

V reprezentativní budově někdejšího poštovního úřadu z konce 19. století vznikla renomovaná galerie c/o Berlin, specializovaná na fotografie. Jen o kus dále alternativní umělci obsadili opuštěnou ruinu bývalého obchodního domu a založili centrum Kunsthaus Tacheles.

Nyní se provozovatelé obou podniků bojí, že budou muset odejít, a uvolnit místo investorům s komerčními záměry.

Z poštovního úřadu by se podle spekulací médií brzy mohl stát luxusní hotelový komplex. Také osud Tacheles je nejistý. Vlastník komplexu - banka HSH Nordbank - chtěla již na jaře objekt prodat prostřednictvím dražby, nejméně za 35 milionů eur.

Podobnou zkušenost má čtvrť Prenzlauer Berg. Tato malá městská část byla postavena počátkem minulého století a ve válce.

Za dob východního Německa zde bydlela především »pracující vrstva«, po revoluci levné bydlení přitahovalo především studenty a umělce. Postupem času ale došlo k četným renovacím a intelektuální image čtvrti se zvedala. Dnes zde bydlí mnoho mladých, movitějších rodin, které si cení blízkosti k centru města.

Barbara Bublíková
spolupracovnice redakce v Německu

Pohled na revitalizovaný viadukt High Line, který obnovené newyorské čtvrti Meatpacking District dodal větší atraktivitu. Ještě před dvaceti lety byla Meatpacking District místem pro drogové dealery a prostituci. Nyní se mění ve čtvrť s luxusními apartmány a obchody světových značek. Foto: Bloomberg

Kunsthaus Tacheles na berlínské Oranienburger Strasse dosud sloužil umělcům, budova centra by se však měla prodat ke komerčním účelům. Foto: Profimedia.cz