Na jedné straně jsou státy, které opakovaně bojují s přílivem uprchlíků. Na straně druhé euroúředníci snažící se o reformy Schengenu. Pokud by se jim podařilo stávající pravidla skutečně změnit, státy schengenského prostoru by přišly o možnost svévolně rozhodovat o umístění kontrol na své hranice.

Ministři vnitra Německa, Francie a Španělska se v úterý proti takovým reformám jasně postavili. "Podle našeho společného názoru má respektování klíčové oblasti národní suverenity pro členské státy velký význam," uvedli.

O hraničních kontrolách mohou prý rozhodovat pouze jednotlivé státy a nikdo jiný. Jsou to pak také samy státy, kdo nese za svou vnitřní bezpečnost odpovědnost.

Brusel se plánovanými reformami snaží předejít stejné situaci, která tento rok nastala. Francie a Itálie už na jaře hovořily o znovurozmístění hraničních kontrol - kvůli vlně uprchlíků z bojů zmítaného Tuniska a Libye. Francouzská strana dokonce zvažovala pozastavení schengenské dohody o volném pohybu osob. A v polovině dubna na několik hodin zablokovala hranice, aby na její území nemohl přijet vlak s imigranty.

Dánsko už kontroly na hranicích obnovilo. Prý natrvalo. Změna se má projevit v provádění namátkových kontrol zaměřených proti údajně rostoucímu počtu případů nelegálního pašování zboží.

 

Evropská komise navrhuje, aby o rozmístění kontrol rozhodovaly členské státy. Přesné znění návrhu představí již v pátek. Aby vešel v platnost, musí jej ale podpořit jak členské země, tak i Evropský parlament.

Dočasné zavádění hraničních kontrol je v schengenské zóně přípustné ve výjimečných případech, například při teroristické hrozbě nebo během pořádání velkých politických a sportovních akcí. Podle návrhu EK má mezi tyto případy v budoucnu patřit i masový nával migrantů na hranicích.

Schengenský prostor nyní tvoří země EU s výjimkou Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska. Naopak mimo EU jsou do něj zapojeny Island, Norsko a Švýcarsko. Česko k systému přistoupilo v prosinci 2007.