Evropská komise vytvořila zvláštní pracovní skupinu, která má pomoci Řecku stiženému dluhovou krizí s prosazováním reforem a čerpáním peněz z evropských fondů.
Odborníci komise už údajně identifikovali téměř osm miliard eur (zhruba 196 miliard Kč) ve "spících fondech", které by Aténám mohly pomoci s nastartováním ekonomiky.
Vyplacení těchto peněz Řecku brání nejrůznější administrativní problémy či nedostatečná kvalita projektů.
EU už dříve rozhodla snížit požadovanou míru řeckého spolufinancování dotovaných projektů z minimálně 15 procent na pouhých pět procent. To znamená, že až 95 procent peněz na nějaký projekt v Řecku může jít z evropských peněz. Řecko má ale potíž s předkládáním projektů nebo jejich zpracováním; pokud by se tyto problémy vyřešily, mohlo by být pro Řecko uvolněno zhruba 7,7 miliardy eur.
Celkově pro Řecko bylo ve strukturálních fondech unie pro roky 2007 až 2013 vyčleněno přes 20 miliard eur. Z nich zatím bylo vyplaceno jen asi 30 procent. Zbývá stále kolem 14 miliard eur, z toho zmiňovaných 7,7 miliardy ve "spících fondech", jak to v úterý představitelé komise označili.
Pracovní skupina má s řeckými úřady jednat o tom, v jakých oblastech by partneři mohli Řecku pomoci s prováděním požadovaných reforem. Podpora by měla být "ryze technická", například s rozšířením počítačů do státní správy. Cílem je mimo jiné zlepšit efektivitu výběru daní nebo práci katastrálních úřadů, zvýšit využívání moderních technologií a propojenost různých sítí.
Evropská komise zdůraznila, že pracovní skupina v žádném případě není dozorem, nýbrž technickou pomocí expertů. Jejím úkolem je urychlit čerpání peněz z evropských fondů či odstranit některé z problémů, které brzdí rozvoj řecké ekonomiky.
Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od evropských partnerů a Mezinárodního měnového fondu (MMF) mají Atény postupně získat 110 miliard eur, Řecko musí na oplátku razantně šetřit a provést úsporné reformy. Ukázalo se ale, že tato suma stačit nebude. Eurozóna se proto s MMF letos v červenci dohodla na druhém záchranném balíku ve výši 109 miliard eur. K němu už ale přispějí i soukromí věřitelé, což jsou hlavně banky.
EK věří, že navýšení záchranného fondu schválí i Slovensko
Evropská komise věří, že dohodnuté zvýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny (EFSF) z mimořádného summitu eurozóny ratifikují všechny země bloku, tedy i Slovensko. Tamní koalice se na tom ale zatím nemůže shodnout a objevily se spekulace o tom, že by slovenský kabinet kvůli tomu mohl padnout.
"Doufáme a jsme přesvědčeni, že členské státy eurozóny dohody z 21. července ratifikují," řekl v úterý na tiskové konferenci Amadeo Altafaj, mluvčí eurokomisaře pro měnové záležitosti Olliho Rehna.
Zdůraznil, že žádné definitivní rozhodnutí v této věci na Slovensku ještě nepadlo. Odmítl také možnost, že by se do slovenského ratifikačního procesu Evropská komise vměšovala. Současně ale zdůraznil, že rychlá ratifikace a převedení rozhodnutí do praxe jsou nezbytné k zajištění finanční stability celé eurozóny, tedy i Slovenska.
Slovenská koalice se ještě v srpnu dohodla, že země bude materiál schvalovat jako poslední v eurozóně.
"Problém" s navýšením pravomocí EFSF, které se týká například možnosti nakupovat dluhopisy na sekundárních trzích, mají koaliční liberálové. Ti proti fondu, který se označuje jako "euroval", bojují i speciální brožurou s názvem "Euroval - cesta k socialismu".
Vedle změn ve fungování EFSF bude slovenský parlament rozhodovat také o zřízení trvalého fondu, který má od roku 2013 nahradit současný záchranný fond. Tento krok má mezi Slováky více příznivců než odpůrců. V průzkumu veřejného mínění agentury Polis Slovakia se pro jeho schválení sněmovnou vyslovilo 42,2 procenta obyvatel. Opačný názor zastává více než třetina (35,6 procenta) Slováků, další více než pětina nezaujala jednoznačný postoj.
