Vracet se k dějinným událostem je privilegiem naší poklidné doby. Nebylo tomu tak vždycky. V prosinci 1951 nikdo ani nezmínil Pearl Harbor, protože Američané v té době umírali v Koreji, Stalin měl atomovou bombu a komunismus budil hrůzu. Na ceremonie nikdo neměl čas.

Dnes žijeme v jiném světě: už měsíce se v Americe připravujeme uctít oběti útoku z 11. září 2001. Média nám vnucují myšlenku, že teroristé zásadně změnili americké chování na mezinárodní scéně. Není to ale pravda.

Obama nic nezměnil

Militarizace a vulgarizace americké zahraniční politiky začala už dříve, hned po konci studené války.

Až do pádu komunismu byl Washington znám svojí opatrností. Používal sílu jen mimo strategický střed mapy (Guatemala, Libanon) a vždy jen proti zástupným nepřátelům (Severní Korea, Vietnam).

K obratu došlo pár týdnu po sametové revoluci, kdy Spojené státy zahájily nepochopitelnou operaci »Just Cause« v Panamě. Když v srpnu 1990 Irák okupoval Kuvajt, Washington vytvořil koalici, která Iráčany vytlačila.

Bývalý demokratický prezident Bill Clinton se sice zpočátku vojenským řešením vyhýbal, ale dlouho nevydržel; rozbité mosty v Srbsku jsou toho důkazem. A protože Saddám Husajn nedodržoval bezletové zóny, staly se v 90. letech americké útoky na Irák běžnou záležitostí.

Republikán George Bush vstoupil v roce 2001 do Bílého domů s přesvědčením, že státy jako Írán a Irák existují mimo právní rámec a mělo by se s nimi zatočit.

Invaze do Afghánistánu a Iráku tak byly aplikací doktríny, kterou Bush vyhlásil předem a takzvaný boj proti terorismu jen otevřel další možnosti. Přišlo Guantánamo a s ním mučení. Kafkovské soudy bez důkazů a masové odposlechy telefonů bez soudních příkazů. Věřili jsme, že Obama tohle změní, ale nestalo se.

Války pokračují dál a Guantánamo, vojenské komise a odposlechy fungují též.

Amerika klesá níže

A navíc se blížíme další ekonomické krizi. I ta má částečně co dělat s militarismem: v roce 1981, když světu hrozil Sovětský svaz, byl americký vojenský rozpočet něco přes 300 miliard dolarů a téměř stejný byl i v roce 2001. Jenže dnes se blíží k 700 miliardám. A to přesto, že před deseti lety měl vládní rozpočet přebytek a dnes má naprosto hrozivý deficit.

Obchodní schodek s Čínou byl v roce 1989 šest miliard dolarů, ale v roce 2010 už 273 miliard. Děje se tak v době, kdy čínská ekonomika roste ročně o deset procent, čehož Peking využívá k chytrému zbrojení, které kombinuje s rostoucí schopností neutralizovat americké satelity a informační sítě.

Americké postavení od roku 2001 klesá i jinde. Za pár týdnů může v OSN dojít k hlasování, které změní Blízký východ, a Washington se možná bude jen dívat.

Írán a Severní Korea se dál věnují svým nukleárním plánům... Usáma bin Ládin je mrtev. Ale jeho atak na Spojené státy před deseti lety zanechal překvapivě hluboké stopy.

(Viz též téma Ekonomu)

Igor Lukeš
profesor historie a mezinárodních vztahů Bostonské univerzity

Související