Pro mnoho mladých manažerů je oříšek, jak vést starší zaměstance. Do svých pozic se dostali v mladém věku, a to často hlavně kvůli lepší jazykové výbavě. Pokud nejsou ve firmě s vyspělou kulturou, kde se dbá na to, aby byl tým vyvážený i z věkového hlediska, tak se obklopí vrstevníky, mezi nimiž se cítí jistější. Je jasné, že jsou obory, které jsou tak dynamické a náročné, že je starší zaměstnanci sami nevyhledávají. Ve většině zaměstnání ale není důvod k věkové diskriminaci, pokud je starší člověk kvalifikovaný a slouží mu zdraví.
Problémem Česka je, že zde chybí ucelený systém celoživotního vzdělávání. Většina lidí si zvykla dokončit střední nebo vysokou školou a nemá ambice se dále celoživotně vzdělávat. "U nás se dále vzdělává 7,5 procenta obyvatel. Když to obrátíme, tak se 92, 5 procenta lidí po ukončení školní docházky dále nevzdělává," říká Zdeněk Pelán, prezident Asociace institucí vzdělávání dospělých. Na otázku o ochotě se vzdělávat v budoucnu odpovědělo negativně 78 % mužů a 71, 5 % žen.
Není divu, že se pak v takovém společenském klimatu starší lidé vůbec nesnaží a vzdávají svou profesní kariéru předčasně. Zbytečně se vyčleňují ze společnosti a někteří si pohorší i finančně. Zatímco podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí projevilo v Evropě zájem o rekvalifikaci 31,8 % uchazečů o práci, u nás je to jen 13,8 %. Je to způsobeno i tím, že se rekvalifikace se musí člověku finančně vyplatit, jako je tomu například v Norsku. Tam člověk dostává až 90 % platu, pokud se školí. Norové využívají flexibilní pracovní trh a jsou na změny a časté rekvalifikace zvyklí. V severských zemích se dalšího vzdělávání zapojuje přes 20 % populace.
Příprava zaměstnance na dobu, kdy už na místo nebude stačit
Jenže starší pracovníci jsou například v severských zemích velice motivovaní svými šéfy. A věnují se jim i speciální profesní koučové, což v Česku působí neuvěřitelně už proto, že takovou zkušenost nemá většina populace. Koučové v jistých etapách života testují kompetence starších pracovníků. To, zda na danou práci stačí jak po psychické, tak fyzické stránce. Nejde o to zbavit jej místa, ale připravit jej včas na dobu, kdy na aktuální práci nemusí stačit.
Cílem je, aby včas přešel na místo, které více ladí s jeho momentální životní situací. To je v Česku, kde je firemní kultura zaměřena na výkon bez ohledu na životní spokojenost, nevídané. Životní styl se zde od severských zemí rapidně liší. Už lidé nad padesát, pokud nemají excelentní kvalifikaci, mají problém najít novou práci, natož změnit obor. Chybí právě vzdělávací instituce a kvalitní programy, které by české šéfy přesvědčily, že má taková rekvalifikace smysl. Inspirací pro Čechy mohou být finské zkušenosti s "age managementem", tedy vedením starších zaměstnanců.
Letos již podruhé experti z Finského institutu pracovního zdraví (FIOH) realizují v Česku školení "Age Management Training" a zúčastní se jako přednášející odborné sekce k tématu age managementu v rámci Festivalu vzdělávání dospělých AEDUCA 2011 v Olomouci. Ten proběhne od 12. do 14. září.
Školení i následná odborná konference se tematicky zaměřují na představení tohoto moderního konceptu českým specialistům. Odborníci vysvětlí, jaká úskalí má řízení věkově smíšeného týmu. Finy do Česka pozvali odborníci z Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého a Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Brně. Ti se také budou věnovat tomu, jak situaci měnit k lepšímu i v Česku.
V roli lektorů se v Česku představí Tomi Hussi a Tiina Saarelma-Thiel, oba z finské organizace FIOH. Tomi Hussi je vedoucím výzkumného týmu FIOH věnujícího se problematice Age Managementu. Účastní se řady projektů v oblasti intelektuálního kapitálu a pracovní schopnosti a programů pracovního zdraví a bezpečnosti.
Tiina Saarelma-Thiel je vedoucí útvaru vzdělávání a rozvoje FIOH. Zabývá se problematikou age managementu a organizační psychologie. Specializuje se na problematiku kritických životních změn v životě zaměstnanců a jejich manažerské zvládnutí ze strany zaměstnavatele.
