Profil »mediálního starosty« Ruperta Murdocha

V 60. letech minulého století formuloval kanadský mediální teoretik Marshall McLuhan tezi, že díky novým komunikačním technologiím bude mít svět brzy podobu globální vesnice.

Pokud by se dnes volil její starosta, pomyslné žezlo by připadlo Rupertu Murdochovi.Dokázal vybudovat celoplanetární komunikační společnost News Corporation, která z jedněch novin vydávaných v australském městě Adelaide v 80. letech expandovala do všech kontinentů (s výjimkou Antarktidy).

Dnes firma vydává na 170 novinových titulů, provozuje desítky televizních stanic, několik filmových studií nebo knižní nakladatelství. Skrze média dokáže podle odhadů oslovit až 75 procent světové populace.

V neposlední řadě pak tahá i za nitky světové politiky. Respektive až do letošního července byly Murdochovy vztahy s čelnými představiteli britského i amerického veřejného života přinejmenším nadstandardní. Někteří kritici hovořili dokonce o »murdokracii«.

Jak se vládne politikům

Pak ovšem přišla aféra s nelegálními odposlechy britským bulvárním nedělníkem News of the World. Mediální magnát tak musí po dlouhé době sáhnout ke krizové komunikaci a sčítat miliardové škody.

Jen hodnota akcií jeho firmy News Corporation se propadla zhruba o šestnáct procent, to je asi na pět miliard dolarů.

»Máme šanci, která se objevuje jednou za generaci, abychom vyčistili... zkorumpované vztahy mezi policií, politikou a tiskem,« popsal výjimečnost situace předseda liberálních demokratů a vicepremiér britské vlády Nick Clegg.

Už od dob vlády premiérky Margaret Thatcherové Murdochovy noviny The Sun a nedělník News of the World, mimochodem jedny z nejčtenějších listů v Anglii, podporovaly ve volbách budoucího vítěze. Byl za tím prostý vizionářský um, nebo důkaz mediální moci?

Ve Spojených státech je situace nepatrně odlišná. Podle analýzy deníku New York Times věnovala společnost News Corporation v rozmezí let 1998 až 2008 ve volbách zhruba stejné částky oběma táborům. V počátcích ovšem byla štědřejší k republikánům.

»Spolupráci« světů politiky a médií ve Spojených státech ilustruje postup republikánského senátora Trenta Lotta. Byl jedním z iniciátorů návrhu, kterým chtěl Kongres omezit vlastnictví médií v zemi.

Nakonec byl limit pro tolerovanou koncentraci paradoxně ještě navýšen na úroveň, která přesně odpovídala rozsahu Murdochova impéria.

A zvedl pro něho ruku i Lott, který před klíčovým hlasováním podepsal s vydavatelstvím HarperCollins smlouvu na vydání svých pamětí. Za kontrakt inkasoval 250 tisíc dolarů. Netřeba dodávat, komu knižní vydavatelství patří.

Mediální ďábel

Rupert Murdoch bývá označován za ďábla mediálního světa, nebo je přirovnáván ke žralokovi.

»Nezajímá ho, co si o něm lidé myslí, natož aby se toho bál. Myslí jako živočich. Noviny, které by mohly být na prodej, jsou pro něho cosi jako krev ve vodě,« prohlásil jeho životopisec Michael Wolff.

»Dělám to, protože mám rád tenhle byznys,« vysvětluje Murdoch svoji motivaci.

Jeho »láska« ho velmi slušně živí. Magazín Forbes odhaduje jeho jmění na 6,3 miliardy dolarů. V celosvětovém žebříčku se loni umístil na 117. místě. (O několik příček ho předběhl český podnikatel Petr Kellner.)

Wolff zároveň dodává, že Murdoch vnímá média především jako předmět podnikání. »Rupert nepoužívá počítač, nečte e-maily,« tvrdí autor jeho biografie.

Strategie rozšiřování impéria News Corporation je na první pohled prozaická - vyhlédne si upadající titul, který koupí a předělá pod bulvární taktovkou »3S« - sex, skandály a senzace. Kritici ho proto obviňují z degradování kvalitní žurnalistiky.

Veřejným tajemstvím je jeho přímý zásah do tvorby zpravodajství. Když před třiceti lety spolkl britský deník The Times, musel slíbit, že ustaví nezávislou radu, která bude na svrchovanost redakce dohlížet.

Ani ta však prý vliv mediálního bosse neomezila. »Dávám instrukce všem svým šéfredaktorům po celém světě, proč by Londýn měl být výjimkou,« řekl podle bývalého pracovníka Timesů Freda Emeryho kdysi Murdoch.

Podobné obavy z ovlivňování zpravodajství se objevily i před čtyřmi lety při akvizici prestižního ekonomického listu The Wall Street Journal za zhruba 5,5 miliardy dolarů.

Žralok, který nekouše

Osmdesátiletý Murdoch nyní zažívá jednu z největších krizí ve své branži. Ze dne na den uzavřel nedělník News of the World, který mu na inzerci přinášel 660 tisíc liber týdně. Navíc se vzdal plánů na převzetí satelitní televize BSkyB, jejíž zisk měl do roku 2015 narůst na 1,5 miliardy liber.

Tlak veřejnosti donutil odejít z klíčových pozic ve firmě jeho nejbližší spolupracovníky. Rebeku Brooksovou, bývalou šéfredaktorku kritizovaného listu a ženu považovanou za Murdochovu »nevlastní« dceru, zatkla minulý týden policie.

Shodou okolností ve stejný čas, kdy propukla britská aféra, News Corporation prodala portál MySpace. Původně vlajkové lodi ohlašovaného vstupu do sítě internetu se zbavila za cenu o 545 milionů dolarů nižší, než za jakou ji před šesti lety kupovala.

Na této transakci se ale naplno projevila konkurenční výhoda, jakou má Murdochovo impérium v tom, že je řízeno výhradně jedním mužem.

Magnát totiž dokázal rychle modifikovat nabídku na odkup serveru, a vytlačil tak ze hry svého rivala, společnost Viacom.

MySpace je jedním z největších Murdochových obchodních nezdarů. V ostatních případech vždy razil cestu jako první a posouval hranice, i ty zákonné. Kvůli rozšiřování byznysu do USA tento rodilý Australan dokonce přijal americké občanství.

»Rupert je typ člověka z 18. století: Svět kolem se teprve utváří a on si zabere kus území v divočině, který si chrání,« charakterizoval svého obchodního soupeře Richard D. Parsons, bývalý ředitel mediální společnosti Time Warner.

Jako vizionář se Murdoch představil i letos v únoru, když odhalil první noviny stvořené jen pro platformu tabletu. Šlo o deník The Daily vydávaný exkluzivně pro iPad.

Noviny spadající do sítě News Corporation také jako jedny z prvních zpoplatnily většinu svého obsahu na internetu.

Magnátova stopa je patrná i v České republice. Vlastní reklamní společnost News Outdoor, která má téměř monopolní postavení na pronájem billboardů rozestavěných podél tuzemských dálnic.

Podle Vojtěcha Razimy z obecně prospěšné společnosti Acta non verba inkasuje Murdochova společnost 220 tisíc korun za pronájem jedné plochy, a stát zastoupený Ředitelstvím silnic a dálnic jen 20 tisíc korun.

Vůdce bez odpočinku

V úterý musel mediální magnát aféru s ilegálními odposlechy vysvětlovat na koberečku před britskými poslanci. Výslechu u vyšetřovací komise se zúčastnil také jeho syn James, který řídí evropské a asijské projekty a je považován za Murdochova nástupce.

Střídání ve vedení společnosti ale prozatím není na pořadu dne a zjevně ho neuspíší ani obří skandál.

»Podnik chci aktivně řídit ještě po dlouhou dobu, zřejmě ke zklamání mých příbuzných,« prohlásil Murdoch už před lety.

Když v roce 2003 slavil padesátileté výročí v čele News Corporation, oznámil akcionářům, že plány na odchod do důchodu odložil na neurčito. »Budete mě muset vynést,« dodal Murdoch.

Lukáš Rozmajzl

Globální konglomerát News Corporation

Murdochovo impérium dokáže skrze svá média podle odhadů oslovit až 75 procent světové populace.

Magnátova stopa je i v České republice, kde vlastní reklamní společnost pronajímající billboardy.