Cesta Gripenů do Česka

1996: Vláda rozhodla, že své dosavadní stíhačky MiG-29 vymění za polské vrtulníky Sokol.
2001: Ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení na víceúčelové taktické nadzvukové letouny. Na protest, že tendr je »šitý na míru« pro Gripeny, posléze odstoupili francouzský Dassault, Eurofighter i zájemci z USA.
2002: Zemanova vláda jednomyslně schválila smlouvy o nákupu 24 Gripenů za 60 miliard korun. Po srpnových povodních kabinet Vladimíra Špidly nákup zrušil a začal jednat o pronájmu či koupi čtrnácti starších stíhaček.
2004: Vláda schválila smlouvy o desetiletém pronájmu čtrnácti zcela nových Gripenů za 19,6 miliardy korun.

Hlavním vyzyvatelem Gripenu v tendru pro českou armádu bude nejspíše stíhačka Eurofighter Typhoon.

19,6 miliardy korun
zaplatí Česko za desetiletý pronájem Gripenů.

V centrále švédského Saabu zavládla nervozita. Ačkoli se zdálo, že zbrojovka drží všechny trumfy, aby Česku definitivně prodala své stíhačky Gripen, Nečasův kabinet její optimismus zmírnil.

Premiér do Švédska vzkazuje: Šance, že si ponecháme vaše letouny i po vypršení jejich pronájmu v roce 2015, se ztenčují. Důvod? Policisté stále nevyšetřili korupci, která údajně provázela původní tendr.

»Těžko si představit situaci, kdy zahraniční úřady konstatují, že došlo ke korupci při prodeji zbraňového systému, a my se zatváříme jako by nic a systém od týchž dodavatelů budeme znovu provozovat,« řekl Petr Nečas Hospodářským novinám.

Faktem je, že podobná prohlášení mohou být brána také jako taktizování s cílem dotlačit Švédy k co nejvýhodnějším podmínkám. Tendr na čtrnáct až osmnáct stíhaček má totiž vypuknout již na podzim. A manažeři Saabu sebevědomě prohlašují, že Česko v podstatě nemá jinou možnost než odkoupit Gripeny, které armáda již nyní používá.

»Nevím, zda je váš rozpočet na tom tak dobře, abyste si mohli dovolit nové stíhačky. Na Gripeny je zde již vybudované zázemí, piloti jsou na ně vycvičení a jsou s nimi spokojeni,« tvrdí Ekonomu Bengt Littke, ředitel programu Gripen pro ČR.

Navíc přidává další silný argument: offsetové programy pro český průmysl. »V nabízení průmyslové spolupráce jsme lepší než konkurence. Naším cílem je zde vytvářet pracovní místa, což je rozdíl například oproti Američanům,« dodává Littke.

Týdeník Ekonom se proto rozhodl zanalyzovat další okolnosti, které mohou rozhodovat o vítězi. A při pohledu na ně již vítězství Švédů nepůsobí tak jednoznačně.

Hlavní konkurent Eurofighter

Jako perspektivní zájemce si ministerstvo obrany vytipovalo čtyři výrobce stíhaček: amerického giganta Lockheed, francouzský Dassault, evropské konsorcium Eurofighter a samozřejmě švédský Saab.

Podle rozhovorů, které týdeník Ekonom vedl s odborníky i lidmi z ministerstva obrany, se zdá, že hlavním vyzyvatelem Gripenu bude stíhačka Eurofighter Typhoon, kterou do výzbroje zavedly s výjimkou Francie všichni nejvýznamnější evropští členové NATO.

Jak si Eurofighter stojí v porovnání s Gripenem?

Pokud se chce vláda ohlížet po co nejnižší ceně, navrch by měli mít Švédové. Alespoň podle zkušeností ze zahraničí.

Třeba ve čtyři roky staré zakázce pro thajské letectvo dosahovala hodnota jednoho Gripenu v přepočtu 1,75 miliardy korun. Naopak Eurofightery si sousední Rakousko v roce 2003 objednalo za zhruba dvojnásobek.

Jenomže v případě Česka může být situace odlišná. Na jedné straně cenu Gripenů bude srážet fakt, že Švédové nabídnou použité stroje, které zde létají od roku 2005.

Na straně druhé však poklesnout může i cena Eurofighterů, a to kvůli nedávnému rozhodnutí Británie a Německa zredukovat své flotily těchto letadel.

»Není vyloučeno, že se objeví nabídka z těchto zemí na pár nepotřebných Eurofighterů za symbolickou cenu,« říká Tomáš Soušek z magazínu Letectví a kosmonautika.

Dva motory vs. jeden

Neméně důležitou položkou jsou pak také náklady na provoz. I zde má náskok Saab.

»Gripen byl navržen tak, aby měl co nejnižší provozní náklady a aby vyhovoval potřebám spíše menších armád,« vysvětluje Soušek.

Naproti tomu Eurofighter je podstatně robustnější a na rozdíl od Gripenu má dva motory, čemuž odpovídají i provozní náklady.

»Například cena letové hodiny britských Eurofighterů dosahuje 80 až 85 tisíc liber. U českých Gripenů je to dnes zhruba polovina,« říká Jiří Komínek, dopisovatel britského odborného týdeníku o armádní technice Jane's Defence.

Jenomže i s touto položkou se dá manévrovat. Do letových hodin se totiž nepočítá pouze palivo, ale z velké části i údržba a přísun náhradních dílů.

Například servis českých Gripenů nyní podle smlouvy hradí Švédové. Pokud by ale podobnou službu nabídlo i konsorcium Eurofighter, nepoměr v provozních nákladech by se zmenšil.

Navíc lidé kolem Eurofighteru upozorňují na to, že v případě jejich švédského konkurenta by se muselo brát v potaz i to, že již nějaký ten rok létají.

»U českých Gripenů je nutné provést kolem roku 2020 modernizaci, což si může vyžádat až třetinu z celkové pořizovací ceny,« řekl týdeníku Ekonom zdroj z prostředí konsorcia Eurofighter.

Zástupci Saabu ovšem kontrují: Naše stíhačky modernizujeme průběžně a skokové navyšování nákladů nehrozí.

Sousedská výpomoc

Faktorem, který může Gripenům ubrat body, je otázka jejich užitné hodnoty. V současnosti armáda po svých stíhačkách požaduje zejména schopnost ochraňovat český vzdušný prostor. To Gripeny podobně jako jejich konkurenti beze zbytku splňují.

Jiná situace však nastane, pokud se stát rozhodne, že chce stíhačky i pro vedení takových útočných operací, jaké například probíhají nyní v Libyi.

»K operacím proti pozemním cílům chybí Gripenům potřebná nosnost nebo softwarové vybavení. Jde spíše o stíhací a podpůrný stroj než o útočné letadlo,« tvrdí Jaroslav Štefec z úřadu pro dohled nad akvizicemi.

Další handicap Gripenů se týká jejich zavedení v jiných armádách. Ministerstvo obrany chce totiž hledat úspory cestou intenzivnější spolupráce se sousedy, například při výcviku posádek, servisu nebo přísunu náhradních dílů.

V tomto směru má náskok Eurofighter. Tento letoun dnes využívá Rakousko, Německo a není vyloučeno, že časem po něm sáhne i Polsko, jež zvažuje obměnit svoji letku Migů.

Zato Gripeny má dnes z evropských zemí vedle Švédska ve výzbroji jen Maďarsko. Budapešť si však švédské stroje také pouze pronajala a již před třemi lety tehdejší ministr obrany Imre Szekeres naznačil, že plán na jejich další odkoupení může země přehodnotit.

O variantě zavést švédské letouny naopak v neformálních rozhovorech mluví někteří politici na Slovensku, které má problémy se svými ruskými stíhačkami MiG-29.

»Za úvahy by určitě stála možnost, že bychom si pořídili Gripeny společně s Českem,« řekl nedávno týdeníku Ekonom pod podmínkou anonymity jeden z vlivných poslanců tamní koalice.

Česko jako »hodný« zákazník

Naproti tomu zbylí dva potenciální uchazeči - francouzský Dassault a americký Lockheed Martin - se prozatím jeví jako outsideři tendru.

Francouzská stíhačka Rafale sice disponuje potřebnými kvalitami, ale v porovnání zejména s Gripenem je drahá. Například v aktuálním obřím tendru pro brazilské letectvo je cena jednoho Rafale podle loňské zprávy agentury AFP o 40 procent vyšší než jeho švédského konkurenta.

Jiný problém má zase americký Lockheed - stíhačka F-16, kterou by nejspíše do tendru nasadil, patří do starší generace než všichni jeho konkurenti.

»Pokud bychom chtěli mít novou kvalitu, rozhodně nemluvíme o stroji F-16,« řekl nedávno v Radiožurnálu velitel letky Gripenů Jaroslav Míka.

Navíc Dassault i Lockheed zatím podle informací týdeníku Ekonom jeví o český tendr jen vlažný zájem. Oslovení zahraniční experti však připomínají, že to nemusí nic znamenat.

»Česko se pro tyto firmy jeví jako velice zajímavý zákazník - je členem NATO a obchody s ním jsou méně riskantní než třeba aktuální obří tendr na stíhačky pro Indii,« říká Neil Hampson, globální lídr pro zbrojní průmysl poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers.

Navíc Češi jsou prý mnohem méně nároční zákazníci než třeba Indové.

»Indická vláda má úplně jiné nároky na termíny dodávek nebo vybavení letounu. Navíc je zvyklá požadovat, aby 20 nebo 30 procent výroby proběhlo v její zemi, což je pro zájemce odstrašující,« dodává Hampson.

Vladimír Šnídl


 

Gripeny Foto Bloomberg

Rafale Foto Archiv

Eurofighter Foto Bloomberg

F16 Foto Bloomberg