Ústavní soud rozhodl, že zhruba pět milionů Čechů zatím nepřijde o výhodnější příspěvek ke stavebnímu spoření. Soud vydal souhlasný verdikt ke stížnosti, která zpochybňuje snížení státní podpory u stavebního spoření, jež Nečasův kabinet protlačil v legislativní nouzi.

Ve stejné ústavní stížnosti skupina poslanců ČSSD napadla i zpětné 50procentní zdanění státní podpory za rok 2010. To Ústavní soud zrušil s okamžitou platností.

Zbytek zákona včetně snížení státní podpory nechal platit ještě do konce roku. Vyplývá to z úvodu obsáhlého nálezu, který přečetl šéf soudu Pavel Rychetský.

 

Jeden z hlavních argumentů ČSSD byl, že vládou přijatý zákon zasahuje do vlastnického práva lidí tím, že zpětně ruší nároky vzniklé podle dosavadních zákonů a právoplatně uzavřených smluv o stavebním spoření.

 

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka nález přivítal, Ústavní soud podle něj vyhověl dvěma ze tří výhrad sociálních demokratů ke změnám ve stavebním spoření. Vláda podle Sobotky postupovala protiústavním způsobem. "Vláda by se měla občanům za toto své chování jednoznačně omluvit," řekl Sobotka novinářům.

Klaus: Ústavní soud vstoupil do politiky

Verdikt neušel ani prezidentu Václavu Klausovi, který je na návštěvě v černohorské Podgorici.

Ústavní soud se svým rozhodnutím zrušit úsporné změny ve stavebním spoření dostal mimo českou ústavu, reagoval Klaus na verdikt.

"V ČR se stalo módou mluvit o tom, jestli se ten či onen ústavní činitel pohybuje v rámci ústavy, na hraně ústavy, za hranou ústavy. Já bych chtěl říci, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu jednoznačně sděluje, že Ústavní soud se pohybuje mimo ústavu a že vstoupil do čisté politiky," řekl Klaus, jenž Ústavní soud kritizuje dlouhodobě.

Deficit rozpočtu o 6 miliard vyšší

Tajemník Asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý v bezprostřední reakci odmítl verdikt komentovat. Podle něj zatím v nálezu nezaznělo vše. "To nejdůležitější teprve přijde," dodal s tím, že podrobné seznámení s dopadem a všemi z verdiktu vyplývajícmi aspekty potrvá několik dní.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) rozhodnutí soudu zvýší letos schodek státního rozpočtu zhruba o šest miliard korun. "O těchto šest miliard korun dostane někdo méně, protože se nevyberou," řekl ministr.

Podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky Ústavní soud nebral v potaz státní rozpočet. "Je to ukázkou, že státní reformy může Ústavní soud zrušit. A nevím, jak to pak budeme vysvětlovat MMF nebo Bruselu," řekl Sobotka.

"Rozhodnutí Ústavního soudu musí politici respektovat, ať se jim to líbí, nebo ne," řekl také Kalousek. Pro období od roku 2012 se vláda podle něj "zařídí podle nálezu", až jej podrobně prostuduje.

Vláda si od snížení státní podpory stavebního spoření slibovala úsporu právě asi šesti miliard korun jen za letošní rok, v dalších letech pak 6,5 až 8,5 miliardy. Prognózy předkládané při projednávání zákona se ale různily.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) dodal, že je nyní na vládě, jak dokáže výpadek 6 miliard z rozpočtu vyrovnat. "Bude muset dojít k přiměřenému snížení výdajů," dodal s poznámkou, že jde o vysokou položku, kterou nejde "vyřešit jedním škrtnutím pera".

Co díky ÚS zůstane Co se mělo změnit a ÚS zrušil

Smlouvy uzavřené před rokem 2003

Maximální státní podpora za rok 2010 bude činit 4500 korun. Aby jí klient dosáhl, musel spořit alespoň 18 tisíc korun ročně po dobu alespoň pěti let.

Smlouvy uzavřené po 31. prosinci 2003

Maximální státní podpora pro rok 2010 bude činit 3000 korun. Aby jí klient dosáhl, musí spořit alespoň 20 tisíc korun ročně po dobu alespoň šesti let.

50 % zvláštní srážková daň

ze státního příspěvku na stavební spoření začala pro všechny smlouvy platit od 1. ledna 2011. Na výplatách klientů se objevila nyní v dubnu.
V důsledku verdiktu, ale maximální podpora neklesne kvůli dani na 2250 či 1500 korun podle stáří smlouvy, ale bude vyplacena v plné výši.

Pokud vše projde řádným legislativním procesem, tak nově bude maximální státní podpora 2000 korun u všech klientů, kteří ročně uspoří 20 000 korun.

Další změny se zpomalí

Klíčový verdikt Ústavního soudu tak zřejmě zbrzdí i další chystané změny, které ministerstvo financí ve stavebním spoření připravuje. Další změny ve stavebním spoření totiž chtělo předložit do konce dubna.

Nejpodstatnější z nich je omezení volnosti při použití naspořených peněz. Zatímco nyní mohou Češi utratit naspořené peníze za cokoliv, komise ministerstva financí doporučuje, aby státní podporu získali jen ti, kdo ji použijí na účely bydlení nebo si vezmou úvěr.

Znamenalo by to, že naspořené peníze by lidé dál mohli použít třeba i na nákup auta. Státní příspěvek by jim ale byl vyplacen jen v případě, že doloží účel jeho použití na bydlení. Podobně se to nyní dělá u peněz z úvěrů ze stavebního spoření. Z nich se dají financovat nákupy nemovitostí nebo rekonstrukce. Za tyto peníze lze také pořídit větší vybavení bytu, jako jsou kuchyně, ale i nakoupit třeba podlahové krytiny nebo vybavení koupelen.

Zatím není jasné, zda se navrhovaná změna bude týkat jen nově uzavíraných smluv, nebo by se vztahovala i na ty staré. Podle dřívějšího vyjádření náměstkyně ministra financí Król ministersvo vyčká právě na verdikt Ústavního soudu ke stížnosti  poslanců ČSSD . "Pokud Ústavní soud neshledá na nepřímé retroaktivitě, kterou jsme uplatnili, žádné protiústavní aspekty, pak ji budeme chtít uplatnit i na staré smlouvy," řekla Król. V opačném případě by byl postup ministerstva komplikovanější. "Museli bychom koncepčně řešit, jak dál ve stavebním spoření, abychom zajistili potřebnou úsporu státu, a vedle toho zajistit i plnění jeho účelovosti," vysvětlila Król.