Evropská centrální banka ve čtvrtek s velkou pravděpodobností zvýší rekordně nízké úrokové sazby o čtvrtinu na 1,25 procenta. Tímto krokem chce předejít nebezpečí růstu inflace v eurozóně. Ta totiž v březnu stoupla už na 2,6 procenta, a ještě více se tak vzdálila cíli ECB, který je stanoven na maximum dvou procent.

Inflaci zvedá především růst cen ropy a potravin a ECB se obává, že by to mohlo zvýšit inflační očekávání, což by vedlo ke spirále vzájemně se posilujícího růstu mezd a cen.

Jistota trhu ohledně růstu sazeb vychází také z komentáře, který poskytl po posledním jednání šéf banky Jean Claude Trichet.

"ECB používá poměrně propracovaný způsob komunikace s trhy, a pokud použije slovíčka, jako že ‚je třeba extrémní obezřetnosti‘, tak tím vlastně prakticky naznačují růst sazeb," dodal Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Růst sazeb má ale svá rizika

Mezi největší nebezpečí vyšších sazeb v eurozóně patří možný dopad na země na periferii měnové unie, které jsou ohroženy dluhovou krizí.

Zatímco země, které se už plně dostaly z hospodářské krize (jako například Německo) vnímají boj s inflací jako jednu z priorit, státy, které se dál potácejí v problémech, mají opačný názor. Zvýšení sazeb by jim totiž mohlo dál zvýšit už často neudržitelně vysoké úvěrové náklady a může těžce dopadnout na tamní oslabené banky.

Podle některých ekonomů je proto růst sazeb předčasný a potenciálně nebezpečný.

"Obávám se, že utažení měnové politiky Evropskou centrální bankou by mohlo zhoršit hospodářský růst, rozpočtovou situaci a finanční tlaky na periferní země," uvedl Nouriel Roubini - ekonom, který jako jeden z prvních předpověděl hospodářskou krizi.