Rušení daňových výjimek se v podání ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) zvrhlo v rušení zaměstnaneckých benefitů, říká ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann. Výjimky na straně firem se podle něj nikdo rušit nechystá, což odbory považují spolu se zvyšováním DPH za největší chybu.

HN: Co z dosud zveřejněných návrhů vám přijde jako nejpodstatnější?

Podstatná je změna DPH, restrukturalizace daňového břemene, převedení z přímých daní do nepřímých a snížení pojistného.

HN: Podle vlády je nejpodstatnější to, že se osekají výjimky a systém se zjednoduší?

Ta správná myšlenka, že je potřeba daň z příjmu očistit od všech možných odpočtů, zdegenerovala do likvidace stravenek a takzvaných benefitů. To je naprosto absurdní záležitost, stihomam pana ministra Kalouska, že 80 milionů korun - což je daňová sleva na stravenky - likviduje veřejné finance. Podstata problému je ale jinde, a to v dani z příjmu právnických osob.

HN: V čem je podle vás problém?

Daň z příjmu právnických osob je naprosté monstrum. Od roku 1993 se na ni nabalují všechny možné výjimky, slevy, úlevy, rozšíření daňových základů, zúžení daňových základů. Výsledek je ten, že nominální sazba daně činí 19 procent, zatímco efektivní sazba je 12 procent, čili rozdíl po zahrnutí všech možných odpočtů je sedm procentních bodů. To je unikát. Minimálně v EU nenajdete stát, kde by ten rozvor byl tak obrovský.

HN: Dojde podle vás v rámci reformy k rušení výjimek u firemních daní?

To je stará píseň a pan ministr Kalousek to dobře ví. Už když se dělala Špidlova reforma a chtělo se sáhnout do odpočtů pro firmy, do nejzjevnějších nepravostí, jako jsou například odpočty za automobily, tak se po dlouhých tahanicích schválilo, že bude stanovený limit. Není to nepodstatné, jde o miliardy, možná desítky miliard korun. Pan Kalousek byl potom ten, kdo ve sněmovně navrhl, aby to vypadlo. Celý vtip je v tom, že za každou úlevou, za každou výjimkou je skrytý velký lobbistický tlak, nějaká skupina. A ta si to nenechá vzít.