Bankéři, kteří rozhodují o sazbách, se tradičně dělí na:
"jestřáby"
prosazující přísnou měnovou politiku
"holubice"
dávající přednost nižším sazbám
Poslední hlasování bankovní rady České národní banky (ČNB), které proběhlo před týdnem, ukázalo silné posílení tábora "jestřábů," kterým k prosazení zvýšení sazeb o 0,25 % chyběl jen jeden hlas. Vyplývá to alespoň ze zápisu o jednání rady, který v pátek zveřejnila ČNB.
Vzepětí "jestřábů" ale bylo zřejmě jen dočasné. Pro vyšší úroky totiž hlasoval i Robert Holman, tedy člen bankovní rady, kterému právě dnes končí mandát. A díky tomu by mohla koruna oslabit.
Na silné posílení tábora "jestřábů", kterým k prosazení zvýšení sazeb o 0,25 % chyběl jen jeden hlas, zareagovala koruna. Ta poměrně výrazně posílila, protože trhy si výsledek vyložily jako signál svědčící o tom, že éra rekordně nízkých úroků se chýlí ke konci.
Ze zápisu z jednání vyplynulo, že k Evě Zamrazilové, která vyšší úroky obhajuje dlouhodobě, se přidal Kamil Janáček a právě Holman. A konkrétně jeho jméno znamená, že pozice posledních "jestřábů" v sedmičlenné bankovní radě už nebude tak silná, jak se zdálo.
Holmana, pro nějž je dnešek posledním pracovním dnem, v bankovní radě od 13. února nahradí Lubomír Lízal, jehož názory se podle pozorovatelů v mnohém shodují s názory guvernéra ČNB Miroslava Singera. Za "jinak stejných okolností" by tedy hlasování pravděpodobně dopadlo 5:2.
Inflace tlačí na zachování sazeb
Pravděpodobnost zvyšování základní úrokové sazby ze současných 0,75 % navíc snížila nečekaně nízká inflace. ČNB tak nyní nemá žádný bezprostřední vnitroekonomický důvod pro změnu politiky.
Zvýšení sazeb na posledním měnovém zasedání nečekal žádný z osmnácti analytiků oslovených agenturou Reuters, podle většinového názoru by k růstu úroků měla ČNB přistoupit v druhém až třetím čtvrtletí. A poslední vývoj zvyšuje pravděpodobnost vzdálenějšího termínu.
Úrokové výnosy vkladů v českých korunách by tak měly být i nadále nižší než u našich sousedů, což jde proti trendu posilování měny.
V pátek koruna k euru i k dolaru mírně oslabovala. Ke společné evropské měně klesla až k úrovni 24,275 koruny/euro, před polednem se pak vrátila k hladině 24,25 Kč/euro.
Koruna během posledních týdnů vystoupila na dvouletá maxima, když se vůči euru dostala pod 24 korun za euro a vůči dolaru se dostala až k 17,50 Kč/USD. Od počátku roku pak koruna posílila ve svých nejsilnějších dnech o 3,87 procenta a k dolaru dokonce o 7,33 procenta. Je tak letos nejvíce posilující světovou měnou.
