Nová rusko-americká odzbrojovací smlouva START byla v úterý ratifikována Státní dumou. Dolní komora ruského parlamentu tak navázala na americký Senát, který smlouvu ratifikoval už před loňskými Vánocemi.

Narozdíl od Spojených státu však musejí smlouvu v Rusku schválit obě parlamentní komory, tedy po poslancích Státní dumy se musí vyslovit ještě senátoři z Rady federace. Stát se tak má už ve středu. Závěrečným krokem pak bude podpis prezidenta.

Pokud bude smlouva schválena i Horní komorou ruského parlamentu, obě země se mimo jiné zavážou, že se v příštích sedmi letech jejich strategické jaderné arzenály sníží přibližně o třetinu. Své ano pro přijetí zákona o ratifikaci v úterý vyjádřilo ze 450 členů Dumy 350 poslanců, 96 bylo proti a jeden se zdržel.

Ve hře jsou však výhrady ruské strany

Americký Senát při ratifikaci připojil k textu rezoluci, která sice není součástí dokumentu, ale přesto vzbuzuje nedůvěru ruské strany. V rezoluci zdůraznil americké právo na vybudování systému protiraketové obrany, vůči čemuž má Moskva dlouhodobě výhrady.

Na oplátku ruští poslanci při druhém čtení v půli ledna ke smlouvě dodali ruské podmínky ratifikace, včetně možnosti od smlouvy odstoupit, pokud by americká protiraketová obrana a další okolnosti ohrožovaly ruské bezpečnostní zájmy. Původní text zákona o ratifikaci se tak rozrostl z jedné věty na několik stránek.

Duma v úterý také přijala dvě rezoluce; jednu "pro svět" a druhou pro ruské vedení. V první poslanci potvrdili podmínky ratifikace, zejména propojení útočných zbraní s protiraketovou obranou. Druhá rezoluce vyzvala vedení Ruska k udržování jaderného štítu na úrovni zaručující odstrašení jakéhokoliv státu či skupiny státu před agresí za jakýchkoliv okolností.

Ještě ostřeji naladěnou - a posléze zamítnutou - rezoluci navrhli dumě opoziční komunisté. Ti, spolu s nacionalisty Vladimira Žirinovského, vůbec odmítají novou odzbrojovací smlouvu, která podle jejich názoru poškodí Rusko. Podle očekávání však prokremelská většina opět menšinové opozice přehlasovala.

Smlouva, kterou loni v dubnu v Praze podepsali prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama, dává Rusku a Spojeným státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. Počet hlavic má klesnout na 1550 z dosavadních 2200.

Počet rozmístěných nosičů, tedy ponorek, letadel a raket, klesne na 700. Nová smlouva rovněž umožňuje vzájemné kontroly jaderných arzenálů, což nebylo možné od předloňského prosince, kdy vypršela platnost původní smlouvy START.

Fakticky se má snižování zbraní týkat hlavně USA, protože v počtu nosičů je Rusko už pod stanoveným stropem a zastaralé rakety ze sovětské éry musí vyřazovat rychleji, než je stačí nahrazovat. Ministr obrany Anatolij Serďukov při druhém čtení ve sněmovně připustil, že Moskva nebude nucena zlikvidovat "ani jedinou" zbraň, protože stropu nosičů dosáhne až v roce 2028. V případě hlavic se tak stane v roce 2018.