Vedení největší švýcarské banky UBS přišlo s nápadem, jak posílit důvěru klientů v jejich instituci. Zavádí tříměsíční testovací "dress code", tedy předpis, podle kterého by se zaměstnanci banky měli chovat a vypadat. Zatím se týká jen pěti poboček, pokud se však osvědčí, rozšíří se na 1500 zaměstnanců v celém Švýcarsku.

"Dress code" není v dnešní době nic zvláštního, ale předpis UBS čítající 43 stránek je plný absurdních požadavků. Banka si vyhrazuje právo mluvit do všeho, co se týká vzhledu a vystupování lidí, kteří jsou v kontaktu s klienty.

"Nedoporučujeme vám používat make-up v oblasti dekoltu, protože umazané límečky nevypadají příliš reprezentativně," uvádí se v části příručky určené pro ženy.

Prádlo musí ladit

Povoleny jsou samozřejmě pouze kostýmky nebo obleky a to jen v nevýrazných barvách tmavě antracitové, černé a tmavě modré. Vše musí ladit, a to i spodní prádlo.

"Sukně mohou sahat do poloviny kolen a vystoupat mohou maximálně o pět centimetrů," konkretizuje UBS své požadavky. Halenku či košili si mohou zaměstnanci vybrat pouze bílou klasického střihu.

Boty jsou u žen povoleny jen černé, uzavřené a s podpatkem do sedmi centimetrů. V žádné případě by neměly být malé, aby se zaměstnanci necítili nepohodlně a měli by si je alespoň jednou denně přezout.

Sami radši nežehlete

Podle názoru UBS by se neměli bankéři pouštět do žehlení svých košil a nechat to radši na profesionálech. V užitečných radách je uvedeno kromě přesného popisu vázání kravaty také to, že by se vázanka neměla nosit dva dny po sobě, aby si "odpočinula". V jídelníčku zaměstnanců by se napříště neměly objevovat česnek a cibule.

V českých podmínkách nejsme na takové manuály příliš zvyklí. V advokátních kancelářích je však "dress code" každodenní nutností. "Na oblečení svých zaměstnanců jsme velice přísní. Dokonalí musí být, i když se nechystají na žádnou schůzku s klienty a zůstávají jen v kanceláři," uvádí mluvčí kanceláře Kinstellar Jan Pošvář.

Pravidlem to však být nemusí. V menších společnostech může být atmosféra uvolněnější. Dokládá to příklad malé advokátní kanceláře Odrobina & Co. se sedmi zaměstnanci.

"V kanceláři nemusíme být dokonale oblečeni, na jednání s klienty je to však samozřejmě vyžadováno," komentuje Jakub Čermák.

Ani banky nejsou příliš přísné. Česká spořitelna ani její mateřská banka Erste žádný "dress code" nevyžaduje. ČSOB svůj kodex má, je rozdělený na pravidla pro ty, kteří se stýkají s klienty a kteří nikoliv.

"Oblékání v ČSOB nesouvisí s hierarchií, takže i při schůzce s členy vrcholového vedení banky můžete kravatu klidně nechat na věšáku," uvádí Jan Solnička.

Poradenská společnost KPMG rozdává svým zaměstnancům dvoustránkovou brožurku o tom, jak by se měli oblékat. Na rozdíl od pravidel UBS však žádné polemiky nevyvolává, ale musí se dodržovat.

Podobné předpisy má i konkurenční PwC. "Oděvem vyjadřujeme nejen příslušnost ke své profesi, ale i úctu ke klientům, kteří k nám zpravidla nechodí v džínách a tričku. Naši zaměstnanci ocení, když nemusí na některou interní akci mít sako či kostým, na jednání s klientem však takový oděv považují za samozřejmost i bez interních pravidel," říká Lenka Matoušová.

 


 

Má i vaše firma psaný dress code? Je spíše obecný či podrobný, jako v našem článku? Co si o potřebě podrobného dress code myslíte?

Vybrané názory čtenářů zveřejníme.


Lenka Savkova, Ostrov

Ano, podvodnici se vzdy dobre oblekali aby budili serioznejsi dojem.
Neprehani se to nahodu? V CSOB pobocce na prazskem Andelu sedi velmi sesnerovane obleceny mladik, ktery je ovsem velmi nekompetentni. Opravdu delaji saty cloveka?????


Jan, Praha

Naprosto souhlasim. Zijeme v 21. stoleti a pokud jsou zamestnanci natolik polointeligentni,ze jim nedochazi jak maji chodit upraveni,ze maji pouzivat parfemy a ustni vody, musi jim to holt prikazat zamestnavatel. Ostane kazdeho 15. taky chteji dostavat vyplatu.


Katerina, Praha

Ano, nase firma ma zavedeny dress code. Shoduje se s vyse uvedenym. Brozurku firma nevydava, veskere informace ohledne dress code lze na lezt na zamestnaneckem portalu.


Petr Novák, Praha

Namísto, aby se podporovala individuální odlišnost a schopnost každého jednotlivce rozvíjet svůj potenciál, tak se ze zaměstnanců dělají roboti, kteří nesmí mít svůj názor, nemohou se chovat přirozeně a nesmí být za žádnou cenu sami sebou (je však otázkou, kolik jedinců dokáže být sami sebou).

Není pak nic horšího než narazit na takto neautentického a neopravdového člověka, který potírá podstatu sama sebe jen proto, že mu to někdo nařizuje. Lidi milují opravdovost, vzbuzuje u nich důvěru, a ne chodící nepřirozené masky, u kterých nikdy neví, na čem jsou... Mimochodem, umělý úsměv je plný šklebů (zachyceno na velmi rychlých kamerách), které nejsou vědomě postřehnutelné, ale podvědomí o nich dobře ví...


Ondrej, Praha

Kontrolni otazka: Jak casto lze prat na jedne strane neprijatelne obleceni (dziny, mikiny, trika, normalni neGore bundy...) x na druhe srane prijatelne obleceni (vlneny oblek, kostymy, plaste, flausove kabaty)? Prvni skupinu klidne kazdy tyden po celou dobu zivotnosti (klidne 5 let). Druhou skupinu bud vubec (srazi se podsivka) nebo omezene (pri caste prani vlna zezmolkovati). Druhou skupinu lze casto jen cistit. Efekt dress kodu? In-style profesionalove ve smradlavem a spinavem N tydnu ci mesicu nepranem obleceni. Takze 2 cm presahujici kosile a limecek neni o eleganci, ale jakys-takys pokus o uchraneni saka. Proto take business dress je v zasade tmavy. Kalhoty jsou holt neresitelne. I kdyz aspon ty lze v posledni dobe diky zmene materialu prat casteji nez vubec. A pokud nekdo chce namitat cistirnou, jak casto se nosi oblek do cistirny? Casteji nez dziny do pracky?


Doktor QQ, Praha

Malé procento šťastlivců vypadá dokonale, přirozeně a opravdově v plavkách, ve fraku i v teplácích. Na opačném pólu jsou jedinci, kteří si obléknou kvádro za 50.000,- a za pět minut vypadají, jako by vypadli krávě z huby. Všichni ostatní se potácejí někde mezi těmito extrémy. Nicméně - tam, kde se jedná s cizími lidmi, by měli být pracovníci čistí, voňaví a jejich oblečení by nemělo ani provokovat ani odvádět pozornost od řešených problémů...

 


Jirka, Praha

Myslím, že je to dobrý nápad a měl by se rozšířit i v Čechách. Velký podíl Čechů nemá smysl pro oblékání a takováto pomůcka jistě zaměstnancům pomůže ve výběru kvalitního oblečení. V souvislosti s tím bych však zavedl i příspěvky na šatník. Přece jenom kvalitní oblečení stojí spoustu peněz.

 


Zaměstnanec

Jsem pro použití obleků v práci, ale jedině tehdy, když zaměstnavatel zajistí vhodného smluvního dodavatele obleků a jeiich čistění. Běžné oblečení hodím do pračky a nemusím se starat, takhle strávím času s čekání na čistění a sledovat trendy v zapínání knoflíčků není to, na co chic při práci myslet. Koneckonců v každé firmě je oddělění lidských zdrojů a spol. tak by mohli taky něco dělat, dost často je to nejméně efektivní oddělení ve firmě s chováním "socialistické vrátné".

 


Alois, Brusel

V naší společnosti oficiální dress code není, takže si lidé mohou nosit více méně co chtějí. Překvapivě se však druh oblečení od nějakého standardu moc neliší, takže evidentně lze nějakého nepsaného kódu dosáhnout i když jej nikdo přesně nespecifikuje.
S úsměvem vzpomínám, jak jeden člověk kdysi přišel na jednání v teplácích (asi si byl zaběhat) a ve všech to vzbudilo takové částečné pohoršení. Ve všech, do jednoho, a i přes to, že tam dress code není.

 

Váš názor: 
Vaše jméno a obec: 
Váš e-mail: