Sněmovní papírování

7 tun papíru

spotřebují poslanci na jedné schůzi

1,3 mil. listů papíru

projde dolní komorou během jedné dvoutýdenní schůze poslanců.

840 stromů

Na výrobu jedné tuny papíru padne přibližně 15 stromů. Když se tento údaj přepočítá na spotřebu papíru ve sněmovně za loňský rok, vyjde, že kvůli práci poslanců loni zemřelo 840 stromů.

1,6 mil. korun

stojí papírování sněmovnu každý rok. Poslanci sami přitom přiznávají, že naprostou většinu vytištěných dokumentů, které dostávají podle zákona povinně, okamžitě vyhazují do koše.

Pro české lesy to bude úleva, pro českou sněmovnu téměř civilizační změna. Od února, nejpozději od jara, skončí poslanci s papírováním a začnou většinu zákonů a jejich novel projednávat v elektronické podobě. V mnoha evropských parlamentech je to dlouho běžné. Česká sněmovna ale dnes během jedné dvoutýdenní schůze spotřebuje přibližně sedm tun papíru.

Na takové schůzi se schvalují až dvě stovky materiálů. Ty se vždy vytisknou pro dvě stovky poslanců, pro několik desítek úředníků sněmovny a několik dalších desítek nejrůznějších ministerských úředníků. Po jednáních ve sněmovních výborech se vytisknou nové verze i s pozměňovacími návrhy a vše se pak vytiskne ještě pro jedenaosmdesát senátorů a další úředníky horní komory.

Kdykoliv se text během celého procesu změní, tiskne se vše nanovo.

Poslanci "pokácejí" 840 stromů za rok

Sněmovní papírování lze vyčíslit - během jedné schůze dostanou poslanci dohromady až jeden a čtvrt milionu stran papíru. Kdyby se všechny vyskládaly na sebe, dosáhly by výšky 135 metrů. To je téměř tolik, kolik měří Cheopsova pyramida. Sněmovní náklady na papír se pohybují kolem jednoho a půl milionu korun.

Na výrobu jedné tuny papíru padne přibližně 15 stromů. Přepočítáno na počet schůzí sněmovny v loňském roce to znamená, že kvůli práci poslanců loni zemřelo 840 stromů. Poslanci spotřebovali přes 50 tun papíru.

To vše má už brzy skončit. Základem je přepsání jednacího řádu sněmovny, který má formu zákona. Je totiž nemoderní, naprosto nepočítá s tím, že by nějaký dokument mohl existovat i v elektronické podobě. "Minulý týden jsme se na podvýboru pro změny jednacího řádu sněmovny dohodli, že se tištěné materiály převedou do elektronické podoby. Navrhneme to ještě na prosincové schůzi sněmovny," řekla v úterý HN předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová z ODS.

První pokusy skoncovat s tunami papírů, z nichž naprostá většina stejně končí v koši, jak poslanci sami přiznávají, proběhly už před více než deseti lety. Vždy se ale objevily technické potíže. Ty jsou dnes všechny vyřešené a zákon má podporu všech politických stran. Včetně komunistů, jejichž věkový průměr naznačuje, že by mohli mít s počítačovou gramotností jisté potíže."Jsme jednoznačně pro. Podívejte, jestliže zvládnu se služebním notebookem pracovat i já, tak to zvládne úplně každý," poznamenal předseda klubu KSČM Pavel Kováčik.

Papíry zůstanou, na přání

Navíc dokumenty v digitálním formátu se ve sněmovně používají už dnes. "Je to zbytečné dublování. Nejsem si jistý, jestli se nyní ušetří nějaké obrovské částky, ale úspora to je a je také důležitá i symbolika. Sněmovna nemá být vzorem plýtvání," uvedl poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

Papírování nicméně ze sněmovny nezmizí zcela. Nový jednací řád bude počítat s tím, že si řadoví poslanci budou zákony a jejich změny číst jen na svých počítačích, předsedové klubů nebo výborů je mají ale dál dostávat i v tištěné podobě. Podle mluvčího dolní komory Romana Žambocha také změna neřeší fakt, že jednotlivá ministerstva budou do sněmovny dál posílat vše i na papíru.

A navíc v zákoně zůstane jistá rezerva i pro ty poslance, pro které je počítač dodnes tajuplným pekelným strojem, od kterého se snaží držet co nejdál. "Ano, na jednání našeho podvýboru padly připomínky, že ne všichni jsou v tomto smyslu zdatní. Takže tu zůstane možnost získat vše na vyžádání i v papírové podobě. Pro jistotu. Naprosté většiny poslanců se to ale týkat určitě nebude," řekla místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová z Věcí veřejných.