Zajímavý pohled na provázanost čínské politiky a světového byznysu přinesla studie německých vědců z univerzity v Göttingenu. Zemím, jejichž vysocí představitelé se setkali s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, poklesl export do Číny v následujících dvou letech v průměru o 8,1 procenta.

Jde o první empirickou analýzu, která vyčísluje ekonomické dopady těchto politicky citlivých přijetí.

Podle studie nazvané "Dalajlama efekt" se vliv schůzek s tibetským duchovním vůdcem na export začal projevovat po nástupu čínského prezidenta Chu Ťin-Tchaa do funkce v roce 2002. Setkání se čtrnáctým dalajlamou nejvíce postihlo export strojírenských výrobků a dopravních prostředků, uvádějí autoři studie Andreas Fuchs a Nils-Hendrik Klann.

"Chtěli jsme zjistit, jak se projevuje rostoucí význam Číny ve světě, zjisti, co můžeme od Číny čekat v následujících letech," cituje Fuchse CNN. Podle něj je zřejmé, že politika hraje v obchodních vztazích s Čínou obrovskou roli.

Efekt platí jen na hlavy státu

Autoři studie porovnávali údaje o 159 zemích obchodujících s Čínou v letech 1991 až 2008. Zjistili, že vývoz zemí do Číny klesl pouze po schůzce dalajlámy s hlavou státu, jako je prezident, premiér, král či papež. Setkání s níže postavenými činiteli nemělo vliv.

Čínské ministerstvo zahraničí odmítlo studii komentovat. Čína tvrdí, že nechce směšovat byznys s politikou, často ale před schůzkami vysokých představitelů s dalajlámou otevřeně hrozí možným narušením obchodních vztahů, píše CNN.

Metoda ekonomického biče není pouze výsadou posledního čínského prezidenta, proti setkávání s dalajlámou se ohrazoval Peking i v minulosti. Když v roce 1989 dalajláma získal Nobelovu cenu míru, Čína pohrozila Norsku přerušením hospodářských styků, pokud se ceremonie bude účastnit hlava státu.

Letos v únoru přijal dalajlámu v Bílém domě i americký prezident Barack Obama, i přes předchozí varování Pekingu. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo amerického velvyslance a předalo mu svůj protest. Zda se to projeví v i byznysu však zatím studie nepostihla, neboť se zabývá staršími daty.

Tibet byl do roku 1951 nezávislý, od roku 1951 je součástí Číny a od roku 1965 její autonomní oblastí. Dalajlama usiluje o rozhovory, kterými Tibet získá skutečnou autonomii a samosprávu.