V dobách, kdy internetová síť voněla novotou, se zdálo, že newyorské Timesy budou každý druhý týden odhalovat nové on-line společenské zlo. Jsou tam sprosťárny! Je tam nenávist! Zprávy se mohly shromažďovat pod hlavičkou »Internet - fuj!«.

Reportér Timesů, blogger a počítačový maniak Nick Bilton teď přišel s opožděnou, ani ne tak omluvou jako spíše delší opravou. V knize I Live in the Future & Here's How It Works (Žiji v budoucnosti a takhle to funguje) vykresluje mnohem radostnější obrázek našeho digitálního světa a jeho dalšího vývoje.

Ačkoli jeho představa je mnohem blíž pravdě, promiňte mi, jestli mě tak úplně neuklidňuje.

Od pornoprůmyslu na univerzitu

Biltova kniha Žiji v budoucnosti je svěží, odlehčený a poněkud zběžný přehled, který rozhodně není určen technofilům či naopak technofobům, avšak spíše lidem mírně zmateným.

Na více než 290 stranách nás Nick Bilton bere s sebou na dlouhou cestu sahající od kalifornského pornoprůmyslu až do výzkumných laboratoří velkých univerzit, abychom pochopili, kde se nalézáme a kam směřujeme.

Poukazuje na to, že od tiskařských lisů až po domácí video byli výrobci pornografie vždycky v čele při zavádění nových médií a vymýšlení, jak na nich hodně vydělat. Tam také začíná své hledání, aby odhalil budoucnost.

Zpočátku usuzuje, že by to tentokrát mohlo být jiné: hnací síly pornografie jako Playboy a Penthouse se ocitly ve víru stejných problémů, které srážejí svět hudby a tisku.

Nakonec však dochází k závěru, že podobně jako mnohé zastaralé podniky, tak i tyto se prostě nepřizpůsobily novým faktům, jež přinesl internet. Spotřebitel je stále ochoten platit za kvalitu, ale o něco méně než dřív. Přitom vyžaduje daleko větší stupeň pohodlí a zvláště přizpůsobení svým potřebám.

Budoucnost jste vy

Nick Bilton konstatuje, že o budoucnosti zcela rozhodujete vy. Nebo já. Nebo on. Tedy, že nás nové a vznikající nástroje stavějí do centra našeho vlastního jedinečného vesmíru.

Tato představa je tak jednoduchá jako navigace ve vašem iPhonu nebo droidu. Když se však použije v médiích, obchodě nebo jakékoli jiné z běžných praktik každodenního života, má důsledky, které technologie postupně obrací vzhůru nohama.

 

Sociální sítě, jež mnozí lidé používají, aby jim pomáhaly filtrovat jejich záliby ve všem, restauracemi počínaje a politikou konče, Bilton nazývá »ukotvujícími komunitami«.

»Tím, že nám tyto komunity nabízejí své vlastní digitální spoje a kontakty, pomáhají nám, abychom se vyrovnávali s obrovskými počty lidí a nesmírným množstvím informací. Dávají nám precizně upravené výběry, abychom je prozkoumávali společně,« píše ve své knize.

To, jak členové těchto společenstev spolu komunikují, má určitě něco do sebe. Ovšem Bilton se dostatečně nezamýšlí nad tím, co se v takovémhle světě postupně vytrácí. Nazvěme to společenskou soudržností nebo empatií - řadou společných zkušeností, která přesahuje zájmy, vnímání a vklad těch, kteří jsou v našich bezprostředních sociálních sítích.

V souvislosti se schopností digitálního média přibližovat nám svět je také až příliš snadné stáhnout se do ulity osob, informací a myšlenek, které nám vyhovují.

Třebaže takové obavy jsou reálné, velmi snadno se zveličují. Kniha Žiji v budoucnosti je nejsilnější v těch pasážích, v nichž autor boří některé z mýtů o digitální technologii. Tam, kde ukazuje, jak takové předpovědi doprovázely téměř každý pokrok v dějinách.

Otupování myšlení

Bilton cituje přehnané projevy obav, jež se objevily v Timesech v roce 1876 o telefonu. Ten »tím, že přinese hudbu a pastory do každé domácnosti, vyprázdní koncertní síně a kostely«. Zde se podle všeho navíc popletl telefon s rozhlasem, takže vlastně šlo o obrovskou mýlku hned ve dvou ohledech.

A obavy z videoher přirovnává k rozšířenému přesvědčení z padesátých let dvacátého století, že komiksy otupují myšlení americké mládeže. V reakci na to cituje studie, které ukazují, že chirurgové, kteří hrají videohry, jsou zručnější a že on-line obsah podněcuje myšlení víc než četba klasických knih.

Digitální médium je tedy stále ještě spíše odrazem společnosti, než aby ji formovalo, jak ukazuje nedávná nervozita kvůli inzerci sexuálních služeb na Craigslistu, bezplatné inzertní síti on-line komunit. (Alternativní noviny a další tištěné zdroje jsou už léta úplně stejně dráždivé a žádný politik usilující o velkou publicitu se neozval.) To, co nás trápí, nezpůsobuje technologie a technologie to ani nevyléčí.

Rich Jaroslovsky
Bloomberg

Rich Jaroslovsky
- Založil Online News Association.
- Pravidelně píše o technologii pro agenturu Bloomberg News a časopis Businessweek.

Internetové komunity pomáhají se vstřebáváním informací.

Foto: Bloomberg

Související