Americká centrální banka (Fed) kvůli nadále nepříznivým ekonomickým vyhlídkám ponechala v platnosti současnou vysoce uvolněnou měnovou politiku s rekordně nízkými úrokovými sazbami.

Její měnový výbor po úterním zasedání zároveň přislíbil, že bude v případě potřeby připraven přijít ekonomice na pomoc dalšími podpůrnými kroky. Nemá ale zatím v úmyslu nakupovat další státní dluhopisy.

Fed vyjádřil ještě o něco větší obavy ze slabého tempa ekonomického oživení a z příliš nízké inflace než na posledním srpnovém zasedání.

"Výbor bude i nadále monitorovat hospodářský výhled a vývoj ve finanční oblasti a je připraven poskytnout v případě potřeby dodatečné prostředky na podporu ekonomického oživení a pro postupný návrat inflace do žádoucích mezí," uvedl Fed.

Na vyjádření Fedu o možnosti dalšího uvolnění měnové politiky reagoval kurz dolaru prohloubením úterního poklesu a euro se vůči němu dostalo nad 1,32 USD a pak i nad 200denní průměr 1,3220 USD. Cena zlata smazala ztráty a prosincový termínový kontrakt vzrostl na nové maximum 1289,40 dolaru za trojskou unci, více než čtyři dolary nad pondělní rekord. Americké akcie na zprávu Fedu bezprostředně nereagovaly.

Rozhodnutí se mezi analytiky všeobecně očekávalo, protože přitvrzení měnové politiky je v této ekonomické situaci nemyslitelné, avšak na dalším uvolnění měnové politiky zatím není potřebná shoda. Trh se ale soustředil spíše na to, zda centrální banka přijme nová opatření, kterými by stimulovala ekonomický růst USA, jenž je letos nižší než se předpokládalo.

Zatímco někteří bankéři poukazují na vysokou nezaměstnanost, jejíž míra se pohybuje už dlouho těsně pod deseti procenty, a na inflaci, která je pod úrovní, jakou by si Fed přál, ostatní považují další podporu za předčasnou.

Hrubý domácí produkt USA ve druhém čtvrtletí stoupl v celoročním přepočtu o slabých 1,6 procenta a míra nezaměstnanosti je na 9,6 procenta. Meziroční inflace spotřebitelských cen byla minulý měsíc jen těsně nad jedním procentem, což už začíná u některých vyvolávat obavy z nežádoucí deflace.

Naposledy před volbami

Obavy, že zranitelná americká ekonomika bude potřebovat další finanční injekci zapříčinily den před jednáním oslabování dolaru vůči euru i japonskému jenu. „Všeobecně se předpokládá, že Fed o dalších stimulačních opatřeních nerozhodne, všichni se ale pro jistotu dolarů zbavují,“ prohlásil ještě před zasedáním Niels Christensen, měnový analytik společnosti Nordea.

Úterní zasedání bylo navíc poslední před listopadovými volbami do Kongresu a nečekaný zásah Fedu by vyvolal podezření z politických tlaků.

Fed na srpnovém zasedání konstatoval, že oživení americké ekonomiky se zpomaluje, a rozhodl se ji podpořit omezenými nákupy vládních dluhopisů. Největší ekonomika světa od počátku roku zřetelně zpomaluje růst a řada pozorovatelů se začala obávat propadu do další recese, z níž se USA dostaly teprve loni v létě.

Na konci roku 2008 Fed srazil svou základní krátkodobou sazbu na 0-0,25 procenta. Od té doby nakoupil dlouhodobější americké vládní obligace a hypoteční dluhopisy za celkem 1,7 bilionu dolarů. Cílem nalévání nových peněz do finančního systému a do ekonomiky je snaha snížit tržní úrokové sazby a podpořit úvěrovou aktivitu.

Od počátku srpna se sice dílčí makroekonomické statistiky o něco zlepšily, málokdo z ekonomů však předpokládá, že by ekonomika a trh práce náhle získaly dynamiku. Mnozí tak čekají, že pokud se situace nezmění, spustí Fed ještě před koncem roku další kolo nákupů dluhopisů a dalších aktiv.