Dosud se všeobecně mělo za to, že mladí lidé na internetu v pohodě zvládají multitasking. Zřejmě však i v jejich případě platí rčení "Příliš zajíců - myslivcova smrt". Teenageři, kteří během domácího studia aktivně komunikují na Facebooku nebo podobných sociálních sítích, mají ve škole o dvacet procent horší známky než ti, kteří se věnují pouze učení. Dokazuje to výzkum uskutečněný pod vedením profesora psychologie Paula Kirschnera na Open University v nizozemském Heerlenu.

Autoři studie, která má být v příštích dnech zveřejněna v odborném časopisu Computers in Human Behaviour, tvrdí, že jejich závěry vyvracejí dosud obecně přijímaný názor, podle něhož mozek mladých dobře zvládá řešit několik úkolů najednou.

Dá se to všechno stihnout? Nedá 

Profesor Kirschner k tomu říká: "Je to problém. Mladí lidé sedí při učení před počítačem, sledují svou stránku na Facebooku a komunikují on-line s přáteli. Přitom si myslí, že toho tak stihnout víc za méně času. Naše studie, ale i další výzkumné práce ukazují, že se pletou - při tomto druhu multitaskingu potřebují na vše víc čas a jsou náchylní dělat více chyb."

Psychologové zkoumali chování a výsledky práce 219 studentů ve věku 19 až 54 let, kteří navštěvují nizozemskou Americkou univerzitu. Ti, kteří během učení aktivně sledovali dění na Facebooku, měli průměr všech známek horší než ti, kteří se věnovali pouze studiu. Přitom si tři čtvrtiny těch, kteří se učí s Facebookem "na pozadí", nepřipouštějí, že by to nijak ovlivňovalo jejich studijní výsledky. Na druhou stranu však uznávají, že to může mít i své stinné stránky a že je internet občas od práce odvádí.

Změření čistého času, který obě skupiny ve výsledku věnovaly učení, přineslo jasný závěr: Ti, kteří se nenechají internetem rozptylovat, stráví nad učením o 88 procent čistého času víc. Což se na celkových vědomostech samozřejmě musí projevit.

Sociální sítě při učení rozptylují

"Nechci démonizovat Facebook, ale upozornit na prostý fakt to, že sociální sítě při učení rozptylují. Měli bychom odmítat módní teorie, podle nichž mládež na internetu zvládá řešit několik úkolů najednou a že by se proto měl změnit celý způsob výuky," tvrdí profesor Kirschner, podle něhož lze předpokládat, že by tento výkum dospěl ke stejným výsledkům i u dětí základních škol.

Podobné závěry nejsou ojedinělé, jiní odborníci se již dříve snažli dokázat, že internet vede u dětí ke čtení bez vnímání podstaty, roztěkanému a ukvapenému uvažování a povrchnímu učení.