Podle uznávaného českého odborníka by toto ocenění mohlo zvýšit prestiž jeho bádání i bádání na rostlinách obecně v Evropě a ve světě.

"Zatím se z toho musím vzpamatovat a zjistit sám, co to pro mě znamená. Je to neočekávaná pocta," vylíčil své dojmy poté, co obdržel cenu, která je dotovaná částkou 750 tisíc eur (18,5 milionu Kč) určenou na další výzkum v Evropě. Körberova nadace ji každoročně uděluje za vědecké objevy s vysokou a všestrannou využitelností.

biochemik Jiří FrimlSedmatřicetiletý Friml cenu získal za prokázání toho, že auxin funguje jako univerzální spouštěč vývojových procesů v rostlinách. Díky auxinu například rostliny vědí, kam mají růst kořeny a kam květy. "Bez auxinu by byly jen zelené koule bez kořenů a listů," přiblížil Friml svůj výzkum během slavnostního aktu ve velkém sále hamburské radnice.

Uplatnění svého výzkumu vidí hlavně tam, kde bude třeba změnit architekturu rostlin, například prodloužit kořeny na půdách, které jsou suché a mají hluboko spodní vodu, nebo rozvětvit kořeny tam, kde je nedostatek živin. Rajčata v subtropech by díky němu mohla rodit dvakrát do roka. Jsou tam totiž vhodné teploty, pro opylení v zimě ale nejsou opylovači. "Právě náš výzkum může přispět k tomu, že můžeme cíleně spustit tvorbu plodu i bez opylení," vysvětlil přínos práce svého dvacetičlenného týmu.

Uznávaný český vědec, který je autorem téměř stovky odborných prací, je od roku 2007 profesorem na katedře systémové biologie rostlin na univerzitě v belgickém Gentu. V Česku působí v Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V minulosti bádal i v Německu v Kolíně nad Rýnem a v Tübingenu. Loni patřil mezi pět nejcitovanějších rostlinných biologů v Evropě.

Cenu, kterou obdržel, založil v roce 1984 německý podnikatel Kurt A. Körber. Chtěl, aby pomáhala vědcům překonávat hranice v rozdělené Evropě. Friml je teprve jejím druhým českým nositelem. V roce 1995 ji s dalšími výzkumníky získal Jiří Wanner z Vysoké školy chemicko-technologické za práci o použití genových sond v ochraně životního prostředí a v lékařství. Tato metoda využívá šroubovici DNA k identifikaci mikroorganismů v živých vzorcích z životního prostředí a v lidské tkáni a uplatnila se i v moderní kriminalistice.

Související

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každé pondělí ráno najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru