Ruská vláda se zavázala postupně uzavřít všechny trhy fungující pod širým nebem. Miliónům drobných podnikatelům hrozí, že přijdou o jediný zdroj obživy.

Do roku 2013 by se podle zákona O maloobchodních trzích všechny ruské trhy měly ocitnout pod střechou. Dosavadní praxe naplňování zákona však ukazuje, že trhy jsou pod rouškou zákona často obsazovány kriminálními strukturami napojenými na zkorumpované úřednictvo nebo likvidovány. Na jejich místě potom vyrůstají obchodní centra, která drobné obchodníky vyřazují ze hry.

Podle údajů největšího ruského sdružení drobných a středních podnikatelů ´Opora Rossiji´ je v ohrožení až 10 miliónů drobných obchodníků a či zaměstnanců trhů.

„V Rusku je obrovská spousta lidí, pro které drobné podnikání znamená boj o přežití. Stát nemá program na podporu zaměstnanosti, za obchodem přijíždí do velkých měst prakticky veškeré venkovské obyvatelstvo,“ říká Leonid Razvozžajev, sám podnikatel a občanský aktivista, který se již rok angažuje za práva trhovců vystrnaděných z největšího moskevského trhu Čerkizovo. Obchodníků je přitom podle něj daleko více, než uvádějí oficiální statistiky.

„De iure většina z nich vystupuje jako nájemní síla, jsou vedeni jako prodavači, třebaže stánek či obchod ve skutečnosti provozují.“ Důvod? Na drobné obchodníky je vyvíjen neustálý tlak. Podílí se něm jak místní mafie tak zkorumpovaní městští úředníci. Ti prostřednictvím zavedených korupčních schémat pomáhají privilegovaným ´oligarchům´ vytvářet monopoly.

Pod pojmem ´rekonstrukce´ se velmi často skrývá skutečnost, že je trh zcela zrušen. Ve slepé uličce se v poslední době ocitli tisíce podnikatelů v mnoha ruských městech. Ze dne na den bylo zrušeno hlavní tržiště ve městech Starij Oskol či Sergijev Posad, velice napjatá situace je také na četných trzích ve Voroněži, Brjansku, Moskvě a Petěrburgu. Jen demonstrací vyprovokovaných zavřením trhu v Brjansku se na konci minulého roku účastnilo přes 5000 lidí.

Mnozí drobní podnikatelé se však podle Razvozžajeva postupně naučili bránit svá práva. Vznik iniciativních skupin podobných té, která vznikla po loňském uzavření Čerkizovského trhu, je podle něj dnes běžnou záležitostí: „Drobní obchodníci jsou dnes nejaktivnější částí občanské společnosti a odmítají se rozloučit se svobodou, kterou jim zaručovalo drobné podnikání. Přitom vědí, že jejich práva budou zachována jen při garantovaných demokratických právech v celé zemi – politických i sociálních,“ říká Leonid Razvozžajev a pokazuje na paralely s Polskem 80. let.

Žádné "odbory" 

Na rozdíl od Polska však v dnešním Rusku neexistuje žádná struktura, která by mohla iniciativu protestujících podnikatelů koordinovat. Podle expertů je většina odborových organizací kontrolovaná státní mocí nebo strukturami navázanými na stát. Pomoc tak postiženým obchodníkům nabízejí především krajně levicové organizace – Komunistická strana Ruska či radikální levicová hnutí spojená v organizaci Rudý fronta.

Podle Leonida Razvozžajeva se však obchodníci zpravidla nenechají manipulovat: „Když nastane konfliktní situace, dávají zpravidla přednost samostatné obraně, vytvářejí vlastní iniciativy a snaží se vytvářet orgány samosprávy – nechtějí ztratit své svobody, ale přitom nedůvěřují politickým stranám ani oficiálním institucím,“ říká Leonid Razvozžjev.

Klima v zemi se podle něj v poslední době mění. „Stále přibývá lidí, kteří chtějí změny, na internetu probíhají diskuse, jichž se účastní i lidé z malých měst, kteří se mohou nedozvědět pravdu, vyvodit si z ní závěry. Pokud se něčeho nedostává, jsou to důvěryhodné osobnosti, které by šly příkladem a kteří by přinesli srozumitelná řešení, jak napravit situaci.“

Související