Průmyslové zóny ještě před rokem marně čekaly na firmy. Nyní se jim však zaplňují zbylé volné plochy. Hlavně v lokalitách podél hranic se zeměmi eurozóny se objevují noví investoři.

Odborníci tvrdí, že industriální lokality nabírají druhý dech. »Dneska má příchozí investor historicky nejlepší možné podmínky, jaké na trhu kdy v Česku byly a dlouho budou. Lidé hledají práci a nízké nájmy se dají sjednat na více let dopředu. Už nikdy taková příhodná doba nebude,« míní vedoucí oddělení umístění projektů CzechInvestu Milan Kratina.

Nejnovějším přírůstkem v Česku je firma Edwards Vacuum. Její vedení se rozhodlo uzavřít část závodů ve Velké Británii a soustředit výrobu do dvou středisek - do Jižní Koreje a do Lutína na Olomoucku. Vakuovými čerpadly z Česka využitelnými v potravinářském průmyslu, farmacii, na vědeckých pracovištích či při výrobě slunečních panelů bude zásobovat západoevropský, asijský a americký trh.

»Česko má pro nás výhodnější polohu, protože je blíže našim cílovým trhům a je také nákladově ekonomičtější než Británie. Jde o hi-tech investici. Stěhujeme sem naše vyspělé výrobní technologie včetně některých oblastí výzkumu a vývoje, přičemž výzkum a vývoj nových platforem čerpadel zůstává v Británii,« prozrazuje ředitel lutínského centra Jan Vymazal.

Výstavba dvou výrobních hal, skladu, distribučního a administrativního centra přijde na čtvrt miliardy korun, technicky náročné vybavení představuje další investici. Obrat lutínské firmy výhledově vzroste z letošní 1,2 miliardy korun na 2,5 miliardy.

Edwards Vacuum představuje jeden z typů současných investorů. Zahraniční firma si ověřila úroveň zdejších zaměstnanců a kvůli nižším nákladům tu rozšiřuje výrobu.

Druhou skupinu investorů motivovala krize. Buď kvůli ní přesunují produkci ze západní Evropy, nebo naopak získali po krachujících podnicích nové zakázky a na jejich základě rozšiřují výrobu v ekonomicky výhodnějších lokalitách.

Tuzemské nižší náklady, a to v průměru o třicet procent, zvyšují konkurenceschopnost takových společností. »Investoři si teď v Česku podávají kliku od dveří. Máme mnohem větší šanci než dříve dostat k nám klienty,« tvrdí Kratina z CzechInvestu.

Pronájem láká více

Panattoni Development vlastní v Česku dva průmyslové parky s již postavenými halami v Praze a Plzni. Pronajaté je má z 97 procent. Podle zkušeností ředitele společnosti Pavla Sovičky se investoři drží podél hranic, protože cílovým trhem zůstává západní Evropa.

»Světlo v tunelu je opravdu vidět. V tuto chvíli méně atraktivní lokality než třeba na západě a severozápadě Čech a jihu Moravy se dočkají nynější vlny příchodu firem za šest až devět měsíců,« odhaduje Sovička.

Tuzemští i zahraniční investoři, pro něž v současnosti Panattoni staví, upřednostňují haly na klíč a k pronájmu. Nechtějí totiž vázat kapitál do budov. Z deseti investorů, kteří přicházejí do Česka, se šest dožaduje právě pronájmu. Zatímco před propadem cen byl průměrný nájem 4,5 eura za metr, dnes je tři eura. Přitom jej lze uzavřít na tři, pět i deset let dopředu.

A to není jediné lákadlo postavených areálů. Pořízení připraveného pozemku pro halu velkou dvacet tisíc metrů čtverečních vyjde na 50 milionů korun a její výstavba na 200 milionů. Ovšem vyrábět může investor nejdříve za rok.

Zato když se rozhodne pro již postavený objekt, zahájí výrobu za tři měsíce a roční nájem ho přijde na osmnáct milionů. Místo aby proinvestoval čtvrt miliardy, které by odepisoval postupně, vede nájem v nákladech.

Faktem ovšem je, že takový investor může za tři roky odejít dál na východ, zatímco například Edwards Vacuum nebude opouštět Česko tak snadno.

Krmivo pro psy i mikroskopy

S novou vlnou investorů se změnila také jejich struktura. Nepřevládají obrovské nadnárodní společnosti jako v minulosti, nýbrž střední a menší firmy.

»Typickým investorem současné doby je společnost působící v Německu, Rakousku, Francii či Belgii, prostě v kontinentální Evropě, která ovšem nemá v těchto zemích mateřskou společnost. Fakticky jsou to Američané, Japonci, Kanaďané, Britové a další,« uvádí Milan Kratina z CzechInvestu.

Světový výrobce krmiv pro psy a kočky Hill's Pet Nutrition, který má továrny zatím jen v USA a jednu v Nizozemsku, nedávno otevřel závod v Hustopečích na Břeclavsku. Celkem do infrastruktury investoval přes tři miliardy korun.

»Hustopeče jsme zvolili na základě vyčerpávající řady kritérií včetně kvalitní pracovní síly a dobré dopravní dostupnosti,« vysvětluje výkonný ředitel společnosti Neil Thompson.

Přesunout výrobu z nizozemského Eindhovenu do závodu v Brně se chystá rovněž americká společnost FEI Company. Půjde o výrobu mikroskopů, jež představuje roční obrat 60 milionů dolarů, což je přibližně deset procent ročních tržeb společnosti. »Tento přesun je součástí našich probíhajících programů zaměřených na zvyšování ziskovosti,« zdůvodňuje změnu lokality Brian Pierson, výkonný viceprezident výroby společnosti FEI.

Vhodná investice

Na českém území existují tisíce průmyslových zón. Od těch nejmenších, které na louce o pár metrech čtverečních vyčlenily malé obce, až po stahektarové, nad nimiž drží ochranou ruku stát. Kolem stovky podpořilo ze zvláštního účtu ministerstvo financí.

Od roku 1998, kdy byl spuštěn první program na podporu investic, putovalo do loňska na budování zón ze státní kasy 10,9 miliardy korun, především na účty měst a krajů. Přínosem byla jak nová pracovní místa, tak skutečnost, že firmy v lokalitách proinvestovaly 230 miliard korun.

Ještě zajímavější čísla nabízí studie Deloitte, která se zabývá investičními pobídkami. Tedy dalšími penězi navíc, do nichž nepatří podpora na výstavbu průmyslových zón, ale například daňové prázdniny, příspěvky na pracovní místa a podobně. Velmi často tito investoři stavěli právě v průmyslových zónách.

V letech 1998 až 2008 poskytl stát na investiční pobídky tuzemským i zahraničním investorům 30 miliard korun. Na firemních daních a odvodech za zaměstnance pak od těchto společností a jejich dodavatelů vybral celkem 260 miliard. Čistý zisk činil 230 miliard, což znamená, že každá koruna poskytnutá jako investiční pobídka se do státního rozpočtu vrátila téměř osminásobně.

Vyhozené miliardy?

»Velmi důležité je, že zhruba tři čtvrtiny nových pracovních míst a ostatně také příjmů do státního rozpočtu vznikají u dodavatelů, u nichž státem podpoření investoři nakupují. Tím se vliv pobídek násobí, protože se postupně rozlévají do ekonomiky, a profitují další firmy, které pobídky nezískaly,« vysvětluje ředitel oddělení Consulting společnosti Deloitte Luděk Niedermayer.

Zvláštní kategorii mezi průmyslovými zónami tvoří takzvané strategické, které jako jediné dnes dostávají státní podporu. Jejich rozloha se počítá v řádech stovek hektarů a v Česku je jich celkem osm: Kolín-#226#ÇĹOvčáry, Nošovice, Žatec-Triangle, Ostrava-Mošnov, Most-Joseph, Solnice-Kvasiny, Holešov a Škoda Plzeň. Vznikly, aby upoutaly zájem nadnárodních korporací.

Například zóna Kolín-Ovčárny se budovala v podstatě na míru BMW. Automobilka se nakonec rozhodla nezakotvit v Česku, nicméně naštěstí se v tu chvíli objevil projekt TPCA na výrobu malých aut Toyota, Peugeot a Citroën ve střední Evropě.

»Investoři se rozhodli pro Česko z velké části právě proto, že tu mohli díky připravené zóně začít vyrábět velmi rychle,« uvádí mluvčí CzechInvestu Jiří Sochor.

V tuto chvíli jsou volné a připravené pro velké investory hlavně prostory v Žatci-#226#ÇĹTriangle a v Holešově, obě o stejné rozloze 360 hektarů. Jejich poslání se ale zatím míjí s realitou. Velké nadnárodní společnosti nepřicházejí, ani nesondují půdu. Zóny byly vyprojektovány v době před krizí, kdy panovala výrazně odlišná ekonomická situace. Je otázkou, zda z dnešního pohledu nešlo o vyhozené miliardy.

Lepší střední než žádná

Správci obřích zón a starostové v jejich okolí přiznávají, že nechtějí čekáním na velkého investora ztrácet čas. Lákají proto menší společnosti. »Raději pět středních firem než jednu obrovskou. Pro stabilitu regionu, rozvoj a kooperaci dalších firem je to výhodnější,« míní starosta Holešova na Zlínsku Zdeněk Janalík.

Do holešovské zóny by se mohlo vejít třicet až padesát firem. Avšak zatím osamocenými zájemci jsou dvě tuzemské společnosti: Pokart z Otrokovic a Kart Zlín. Potřebují se totiž rozšířit a rozhodly se pro přestěhování.

Jakub Černoch, výkonný ředitel firmy Industry Servis, spravující prázdnou zónu u Holešova, odhaduje, že letos do ní zamíří tak deset firem. Aktuálně jedná s tiskařskými a strojírenskými podniky. Zájem údajně projevila také gumárenská společnost Mitas.

Jenom o trochu lépe je na tom průmyslová zóna u Žatce. Vznikla na místě bývalého letiště, takže odstranění ekologické zátěže a vybudování inženýrských a dopravních sítí přišlo na více než dvě miliardy korun, Ústecký kraj zaplatil 400 milionů, zbytek stát. V tuto chvíli zbývá zaplnit přes dvě třetiny plochy.

Zatím poslední společností, která si rezervovala v květnu osm hektarů pro výstavbu haly na generální údržby a repasování spalovacích turbín, je Solar Turbines patřící do americké společnosti Caterpillar. Investice ve výši 50 milionů dolarů (zhruba miliardy korun), podpořená pobídkou z Evropských strukturálních fondů, slibuje čtyři sta pracovních míst. Provoz by se měl rozjet začátkem roku 2012.

Odešli jen tři

O pobídky v hodnotě 30 miliard korun se v letech 1998 až 2008 podělilo celkem 486 firem. Bezmála čtvrtinu získaly české podniky, o jedno procento aktivnější byly společnosti z Německa.

Zdá se neuvěřitelné, že jen tři firmy nakonec tuzemsko opustily. V roce 2002 Flextronics z Černovických teras v Brně, o čtyři roky později LG Philips Displays z Hranic na Moravě a loni Hitachi ze Žatce. Všechny tyto společnosti musely investiční pobídky vrátit.

Přestože stát nepřichází o vložené peníze, vedou odborníci diskuse, jak účinné pobídky vlastně jsou a zda jejich omezení v roce 2007 přispělo k tomu, že nyní nepřicházejí velcí investoři. Změnou zákona došlo ke zkrácení období, během nějž mohou společnosti čerpat slevu na dani, z deseti na pět let a ke snížení příspěvku na no vé pracovní místo z 200 tisíc korun na 50 tisíc.

Ekonom Vladimír Dlouhý tvrdí, že v letech 2011 až 2015 budou mít investiční pobídky daleko menší význam než dosud, rozhodující budou obecné podmínky. »Sedmdesát až osmdesát procent mých klientů by investovalo, i kdyby pobídky neexistovaly,« tvrdí Dlouhý.

Také ekonom Jiří Rusnok považuje pobídky jen za lákavý bonus. »Třešinka na dortu paradoxně u investora rozhoduje,« oponuje hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček. Podle jeho mínění, by se měl změnit zákon tak, aby odpovídal poptávce investorů.

Strategie nového vábení

Konkurence v boji o investory se zostřuje. Dnes společnosti neporovnávají Česko pouze se Slovenskem, Polskem či Maďarskem. Soupeři jsou také Rumunsko nebo Ukrajina a postupně přibývají další východoevropské země.

Podle agentury King Sturge se na současném boomu českých průmyslových parků podílejí do značné míry společnosti, jež v tuzemsku už působí. Zvedají obrat, a tudíž rozšiřují plochy.

»Zásadní expanzi z dob rozkvětu v letech 2006 a 2007 nelze však s ohledem na aktuální stav ekonomiky v eurozóně v nejbližší době očekávat,« podotýká Milan Korbelář, vedoucí oddělení průmyslových a logistických nemovitostí King Sturge.

Stát ovšem boj o investory nehodlá vzdát a připravuje pro ně nová lákadla. CzechInvest spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu navrhuje jako jedno z účinných opatření proti krizi prodloužit slevu na dani na sedm až deset let a vrátit se k příspěvku na nové pracovní místo ve výši 200 tisíc korun.

»Chceme také rozšířit výčet regionů, kde investor může příspěvek získat. Dnes je to možné jen v lokalitách s nezaměstnaností o polovinu vyšší, než je celostátní průměr. Navrhujeme podporu rozšířit i na místa s nezaměstnaností vyšší o čtvrtinu,« vysvětluje mluvčí CzechInvestu Sochor. Ovšem to bude řešit až politická garnitura vzešlá z voleb.

Marcela Honsová

Neúspěšní investoři
- Opravárenské centrum elektroniky Flextronics v Brně skončilo v roce 2002. Vystřídalo je vývojové centrum koncernu Honeywell, jež se dále rozšiřuje.
- Výrobu CRT televizorů v Hranicích na Moravě ukončil LG Philips Displays v roce 2006. Nyní vlastní prostory developer CTP, který je nabízí k pronájmu.
- Hitachi uzavřela svůj podnik v zóně Žatec-Triangle loni. Výrobu plochých TV obrazovek v menším měřítku převzal Panasonic, který se v květnu přestěhoval do haly IPS Alpha, takže nyní jsou prostory pro dva tisíce zaměstnanců prázdné.

Klíčová kritéria pro úspěšnost zón
- Dostupnost. Ne vždy to musí nutně být dálnice, někdy stačí i železnice a rychlostní komunikace.
- Pracovní síla. Například průmyslové parky postavené v roce 2008 developery v okolí Plzně u dálnice byly prázdné, protože chyběli lidé. Skvělá lokalita nebyla nic platná. Letos díky vyšší nezaměstnanosti výrazně vzrostl zájem investorů.
- Štěstí. Ne vždy se investoři rozhodují racionálně. Někdy stačí k rozhodnutí příjemný doprovodný tým a sluníčko, které lokalitu zkrášlí více než déšť.

Mapa zahraničních investic v ČR

30 procent
O tolik jsou v průměru v Česku levnější náklady oproti západní Evropě.

Investorsky zajímavé lokality jsou na západě a severozápadě Čech a na jihu Moravy.

Související