Hledá se manažer! Požadujeme: Vysokoškolské vzdělání, praxe nejméně osm let, jazyky: angličtina slovem i písmem, další světový jazyk výhodou, věk do třiceti let.

Pamatujete si ještě na podobné inzeráty z devadesátých let? Doba pokročila a podle platného zákoníku práce je takový inzerát diskriminační. Není to však dáno jen zákonem, že se do »kurzu« nyní dostávají manažeři vyššího věku.

Nic není jako dřív

»Zaměstnavatelé dnes hlavně chtějí kvalitního člověka a na věku jim nezáleží. Naopak často se nám stává, že klient zadá požadavek, že nechce nikoho pod určitou věkovou hranici, ale nad ní,« popisuje trend Barbora Tomšovská, šéfka společnosti Touchdown.

Z ankety zaměřující se na nábor lidí nedávno provedené společností DMC Management Consulting na otázku, jak starým uchazečům dávají zaměstnavatelé v době krize přednost, 60 procent z nich odpovědělo, že věk u nich vůbec nerozhoduje (více viz graf Přijímání uchazečů podle věku).

»Věkový aspekt je u řady společností uplatňován pouze u specifických pozic, které vyžadují například fyzickou náročnost nebo jsou zátěžové na srdce, práce vestoje a podobně,« upřesňuje partnerka společnosti Jitka Tejnorová.

Průzkum také odhalil, že zaměstnavatelé dávají při výběrovém řízení přednost osobnímu pohovoru (více viz graf Formy výběru zaměstnanců).

Pro západní Evropu nestandardní chování zaměstnavatelů v Česku po roce 1989 souviselo s naším pracovním trhem.

»Po revoluci k nám začaly přicházet zahraniční firmy, ale nebyl zde nikdo, kdo by měl zkušenosti z komerčního prostředí. Firmy si pak povětšinou nabraly mladé lidi, kteří aspoň trochu uměli anglicky,« vypráví Tomšovská.

Nejvíce postiženou skupinou se stala střední generace. Pro ni bylo náročné změnit myšlení a styl života. »Mladí lidé tak postupně získávali významnější posty a rychle, nezvykle oproti západoevropským zemím, převzali vysoce postavené manažerské pozice,« doplňuje Švedová z Recruit CZ.

Situace se od té doby změnila. Jedním z faktorů podporujících tuto změnu je, že původně mladí manažeři vychovaní v devadesátých letech stárnou. Zkušenějších lídrů je teď u nás více než v době před dvaceti lety. Kromě toho právě tato generace s ohledem na své zkušenosti ví, že nejlépe fungují smíšené pracovní týmy, co se týče nejen pohlaví, ale i věku.

»Uvědomují si, že není nejlepším řešením mít tým složený pouze z mladých, dravých, ambiciózních, ale zato nezkušených lidí, a proto se stále častěji obracejí směrem k osobní vyzrálosti,« konstatuje Švedová.

Ostatně to, že je pro zaměstnavatele důležitá především praxe a zkušenosti, potvrzuje i zmíněný průzkum. Ukazuje, že lidé s pracovními zkušenostmi pod dva roky mají nyní menší šanci získat zaměstnání než osoby s praxí od dvou do devíti let.

Krize přeje zaměstnaným

Přirozený vývoj daný historickými souvislostmi v současné době ještě více podporuje i hospodářská recese.

»O tom, kdo se ujme manažerské pozice ve společnosti, nyní vedení firem i HR manažeři přemýšlejí mnohem více než před několika lety. Je to dáno ekonomickou situací, neboť téměř všude se projevily dopady hospodářské krize. Je proto pravdou, že se na manažerské pozice přijímají převážně lidé s dostatečnou praxí, protože není prostor na experimentování,« vysvětluje jeden ze zaměstnavatelů, Petr Toman, generální ředitel IT společnosti Lenovo pro Českou a Slovenskou republiku.

Dodává, že starší a zkušenější manažeři do společnosti přinesou nový pohled na její vedení a organizaci. Je pro ně snazší i řízení týmu a využívání potenciálu podřízených.

To potvrzuje i Jitka Tejnorová. Ona sama zná ze svého okolí více manažerů, kteří si pochvalují, že si zaměstnavatelé konečně začínají vážit zkušeností a ctít je. Konečně mají pocit, že jsou pro vedení důležití. Jeden z nich dokonce přišel kvůli krizi o práci, ale díky svým schopnostem a zkušenostem po nějaké době získal nový post, a to i bez vysoké školy a jazykové vybavenosti.

»U nás jsme mu v mezidobí, kdy hledal práci, dali příležitost, aby s námi spolupracoval na jednom projektu. Jeho zkušenosti mu daly zcela nový rozměr,« doplňuje Tejnorová.

Dalším trendem možným pozorovat v krizi je i to, že ve vedení společností zůstávají manažeři důchodového věku. Průzkum Institutu Korn/Ferry dokonce ukázal, že 52 procent vrcholových manažerů plánuje odejít do důchodu až po 64 roku věku, což je o osm procent více než v roce 2004. Kromě toho 63 procent z dotázaných přiznává, že plánují pracovat déle, než chtěli ještě před třemi lety. Možný odchod této generace dělá vrásky i zaměstnavatelům, 48 procent z nich se obává, že jejich odchodem ztratí i cenné zkušenosti.

Loajální zaměstnanci

Podle odborníků by tak zaměstnavatelé v krizi neměli panikařit a propouštět nejstarší zaměstnance, kteří mají sice pár let do důchodu, ale jsou schopní. Prvotně by se v případě nouze mělo vedení zaměřit na lidi, kteří firmě nic nepřinášejí.

»Starší manažeři se "nehledají", na rozdíl od spousty mladých jsou si většinou jisti tím, jakou chtějí dělat práci. Ti mladí se musejí zaškolovat déle. Také mnohdy zjistí, že je ta práce vlastně nebaví a chtějí dělat něco jiného, a odejdou. Zaměstnavatel tak ztrácel čas a finance jejich školením. Starší osoby si také snadněji získají respekt klientů a spolupracovníků,« vysvětluje Tomšovská z Touchdownu.

Experti tvrdí, že nelze opomínat ani fakt, že starší lidé bývají loajálnější k zaměstnavateli.

I přesto všechno je pracovní trh v Česku stále jinde než na Západě. »Například v našem oboru, tedy v headhuntingu a v personálních agenturách, pracují v drtivé většině mladí lidé. Na západ od našich hranic to funguje obráceně. Manažeři sbírají celý život profesní zkušenosti a ve zralém věku, někdy i v důchodovém, se stávají lovci hlav, neboť mají mnoho pracovních zkušeností a velké portfolio kontaktů,« porovnává Tomšovská.

Zuzana Panczaková

Starší versus mladí manažeři
Starší manažeři (40+)
+ Mají více zkušeností a znalostí.
+ Snadněji zvládají krizové situace.
+ Více umějí využívat potenciálu svých podřízených.
+ Jsou loajálnější vůči zaměstnavateli.
- Někdy jim může déle trvat sžívání se s novými procesy.

Mladí manažeři (40-)
+ Přinášejí nové nápady, nestandardní řešení a kreativitu.
+ Lépe se vyznají v práci s informačními systémy.
+ Jsou ambiciózní.
+ Mají spoustu nadšení a energie.
- Někteří se teprve »hledají«.

Zaměstnavatelé dnes hlavně chtějí kvalitního člověka a na věku jim nezáleží.

Související