Elektronická databáze obsahuje informace o lidech, kteří se v letech 1939 až 1945 přihlásili k některé z československých exilových jednotek. Zahrnuje také ty, kterým bylo nakonec, například ze zdravotních důvodů, znemožněno narukovat. U každého z 83 tisíc jmen je informace, kde a kdy se hlásil k odvodu, jaké byly jeho další osudy, případně jak zahynul.

Soupis neobsahuje jména těch, kteří bojovali pouze na "opačné straně" - například jména Čechů německého původu odvedených do wehrmachtu, nebo vojáků slovenského štátu na východní frontě.

Datábaze vznikala od roku 2004 ve spolupráci Československé obce legionářské a Vojenského ústředního archivu.

Přístup do databáze by měl být příští rok k dispozici na internetových stránkách Vojenského ústředního archivu.

František Kominský stihl během války vyměnit bojující strany hned několikrát. V roce 1939 pomáhal Polákům v obraně proti německo-sovětské invazi. Po propuštění ze zajetí pak musel coby Čech německého původu narukovat do wehrmachtu. S ním se dostal až do Jugoslávie, kde později přeběhl k místním partyzánům.

Kominského příběh je součástí unikátní databáze 83 tisíc Čechoslováků, kteří se účastnili druhé světové války. Tento týden ji poprvé představila skupina vojenských historiků a pracovníků Československé obce legionářské. "Jedná se o ojedinělý soupis krajanů, kteří se během války přihlásili do některé z našich jednotek bojujících v zahraničí," říká Petr Hofman, jeden ze čtveřice historiků, kteří databázi několik let sestavoval.

Její kompletní podoba má být příští rok dostupná na internetu. "Budou ji moci využívat jak badatelé, tak lidé, kteří se třeba chtějí dovědět o válečných osudech svých příbuzných," dodává Hofman.

Z databáze bude možné vyčíst, kde který voják narukoval, v jakých jednotkách působil, jak zahynul nebo naopak, jaké byly jeho poválečné osudy. Například: podplukovník Ludvík Svoboda, odveden v Buzuluku, později velitel čs. brigády v Sovětském svazu, po válce ministr obrany a prezident ČSSR.

Databáze podle jejích tvůrců také podstatně rozšíří povědomí o účasti Čechů a Slováků ve válce. Nabídne totiž nejen příběhy těch, kteří působili ve známých jednotkách v Sovětském svazu nebo ve Velké Británii, ale také vojáků, kteří bojovali v Asii nebo Tichomoří. "Zajímavý je například příběh Jiřího Herbycha, který krátce před válkou pracoval v Indii jako inženýr ve službách Škodovky. Tam rovněž narukoval a jako důstojník jednoho indického pluku zde válčil s Japonci," vypráví další z autorského týmu, historik Miroslav Brož.

Podobně tak zde možno najít i příběh Čecha, který se v uniformě francouzské cizinecké legie účastnil bojů o Norsko, nebo osud lodního lékaře, který po potopení své obchodní lodě strávil čtyři roky v japonském zajetí. "Jistou kuriozitu představuje také český voják, který se jako tlumočník přidal k malému brazilskému kontingentu, jenž koncem války působil v Itálii," doplňuje historik Petr Hofman.

Autoři plánují k databázi postupně přidat ještě další nepříliš známe příběhy. "Její součástí by se mohly stát i osudy zhruba pěti stovek důstojníků československého původu, kteří byli v roce 1940 zastřeleni v polské Katyni," říká ředitel Vojenského historického archivu Julius Baláž.

Nově vzniklá databáze navazuje na podobné projekty minulých let. Tím nejznámějším byl seznam 130 tisíc československých legionářů, kteří bojovali v první světové válce. Iniciátorem myšlenky byl dnes již zesnulý veterán Rudolf Krzák, jenž během války působil ve Velké Británii, kde připravoval záškodnické skupiny před jejich vysláním do okupované Evropy.