Nedávné rozhodnutí ruského ministra obrany Anatolije Serďjukova kupovat pancéřování pro lehké obrněné vozy a další vozidla od německých firem vyvolalo debatu, nakolik je ruský vojenský průmysl schopen armádě dodávat techniku. Někteří pozorovatelé varují, že během deseti let by Rusko mohlo kupovat za hranicemi většinu vojenské techniky.

Chystané nákupy v Německu hájil Serďjukov tím, že ruské firmy nejsou schopné dodávat dostatečně kvalitní pancíře. Analytik společnosti Uralsib Nikolaj Sosnovskij v rozhovoru pro deník Nězavisimaja gazeta ovšem varuje, že bez státních zakázek ty firmy, které se snaží ještě něco vyrábět, jednoduše nepřežijí. Sám ale přiznává, že metalurgické společnosti žádné nové výrobky již léta nevyvíjejí.

Podle experta z moskevského Institutu politických a vojenských analýz Alexandra Chramčichina však příchod na trh zahraničních společností donutí ruské závody k inovacím. "Oni se vůbec nesnaží zlepšovat kvalitu. Ruské zbraně jsou nejlepší na světě jen v reklamě. Ale na vlastní oči to nikdo neviděl," ironizuje Chramčichin.

Dodává Francie i Izrael

To, že armádě chybí některé zásadní zbraně a vlastními silami se je vyrobit nedaří, zjistili ruští stratégové během krátké války s Gruzií v létě 2008.

Důstojníci používali soukromé navigace GPS, chyběly údaje z bezpilotních letounů, takže případy střelby do vlastních řad byly velmi časté. Přitom ruští inženýři utratili přes pět miliard rublů na vývoj bezpilotních letadel, výsledky ale nebyly rozhodně přesvědčivé. "Takže armáda raději zaplatila sto milionů dolarů (asi 1,9 miliardy korun) a koupila dvanáct strojů v Izraeli," říká vojenský novinář Dmitrij Merkušev.

Jestliže nákup průzkumných letadel ještě nevyvolal příliš diskusí, plánovaná koupě francouzské útočné vrtulníkové lodě typu Mistral a následná licenční výroba dalších tří plavidel již vyvolala bouřlivou diskusi. Pro většinu Rusů je představa, že by jejich vlastní flotila měla kupovat lodě v zahraničí, krajně urážlivá.

Jenže většina loděnic se přeorientovala na jinou výrobu a kvalifikované pracovní síly odešly jinam. Přitom by práci mít mohly, podle odhadů až 80 procent vojenských lodí naléhavě potřebuje opravu.

"V této situaci je koupě Mistralu sice pochopitelná, ale v zásadě nesmyslná. Tahle loď je schopná přepravit vojáky a techniku, na břeh se ale dostávají pomocí jiných vyloďovacích plavidel. Jenže těch má námořnictvo bojeschopných jen patnáct," tvrdí Merkušev.

Dalším problémem jsou obrněné transportéry. Podle náměstka ministra obrany Vladimira Popovkina by bylo pro modernizaci transportérů potřeba začít vyrábět nové motory, pancíře a elektroniku. Nic z toho momentálně v Rusku není. Podle údajů časopisu Sol se nyní jedná o koupi několika strojů firmy Iveco.

"Nemáme technologie, výzkumné ústavy, které by mohly vyvíjet nové druhy zbraní," tvrdí Alexandr Chramčichin. "Na světové úrovni jsou systémy protiletecké obrany a také raketomety, ostatní druhy zbraní jsou beznadějně zastaralé. Rusko nemá jinou volbu, buď bude kupovat zbraně v zahraničí, nebo nebude mít moderní zbraně vůbec."

Máme se Ruska bát?

Nákupy vojenské techniky na Západě ale vyvolávají obavy sousedů z Ruska, kteří se znepokojením sledují sebevědomou rétoriku ruských generálů. "Kdybychom měli Mistral během války v Gruzii, dobyli bychom pobřeží během 40 minut a ne během 26 hodin," řekl velitel vojenského námořnictva Vladimir Vysockij.

Proti prodeji Mistralu Rusku protestovaly hlavně Estonsko a Lotyšsko, které tento krok označily za bezpečnostní hrozbu. Určité výhrady vůči obchodu vyjádřily i USA.

Právě dnes by se o politice vůči Rusku mělo jednat na summitu NATO v estonském Tallinnu. Kvůli rozdílným názorům se ale neočekává, že by členské země aliance dospěly k jednotnému závěru.


Zbraně, které Rusko neumí vyrobit a kupuje je na Západě

Bezpilotní letouny

Krátká válka s Gruzií v roce 2008 ukázala, že jednotkám chyběly informace o pohybech nepřátelských sil, ale i těch vlastních. Protože ruské bezpilotní letouny se ukázaly jako nespolehlivé, armáda zakoupila 12 strojů od Izraele za sto milionů dolarů.

Útočná plavidla

Probíhají finální jednání o koupi jedné vrtulníkové lodi třídy Mistral a licenční výrobě dalších tří plavidel tohoto typu. Loď unese až 16 vrtulníků, 70 obrněnců a 450 vojáků.

Pancéřování vozidel

Zatím poslední akvizicí je nákup pancéřování aut a transportérů z Německa. Ředitel holdingu Rostechnologii přiznal, že ruský průmysl není schopen podobné pancéřování vyrobit.


Mistral pro Rusko
Francouzská útočná loď třídy Mistral je jen jedním z řady nutných nákupů v zahraničí, jimiž si Rusko chce zajistit nejmodernější vojenskou techniku. Ruský zbrojařský průmysl už není schopen zajistit dodávky na potřebné úrovni.
Foto: Reuters

Související