Průměrné odměny ve výši 9,81 milionu dolarů, meziroční pokles o 8,6 procenta. Tak vypadaly loni výplatní pásky ředitelů 81 největších amerických společností. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu zveřejněného agenturou Bloomberg a časopisem BusinessWeek. Pokles se ovšem týkal především odměn v podobě opcí na akcie, jejichž průměrná hodnota se snížila oproti roku 2008 o 30 procent. Výše platů a finančních odměn naopak o 8,3 procenta stoupla.

Akcie ztratily zřejmě v nejistých dobách své kouzlo. Společnosti, které si chtějí zajistit služby vrcholných manažerů, musejí spíše sáhnout přímo do peněženky. Průzkum vychází z údajů obsažených ve finančních zprávách celkem 81 velkých společností, jejichž fiskální rok končil 31. prosincem. Kvůli co nejpřesnějším výsledkům byli do statistiky zahrnuti pouze ti šéfové firem, kteří stejnou pozici vykonávali rovněž v roce 2008.

Bílý dům

Vývoj v odměňování vrcholných manažerů nepotěšil Bílý dům. Zvýšení hotovosti na úkor odměn v akciích představuje podle Kennetha Feinberga, pověřence pro platy vrcholných manažerů jmenovaného Barackem Obamou, špatný směr. Místo aby byli šéfové více svázáni s úspěchem, či neúspěchem firmy, vydal se vývoj na druhou stranu.

Prezidentovi a všem jeho mužům tak patrně udělalo radost pouze to, že odměny vrcholných manažerů už třetí rok po sobě klesly. Dosavadní vrchol představuje pro šéfy největších amerických společností rok 2000 s průměrnými odměnami ve výši 14,6 milionu dolarů, jak dokládá průzkum Caroly Frydmanové z Massachusetts Institute of Technology a Dirka Jentera ze Stanford University. V roce 2008 byly asi o čtyřicet procent nižší.

Kde přidat

Kromě samotných platů se oproti předchozímu roku zvýšily také mimořádné finanční odměny. Ty v průměru dosáhly 2,1 milionu dolarů, meziročně tedy o 7,9 procenta více. Ke statistickému nárůstu nicméně nezanedbatelně přispěla skutečnost, že v hospodářsky mizerném roce 2008 významná část společností manažerům žádné finanční odměny nevyplácela.

Mezi sledovanými manažery se našlo celkem devět takových, kteří dostali finanční odměnu po ročním půstu. V této skupince si nejvýrazněji polepšili Andrew N. Liveris z Dow Chemical, který si vydělal na mimořádných odměnách 4,5 milionu dolarů, a Daniel P. Amos ze společnosti Aflac, jehož bonus činil 4,1 milionu dolarů.

Peněžní platby se vyšvihly na první místo v žebříčku obliby patrně proto, že většina vrcholných manažerů dala v době krize přednost spolehlivému příjmu před odměnami v akciích, jejichž hodnota byla přinejmenším nepředvídatelná. Je třeba mít totiž na paměti, že většinu smluv o odměnách manažeři uzavírali v těžkém období na přelomu let 2008 a 2009.

»Když přijde hospodářský pokles, nejstabilnější formou odměn nejsou akcie, ale hotovost,« uvádí Sam Pizzigati, který pracuje na Institute for Policy Studies ve Washingtonu a zabývá se odměnami manažerů a akcionářskými organizacemi. »V těžkých dobách je nejjistější hotovost a tu si také šéfové vybrali.«

Ředitelé, co nechtějí moc

Příčin proměněné skladby odměn bylo patrně vícero. V depresivní náladě roku 2008 nejspíše velká část dozorčích rad výrazně snižovala laťku očekávaných výsledků, takže vrcholní manažeři mohli snadněji získat nárok na mimořádné odměny. Například výrobce skla a keramiky Corning podle svého tiskového prohlášení změnil metodiku výpočtu, »aby nedošlo k prudkému poklesu nebo nárůstu odměn«. Výsledkem je, že ceny akcií společnosti klesly za minulý rok o dvanáct procent, šéf firmy Wendell P. Weeks inkasoval mimořádné odměny ve výši 4,8 milionu dolarů a vzhledem k roku 2008 si polepšil o téměř 4,5 milionu.

Některé firmy se navíc odměnám v opcích na akcie podle analytiků a lidí z oboru vyhýbaly. Měly totiž obavy z rychlého růstu cen akcií v průběhu roku 2009. »Šéfové firem nechtěli, aby akcie během roku prudce vzrostly a oni vypadali chamtivě,« řekl časopisu BusinessWeek Ira T. Kay, konzultant v otázkách odměňování manažerů.

S důchodem, zato po svých

Rychle rostoucí kategorií se staly příspěvky na penze. Jejich průměrná výše se ve vzorku zkoumaném společností Bloomberg zvýšila o 15,4 procenta a dosáhla 1,3 milionu dolarů. Příčinou je nárůst platů o 8,3 procenta. Penzijní příspěvek pro vrcholné manažery se totiž obvykle vypočítává z výše jejich ročního příjmu. Největší příspěvek k důchodu dostal šéf telekomunikační společnosti AT&T Randall Stephenson s devíti miliony dolarů.

Naopak ke druhému nejvýraznějšímu poklesu po opcích na akcie došlo v odměnách, které se ve výkazech pro akcionáře skrývají v kolonce »ostatní«. Na rozdíl od roku 2008 se objem prostředků na tuto kategorii snížil o 23 procent. Jde především o výdaje na soukromá letadla, členství ve sportovních a společenských klubech a podobné »vychytávky,« které veřejnost i akcionáři při mnoha příležitostech vrcholným manažerům vytýkali.

Například Dennis R. Glass, generální ředitel finanční skupiny Lincoln National, si do »ostatních« příjmů mohl místo 2,26 milionu z roku 2008 připsat loni jenom 308 tisíc dolarů. Z výkazu se zcela vytratila položka výdajů za použití letadla pro osobní účely, která předloni činila 82 901 dolarů. »Tento typ výhod nestojí za potíže,« podotýká David E. Gordon z konzultační firmy Frederic W. Cook & Co., »Tvoří jenom malou část celkových odměn, ale soustředí se na ně padesát procent pozornosti.«

Banky, ach ty banky...

Objevily se zároveň sektorové rozdíly. Mezi 81 zkoumanými firmami bylo dvacet finančních institucí, jedenáct z nich ovšem obdrželo finanční výpomoc z federálního rozpočtu. Musely se proto držet vládních pravidel pro odměňování manažerů. Celkem se odměny šéfů všech dvaceti finančních institucí snížily o 28,1 milionu dolarů na 176,1 milionu.

Největší meziroční ztrátu zaznamenal šéf Citigroup Vikram Pandit, který v roce 2008 bral 38 milionů dolarů. Nyní ale odměny odmítá, dokud se banka nevrátí do černých čísel. Bez platu a mimořádných odměn za rok 2009 zůstal také šéf banky Charlotte Kenneth D. Lewis, který 31. prosince odstoupil ze svého místa.

Ne všichni bankéři byli ale tak zdrženliví. John Stumpf z banky Wells Fargo & Co. loni shrábl pětkrát vyšší základní plat než v roce předchozím, celkem 5,6 milionu dolarů. Bankovní dům podle svého vyjádření neměl jinou možnost, jak ho »odpovídajícím způsobem ohodnotit«.

Uberte si, nebo se rozzlobíme

V rozhodování o výši odměn pro manažery nemalou roli sehrál tlak akcionářů. Ti si v některých společnostech, za zmínku stojí především Apple a Pfizer, vymohli právo vyslovovat se ke smlouvám o platech. Obvykle bývá sice jejich vyjádření pro firmy nezávazné, ale i tak zvyšuje tlak na vedení.

Situace se zřejmě ještě výrazněji promění v rámci tvorby nového systému finanční regulace, který se ve Spojených státech amerických připravuje. Kongresem již prošel návrh, podle něhož by právo valných hromad vyjadřovat se k platům vedení mělo vyplývat ze zákona.

Některé z připravovaných změn se ostatně dotkly už letošních výkazů manažerských odměn. Úřady třeba poprvé v loňském roce požadovaly, aby společnosti ve zprávě uváděly plnou hodnotu odměn v opcích na akcie pro management. V minulosti se totiž rozdělovala do několika po sobě následujících let.

Jessica Silver-Greenberg
Tara Kalwarski
Alexis Leondis
Bloomberg

Největší pokles příjmů výkonných ředitelů v roce 2009

Největší růst platů výkonných ředitelů v roce 2009

9,8 milionu dolarů
Tolik v průměru bralo 81 šéfů největších společností v USA.

Související