Speciál: Polská tragédie

Záznamy z takzvaných černých skříněk polského vládního letounu, ve kterém v sobotu u Smolenska na západě Ruska zahynul polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí, potvrzují, že posádka byla včas varována před špatným počasím na smolenském letišti. Uvedl to místopředseda ruské vlády Sergej Ivanov.

"Výstrahy o nepříznivých meteorologických podmínkách byly předány včas a posádka je dostala," řekl Ivanov na pondělní poradě předsednictva vlády.

"Technický stav obou palubních zařízení - jak zaznamenávajícího komunikaci, tak parametry - je uspokojivý. Umožňuje podrobně rozšifrovat a analyzovat záznamy o všech údajích o letu a chodu palubních zařízení," uvedl vicepremiér a dodal, že zatím lze učinit dva závěry: černé skříňky řádně fungovaly a zaznamenaly naprosto všechny údaje až do pádu letadla na zem. Spolehlivě se tak podle něj potvrdilo, že posádka včas obdržela varování o špatném počasí na letišti i doporučení využít záložní letiště.

Vyšetřování pokračuje, Ivanov slíbil těsnou spolupráci s polskou stranou, jejíž experti se podle něj zúčastnili také zkoumání černých skříněk.

Varšava se dosud zdržuje vlastních závěrů.

Premiér Vladimir Putin na poradě opět slíbil udělat vše, aby vyšetřování bylo objektivní. "Všechny příčiny katastrofy budou objasněny," řekl.

Delikátní situace

Ruské noviny v pondělních vydáních zdůrazňují delikátnost situace, když na ruské půdě, v letadle ruské výroby a na cestě k hrobům polských zajatců, které Rusové postříleli před 70 lety, zahynul prezident sousedního státu známý jako kritik Moskvy. Ruské vedení a úřady se tak podle komentátorů musí vynasnažit, aby na Rusko tentokráte nepadl ani stín podezření a aby se sobotní tragédie stala příležitostí k usmíření mezi Rusy a Poláky.

Ruští experti se podle tisku shodují, že za neštěstí nejspíše může chyba pilotů při opakovaných pokusech o přistání v husté mlze. Podle experta Valerije Šelkovnikova, citovaného vládním listem Rossijskaja gazeta, má "lidský faktor" na svědomí až 90 procent nehod letounů Tu-154 a v daném případě "je naprosto zjevné, že v takovém počasí měla posádka přeletět na záložní letiště".

Ještě před prezidentským letounem ve Smolensku úspěšně přistál Jak-40 s novináři, zatímco vojenský Il-76 se po dvou neúspěšných pokusech vrátil na moskevské letiště Vnukovo.

Podle nejmenovaných expertů, citovaných listem Moskovskij komsomolec, bylo letiště u Smolenska nejspíše vybaveno armádním přistávacím zařízením, které se však liší od civilní verze, nemluvě o tom, že Tupolev polského prezidenta byl vybaven americkými přístroji.

K neštěstí mohla vést i jiná častá chyba, kdy posádka ve snaze co nejdříve uvidět zemi, aby do ní nenarazila, nechá letoun příliš klesnout. Podobně nedávno u moskevského letiště Domodědovo havaroval stroj Tu-204.

Pilot pod tlakem?

Další odborníci připomínají i "prehistorii" katastrofy - 12. srpna 2008 kapitán Kaczyńského letounu odmítl přistát v Tbilisi a přes prezidentovy protesty dal z bezpečnostních důvodů přednost Baku - pilot byl však údajně propuštěn. Čtyři pokusy o přistání prý svědčí o tom, že se kapitán mohl cítit rukojmím situace, a proto se rozhodl přistát "za každou cenu", aby vyhověl "hlavnímu cestujícímu", i když ten nemusel pilotovi říci ani slovo. Bylo však jasné, že prezident se nechce zpozdit na ceremonii v Katyni, která měla začít už za 40 minut. Od přistání v Moskvě či na běloruských letištích mohly odrazovat i Kaczyńského kritické vztahy s Kremlem a Minskem.

Podle ruských úřadů se posádka letadla rozhodla přistát ve Smolensku, a ne v Moskvě, Minsku či Vitebsku, jak doporučovalo letiště. K přistávací dráze se nakonec při rychlém klesání blížila v nižší výšce, než měla. Letoun narazil do osmimetrového stromu v místě, kde měl být ještě 60 metrů vysoko. Stroj také letěl nejméně 150 metrů stranou od dráhy.

Ruští novináři se také pozastavují nad tím, že gruzínská televize Imedi nechala už před měsícem Kaczyńského zemřít - ve fiktivní reportáži o ruském vpádu do Gruzie měl polský prezident zahynout při letu do Tbilisi.

Související