Zatímco ve čtvrtek tisk hodnotil především to, do jaké míry je nová dohoda START podepsaná mezi USA a Ruskem závazná a stěžejní, o den později už se některé přední listy zabývaly otázkou, jaké budou konkrétní dopady vyřazování jaderných zbraní.
List New York Times se v této souvislosti zamýšlí nad budoucností plutonia - látky, která je základem tisíců jaderných zbraní a bude jí přebytek, pokud bude snižování jaderných zbraní a nosičů znamenat i jejich rozebrání. Kritici citovaní listem totiž upozorňují, že se dosud nezačalo snižovat množství plutoniua přebývající v důsledku předchozích dohod a teď by se mohly začít hromadit další zásoby této uměle připravované látky.
Kritici zároveň poukazují na to, že plutonium představuje bezpečnostní hrozbu, protože v případě jeho ukradení by mohlo být znovu použito k výrobě bomb, na rozdíl od uranového paliva.
Kam s ním?
Plutonium je možné zpracovávat v civilních reaktorech jaderných elektráren, přeměna plutonia ze zbraní se ale ukazuje být pomalejší, než se očekávalo. Spojené státy tak pomalu navyšují přebytky plutonia, které nebudou mít kam uskladnit.
Hlavní trumf kritiků, na které odkazuje list NYT, je skutečnost, že Spojené státy otálejí s výstavbou zařízení, které bude schopno přeměňovat plutonium na palivo pro reaktory.
Washington sice od 90. let pracuje na vybudování takové továrny v Savannah River Site, výstavba továrny byla ale zahájena teprve v roce 2007, namísto plánovaného roku 2002. Zařízení tak bude hotové nejdříve do roku 2016. Továrna, jejíž cena se původně odhadovala na 2,3 miliardy dolarů, navíc již stála USA 4,8 miliardy. Jde o největší nukleární stavební projekt v zemi vůbec.
Analýza: Co znamená pražský podpis jaderné odzbrojovací dohody - čtěte ZDE
Medveděv: Smlouva s USA ovlivní proces nešíření jaderných zbraní na celém světě - čtěte ZDE
Současný americký přebytek plutonia (34 tun) by podle plánů měl být spotřebován během asi 15 let. Pokud tedy nová smlouva mezi Washingtonem a Moskvou podepsaná ve čtvrtek v Praze vyústí v další vyřazování plutonia, nezačne se tento materiál zpracovávat dřív než v roce 2030, tvrdí odborníci podílející se na zmíněném projektu.
Energetický sektor situaci komplikuje
Podle energetických expertů projekt brzdí především vysoké náklady. Jaderný energetický sektor navíc není z tohoto produktu, jenž by nahradil běžně užívaný uran, nijak zvlášť nadšený.
Například Firma Duke Energy podepsala dohodu o testovacím využití části plutoniového paliva, ale kontrakt v roce 2008 neobnovila, protože chtěla záruky pravidelných dodávek, s čímž ministerstvo energetiky nesouhlasilo. Testy rovněž odhalily nedostatky dodávaného paliva.
Ministerstvo energetiky nyní jedná o dodávkách s Tennessee Valley Authority, federální agenturou která provozuje několik jaderných reaktorů. Plutonium plánuje prodávat se slevou jako náhradu za běžně užívaný uran, píše New York Times.
Podobný problém, jako USA, bude řešit i druhá strana, která se zavázala k jadernému odzbrojování - Rusko. Rusové mají podle listu New York Times zlikvidovat na 34 tun plutonia a také jejich program nabral několik let zpoždění, protože Rusko nebylo schopno tuto aktivitu samu financovat a západní země, které na ní přislíbily miliardovou finanční účast, nakonec od plánu odstoupily.
