V říjnu roku 2005 manželé Goughovi vsadili šest čísel v národní loterii. Měli obrovské štěstí, vyhráli neuvěřitelných devět milionů liber (zhruba 250 milionů korun). Záhy se však ukázalo, že pan Gough si svou dávku štěstí vyčerpal jednou pro vždy, byť dělal všechno pro to, aby se mohl šťastně cítit.

Nic se nemění, prostě jsme zbohatli, ale žít budeme stejně, dál budu chodit do práce a o víkendech na ryby, říkal si pekař. Jenže z pekárny brzy na to odešel. Žárlivé poznámky lidí v práci se prý nedaly snášet, podobné to bylo se sousedy.

Jsme bohatí, proč neutrácet

A tak manželé za 160 tisíc liber prodali svůj malý domek a přestěhovali se na druhý okraj městečka. Tentokrát do domu za půl milionu liber.

Brzy na to začal Keith Gough sázet na dostizích. Možná rozuměl rybám, koním však moc ne, protože prosázel jmění. Za další milion si pár koupil venkovskou usedlost Cheshire, k tomu bylo třeba pořídit luxusní BMW. Vedle spousty dalších věcí si Keith Goughtaké musel také pronajmout prominentní lóži, z níž mohl fandit oblíbenému klubu Aston Villa.

Už tehdy mu však začalo docházet, že něco se koupit nedá, i kdyby měl člověk sebevíc. Čím víc si toho pořizoval, tím méně měl přátel. Nakonec zůstal sám a ze zoufalství začal pít. Pak ho opustil i ten poslední člověk, kterého ještě měl – po 25 letech se s ním rozvedla manželka. Po majetkovém vyrovnání mu zůstalo půldruhého milionu liber.

S posledním zbytkem zdravého rozumu nastoupil do protialkoholní léčebny v Birminghamu. Najednou byl zase mezi lidmi a zdálo se, že z jednoho z nich by se mohl stát kamarád. Muž, se kterým se sblížil, měl ovšem jiné pohnutky – postupně z Keitha Gougha vylákal půlku jeho zbylého jmění.

Dnes vím, že bych radši byl chudý

Co se s ním dělo pak, není známo. Tento týden však britská média přinesla zprávu o tom, že Keith Gough po dlouhé těžké nemoci zemřel ve věku 58 let v nemocnici. Ze světa odešel jako úplný chudák.

Po propuštění z protialkoholního léčení s ním noviny News of the World udělaly rozhovor. Keith Gough v něm tehdy kromě jiného řekl: „Měl jsem docela pěkný život, měli jsme se se ženou moc rádi. Ale ta loterie všechno zničila. Kdybych to dneska mohl vrátit, neváhám ani vteřinu. Kdybych se kvůli tomu měl plazit nahý ve střepech, udělal bych to.“

Pokud jde o vztah k pěnězům, měl po léčení jasno: "Myslel jsem si, že ta výhra byla odpovědí na všechny mé sny. Jenže teď se všechny ty sny proměnily v prach. K čemu jsou vám peníze, když nakonec padnete na postel a brečíte?"