Komentátoři ji označují za Villepinovu platformu k jeho případné prezidentské kandidatuře ve volbách v roce 2012. Na její vyhlídky se dívají spíše skepticky, protože politický prostor se zdá zaplněn. Bývalý premiér svůj zájem kandidovat nepotvrdil, ani nepopřel.
Villepin, který je dosud členem vládního Svazu pro lidové hnutí (UMP), řekl, že půjde o "svobodné a nezávislé hnutí", otevřené všem bez ohledu na stranickou příslušnost. Za podnět k jeho vytvoření označil nespokojenost s nynější vládní politikou a za svůj cíl vytvoření "solidární republiky".
"Lidé nečekají zákulisní čachry a technické úpravy," řekl k Sarkozyho reakci na těžkou porážku vládní pravice v právě ukončených krajských volbách. Tuto porážku označil za krach dosavadní vládní strategie, kterou vehementně kritizoval, aniž však kdy zmínil Sarkozyho jménem.
Řekl mimo jiné, že Francie teď nectí některá evropská demokratická kritéria a potřebuje obnovit rovnováhu mezi svými institucemi a "pluralismus mocí", což byla zjevně narážka na údajné Sarkozyho snahy ovlivňovat soudní sféru.
Sarkozy pozměnil vládu. Francie má nové ministry financí, práce a státní správy - čtěte ZDE
Le Pen se vrací. Francouzi sice potopili pravici, té krajní ale řekli ano - čtěte ZDE
Villepin byl za prezidenta Jacquesa Chiraka šéfem jeho kabinetu a pak ministrem zahraničí a vnitra a premiérem. Před volbami v roce 2007 se mu přičítaly prezidentské ambice, přičemž bylo jisté, že Chirac by ho viděl jako svého nástupce raději než Sarkozyho. V rámci pravice se ale prosadil Sarkozy. Villepin pak stanul před soudem kvůli údajnému podílu na takzvané aféře Clearstream, jejíž iniciátoři prý chtěli zmařit Sarkozyho šance na zvolení. Soud Villepina osvobodil, ale žaloba se odvolala, za čímž kritici spatřují ruku Sarkozyho.
Sarkozy dává najevo, že založení nové strany ho neznepokojuje. Část tisku ale poukazuje na to, že drtivá porážka vládní pravice v krajských volbách zpochybnila dosavadní jistoty.
Prezident po volbách provedl vládní změny, které mohou vzít Villepinovi vítr z plachet. Mimo jiné vzal do vlády dva představitele té části pravice, která k němu byla kritická - Françoise Baroina a Georgese Trona.
Villepina v parlamentu podporuje jen hrstka poslanců. Jeho případnou prezidentskou kandidaturu v nejnovějším průzkumu podpořilo 44 procent dotázaných a 53 procent bylo proti. Na přelomu roku mu průzkumy dávaly naději na zisk osmi až deseti procent hlasů, což by zjevně nestačilo na postup do případného rozhodujícího druhého kola. V průzkumech obliby politiků se v poslední době objevuje před Sarkozym.
