Ostatky sv. Anežky se v pražském kostele sv. Haštala nenašly. Archeologové ve středu dopoledne skončili dvoudenní průzkum, který měl potvrdit, či vyvrátit domněnky o přítomnosti ostatků české světice v jeho podzemí.
V kostele se našly jen rakve z 18. století s uloženými těly v anatomické poloze, která nenasvědčují tomu, že by je někdo ke sv. Haštalu přenášel. "Problém druhotného uložení ostatků sv. Anežky České zůstává nadále otevřený," uvedli vedoucí výzkumu v tiskové zprávě.
Podle lidové pověry čekají české země šťastné časy a blahobyt, až se ostatky najdou.
Vědci otevřeli dvě klenby
Archeologové v úterý v kostele odkryli dvě vytipovaná místa. Prvním byl prostor před oltářem, vyzdvihla se kamenná deska a pod ní se ve vrstvě rozrušené malty s úlomky opuky našly zlomky keramiky, skla a omítek patrně z 18. století. Pod touto vrstvou byly části zděných konstrukcí v různých výškových úrovních a různé doby vzniku, které vyplňovaly skoro celý prostor pod kamenem.
Ve středu archeologové řekli, že situace v tomto místě vylučuje možnost, že by pod opukovou deskou existoval prostor pro sekundární uložení lidských ostatků. Nálezy zděných konstrukcí podle nich existenci tohoto prostoru znemožňují.
Na druhém místě při severní stěně presbytáře se v úterý pod dlažbou našla cihlová klenba hrobky, k níž níže přiléhala druhá klenba. Použité cihly i nálezy ve vrstvě, která obě klenby hrobky překrývala, napovídají novověkému původu hrobky. Odborníci se rozhodli zjistit obsah hrobky pomocí průzkumu mikrokamerou.
Ta jim ukázala rozměrnou hrobku s hloubkou přes 3,5 metru. Na dně hrobky je několik dřevěných rakví s barokní výzdobou, v jednom případě s letopočtem 1759. Většina rakví je rozbitá a jsou v nich zbytky lidských ostatků. Hrobka je podle archeologů standardním kostelním prostorem určeným k dlouhodobému pohřbívání, který byl funkční ještě po polovině 18. století. Vznikla pravděpodobně v době barokních úprav v kostele.
Úterní odpoledne odpoví, zda se u sv. Haštala skrývají ostatky Anežky České - čtěte ZDE
Soukromá válka archeologů - čtěte ZDE
Archeologové našli v Nazaretu zbytky domu z časů Ježíše Krista - čtěte ZDE
Archeologové provedou dokumentaci v kostele a ve čtvrtek by měli restaurátoři prostor uvést do původního stavu. Průzkum nebyl podle archeologa Zdeňka Dragouna z NPÚ úplně zbytečný. K přítomnosti Anežčiných ostatků sice byli odborníci od počátku skeptičtí, doufali ale v to, že by mohli při výkopech narazit na zbytky staršího románského kostela. Měly se nacházet právě v místech, kde se našla krypta. Podle Dragouna je možné, že při stavbě krypty v 18. století byly zničeny zbytky starého kostela.
Místo při severní straně presbytáře označil radarový průzkum, který provedl Leo Vrzal. Podle něj se měla pod dlažbou nacházet dutina a v ní objekt, který by mohl mít rozměry menší truhly. Druhé místo průzkumu před oltářem jako pravděpodobný hrob Anežky České loni v dubnu označila řádová sestra Anna Koláčková z Kroměříže. Na základě několika vizí věřila, že právě v kostele sv. Haštala se nacházejí staletí ztracené ostatky české světice. Kontaktovala restaurátory z dílny na nedaleké faře, ti na možnou existenci hrobu v kostele upozornili média. "Věříme, že hledání hrobu sv. Anežky České mělo i přes negativní výsledek velký význam pro věřící a duchovně hledající lidi v naší zemi," řekli ČTK restaurátoři Denis Anfilov a Marie Stádníkov
Anežka Přemyslovna zemřela 2. března 1282 a byla pohřbena v klášteře do hrobky Přemyslovců v kapli Panny Marie. Patrně z obav před záplavami byly její ostatky vyzvednuty asi roku 1322 z kaple a někam přeneseny. Traduje se, že řádové sestry prchající před husitskými vojsky ostatky odnesly a uložily na neznámé místo.
