Rusko obnovilo dodávky ropy do běloruských rafinerií, které přerušilo po Novém roce. Napsala to v pondělí agentura Reuters, která se odvolává na ruská média. Rusko přestalo ropu svému sousedovi dodávat kvůli sporu o ceny, tranzit ropy do zemí Evropské unie ale přerušen nebyl. Spor mezi Moskvou a Minskem ale podle všeho ještě vyřešen není.

Bělorusko však i po obnovení dodávek pohrozilo, že by mohlo přerušit tranzit ruské elektřiny do ruské enklávy Kaliningrad, protože ani podmínky této přepravy nebyly dosud dohodnuty. "Včera (v neděli) jsme začali bezcelně posílat ropu do běloruských rafinerií. Tranzit k zákazníkům v západní Evropě pokračuje bez přerušení," řekl místopředseda ruské vlády Igor Sečin, jehož citovaly ruské agentury.

Ruský premiér Vladimir Putin podle agentury ITAR-TASS nařídil vicepremiérovi Sečinovi dohodnout s Minskem podmínky dodávek pro běloruské rafinérie a vyjádřil naději, že jednání se podaří završit "v nejbližší době". Zatím však není zřejmé, kdy se přímá jednání mezi Moskvou a Minskem obnoví.

Rusko je podle Sečina nadále ochotno dodávat Bělorusku bez cla ropu určenou pro vnitřní běloruskou spotřebu, tedy šest milionů tun. Minsk naopak naléhá na splnění dohod uzavřených ještě dříve prezidenty obou zemí; ruský tisk tehdy psal, že Moskva je prý ochotna bez cla dodat Minsku osm až devět milionů tun ropy.

Běloruské rafinerie Naftan a Mozyr, jimiž Bělorusko disponuje, mají podle obchodníků zásoby zhruba na týden. Ropa údajně přestala proudit hned 1. ledna.

Rusové chtějí díl na zisku Běloruska z dodávek západu

Bělorusko z Ruska dostává ropovodem Družba asi 400.000 barelů ropy denně. Ročně tak - spolu s dodávkami po železnici a v autocisternách - nakoupí asi 25 milionů tun suroviny. Spotřebovává ale jen asi čtvrtinu tohoto objemu, zbytek zpracovává a výsledné ropné produkty vyváží na Západ. Právě to se Rusům nelíbí a chtějí, aby Bělorusko z tohoto objemu platilo clo v plné výši, které má od 1. ledna činit 267 dolarů za tunu ropy.

Minsk odmítá platit cla v plné výši a odvolává se na celní unii, na které se s Moskvou dohodlo. Bělorusko odhaduje, že pokud země bude požadované clo platit, přijde ji to na zhruba pět miliard dolarů ročně. To je více než deset procent jejího hrubého domácího produktu.

Minsk nyní hrozí, že bude chtít po Rusku, aby platilo desetkrát vyšší tranzitní poplatky než dosud. To by znamenalo, že Moskva by musela platit až 45 dolarů za tunu ropy, kterou přes území Běloruska přepravuje do Evropské unie.

Nyní Moskva chce na tuto reexportovanou ropu uvalit clo, 267 dolarů za tunu, tedy jde o 5,5 miliardy dolarů. To Bělorusko platit nechce, vždyť jde o 11 procent HDP. Z toho je pochopitelné, proč se Minsk tolik brání platit a hrozí zrušit celní unii.

Právě v požadavku zvýšit tranzitní poplatky může být i největší riziko. Tak výrazné zvýšení poplatků by přepravu ropy do Polska a Německa výrazně prodražilo, což může potenciálně vést až k přerušení dodávek ropy do těchto dvou zemí EU. Německo s Polskem proto svár sledují velmi pozorně. Podobný spor před třemi lety totiž způsobil, že obě země dostávaly několik dnů méně ropy, než měly smluvně dohodnuto.

Zastrašuje Rusko ropou sousedy?

Minsk trvá na tom, aby Rusko dodávalo veškerou ropu bez cla. Tedy nejen ropu, která je určena pro domácí spotřebu v Bělorusku, ale všechnu ropu, která se na území Běloruska dostává. Rafinerie Naftan a Mozyr většinu ropy zpracovávají a reexportují na Západ, zatímco v Bělorusku zůstává jen zlomek produktů, které rafinerie vyrobí.

Z hlediska délky potrubí a objemu přepravené suroviny patří Družba k největší soustavě ropovodů na světě. Přes Družbu proudí ropa do největších rafinerií v Německu a tamní spotřebu ropy pokrývá asi z 15 procent. Mnohem závislejší je ale na Družbě Polsko, které surovinou z Družby kryje více než tři čtvrtiny své spotřeby ropy.

Evropští politici už několikrát obvinili Kreml, že svou rozsáhlou surovinovou základnu používá jako prostředek k zastrašování svých sousedů. Rusko je významným dodavatelem především ropy a zemního plynu a do sporu se dostává hlavně s Ukrajinou a Běloruskem, tedy zeměmi, přes jejichž území přepravuje suroviny na lukrativní západoevropský trh. Evropská unie pokrývá ruským plynem asi pětinu své celkové spotřeby.

Rusko je největším producentem ropy a zemního plynu na světě. Kritiku ze strany evropských politiků zásadně odmítá a říká, že své sousedy léta podporovalo levnou energií. Při prodeji ropy a plynu teď prý jen zvolna přechází na tržní podmínky.

Bělorusko v listopadu podepsalo dokumenty, jimiž se zavádí třístranná celní unie s Kazachstánem a Ruskem. Po rozhovorech, které mezi sebou v prosinci vedli běloruský prezident Alexandr Lukašenko a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv, bylo oznámeno, že Bělorusko bude ropu pro svou vlastní spotřebu z Ruska dostávat bez cla.

Původně Rusko s Běloruskem plánovaly, že zavedou unii, ve které by platila jedna měna a společná celní pravidla. Projekt ale nikdy nespatřil světlo světa, protože vztahy mezi oběma zeměmi začaly postupně ochlazovat. Moskva Lukašenka obviňuje, že neplní sliby, mimo jiné, že neprodal klíčový běloruský majetek ruským firmám. Lukašenko zase tvrdí, že Rusko se odklání od původních záměrů.

Enkláva Ruska v Kaliningradu bez proudu?

Běloruská státní elektrárenská společnost Belgenrgo v pondělí pohrozila, že nemůže vyloučit přerušení tranzitu ruské elektřiny do Kaliningradské oblasti, ruské enklávy na březích Baltu, protože až dosud s ruskými partnery neuzavřelo dohodu o podmínkách této přepravy. Až dosud téměř třetinu spotřeby Kaliningradské oblasti pokrývala Ignalinská jaderná elektrárna na Litvě, která však byla 1. ledna odstavena v souladu s litevskou dohodou s Evropskou unií.

Ruská média tuto hrozbu přijala jako odvetný tah za spor o cenu ropy. Dosavadní jednání byla až dosud bezvýsledná, Minsk dokonce obvinil Moskvu z "bezprecedentního nátlaku" na běloruskou delegaci.

Podle ruské společnosti Inter RAO, které je na ruském trhu předním vývozcem a dovozcem elektřiny, se další kolo jednání o tranzitu elektřiny má uskutečnit 11.-12. ledna.