Když může prezident protahovat podpis Lisabonské smlouvy, lze ho obejít?

Podle ústavy nikoliv. V tomto směru lze odkázat na příklad dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě zakládajícího systém kolektivních stížností, k jehož ratifikaci dal parlament souhlas v roce 2003. Od této doby se čeká na prezidenta, zjevně svůj podpis připojit nechce.

Nejde u Benešových dekretů spíše o politiku než právo?

Jde skutečně primárně o politické téma. S touto tematikou se vypořádal jak Ústavní soud, tak Evropský soud pro lidská práva, když oba došly k závěru o nemožnosti aplikovat aktuálně platné normy na události z minulosti. Kdybychom totiž skutečně takové úvahy připustili, kam by měla aplikace aktuálního práva do minulosti sahat?

Kompletní znění on-line rozhovoru najdete na Ekonom.cz

Související