Volby zřejmě budou 6. a 7. listopadu, ve hře je snížení počtu poslanců

Poslanec ODS Pavel Hrnčíř v úterý odpoledne korzoval po sněmovních kuloárech s telefonem u ucha. Domlouval detaily své volební kampaně na severní Moravě. A nebyl zdaleka jediný. Pro většinu poslanců bylo úterní jednání o tom, jak se musí změnit ústava, aby mohly proběhnout předčasné volby, jen nutným zlem. „Je to zmatené. Však my se toho ani moc neúčastníme,“ glosoval dvouhodinový řetězec proslovů na téma Ústavní soud místopředseda ODS Petr Nečas.

Zřejmě poslední schůze této sněmovny začala sérií technických kroků a návrhů, na jejichž konci by měl být nový paragraf ústavy – dovolující samorozpuštění dolní komory parlamentu. A konání náhradních předčasných voleb.

ČSSD ustoupila

Jako nejpravděpodobnější termín voleb se jeví první listopadový víkend. Sociální demokraté, kterým se tato varianta původně vůbec nelíbila, nakonec couvli. Ve volebním zákoně tak podle všeho bude napsáno, že volby se mohou konat padesát dnů poté, co je vyhlásí prezident. Pak by při dobré souhře sněmovny, Senátu a prezidenta vycházely na 6. a 7. listopadu. Ještě předtím se ale poslanci musí „rozpustit“.

Zatím ovšem ještě není jisté, kdy budou zákonodárci o změně ústavy definitivně jednat. V úvahu přichází buď čtvrteční večer, nebo pátek ráno. „Spíš to vypadá na pátek,“ prohlásil expremiér Mirek Topolánek (ODS). Jak občanští demokraté, tak socialisté chtějí počkat, jak dopadne čtvrteční jednání Ústavního soudu. Ten se bude zabývat stížností nezařazeného poslance Miloše Melčáka, kvůli které soud zablokoval předčasné volby v říjnu.

Poslanci navíc využili start jednání o změně ústavy k tomu, aby získali politické body. Občanský demokrat Michal Doktor například navrhl, aby se snížil počet poslanců z dvou set na 199, totéž žádali také zelení. Zda návrh uspěje, bude jasné ve čtvrtek či v pátek.

Hlavní politické strany se ale zatím dohodly pouze na prosazení rozpouštění sněmovny, na ničem jiném. „Nebylo to předmětem dohody předsedů stran,“ komentoval to šéf ČSSD Jiří Paroubek.

Sociální demokracie už se ale včera tolik nebála toho, co způsobí listopadové volby státnímu rozpočtu. Zatímco v pondělí podle Paroubka ještě hrozilo rozpočtové provizorium, stínový ministr financí Bohuslav Sobotka včera připustil, že při dobré spolupráci s ODS bude možné rozpočet schválit i během listopadu a prosince. „Navrhneme zkrácení lhůt mezi prvním a druhým čtením rozpočtu,“ prohlásil Sobotka. A ODS souhlasí.

Nicméně politická dohoda o předčasných volbách a změně ústavy není úplně bez rizika. V obou klíčových táborech, tedy jak v ODS, v tak v ČSSD, je několik poslanců, kterým se cesta rychlé změny ústavy nelíbí. „Na klubu bylo přes dvacet lidí proti tomu, aby se měnila ústava,“ řekl HN sociální demokrat, který si nepřál být jmenován. ODS o tom, jak se k novele postaví, radši ani nehlasovala.

Jde o to, že řada poslanců přijde kvůli předčasným volbám o místo – už nejsou na kandidátkách, a tak okamžikem, kdy se sněmovna rozpustí, by měli nastoupit do zaměstnání. „Oni nakonec tu změnu podpoří, ale nelíbí se jim to, tiše s Melčákem souhlasí,“ dodal zdroj HN.

Cesta k volbám

Pokud nakonec poslanci ústavu změní a Ústavní soud Melčákově stížnosti vyhoví, zbývá ještě k vyhlášení voleb několik kroků.

Nejprve se bude muset sejít Senát – buď v pátek, nebo v pondělí, a potvrdit poslaneckou novelu. Tu pak podepíše prezident. Poslanci se budou muset pak sejít na mimořádné schůzi a třípětinovou většinou si odhlasovat své rozpuštění, které následně schválí Václav Klaus. Ten také zhruba 22. září vyhlásí nový termín voleb, a to nejspíš na 6. a 7. listopadu.

To ale nebude vše: politické strany si budou muset ještě muset odsouhlasit, že pro nové volby platí kandidátky, které si sestavily pro říjnové hlasování. A volební komise znovu vylosuje čísla stran pro volby.