Podle německého ústavního soudu smlouva není v rozporu s ústavním pořádkem země, před ratifikací je ale třeba posílit spolurozhodovací pravomoci německého parlamentu. To už český parlament provedl.
Prezident Václav Klaus, který patří mezi hlasité kritiky Lisabonské smlouvy a dokument schválený českým parlamentem dosud nepodepsal, vzal rozhodnutí německého ústavního soudu na vědomí. Mluvčí Hradu Radim Ochvat bližší vyjádření k soudnímu výroku od Klause neočekává.
"Pokud jde o podání ústavnímu soudu, to na věci nic nezmění. Přece jenom německá ústava je odlišná od české," uvedl Oberfalzer.
Nová ústavní stížnost by měla být namířena proti celé smlouvě, český ústavní soud totiž loni na podzim zkoumal na popud Senátu pouze nejkontroverznější pasáže dokumentu. Také čeští ústavní soudci tehdy nenašli rozpor s českým ústavním pořádkem.
Německý soud pozastavil ratifikaci Lisabonu. I když neodporuje ústavě - čtěte ZDE
Ganley: Klaus čeká s ratifikací Lisabonu na Irsko. A tak je to správné - čtěte ZDE
Německá a česká ústava
"My budeme poukazovat na jiné rozpory s naší ústavou," uvedl Pospíšil. Vadí mu zejména "neurčitost" smlouvy vzhledem k tomu, že prakticky ve všech ustanoveních určuje, že rozhodnutí nesmějí být v rozporu s cíli Evropské unie. Tyto cíle jsou ale definovány velmi obecně a "o tom, co je a co není v rozporu, vždycky rozhoduje Brusel", podotkl Pospíšil. Další kolegové podle něj chtějí upozornit na "logické nesmysly" a protikladné pasáže smlouvy.
Oberfalzer i Pospíšil věří, že ústavní stížnost se přes určitý skluz podaří připravit do začátku srpna. Potřebný počet 17 podpisů pro ústavní stížnost mají podle Pospíšila přislíben i s určitou rezervou. Z 23 senátorů ODS, kteří smlouvu nepodpořili, se ke stížnosti podle České televize odmítli připojit pouze místopředseda Senátu Jiří Liška, Vítězslav Jonáš a Miroslav Škaloud. Zbývající tři se chtějí rozhodnout až podle obsahu stížnosti. Ze zástupců ostatních stran podpis přislíbila místopředsedkyně Strany svobodných občanů Liana Janáčková, kterou by mohla následovat Jana Juřenčáková (za Nezáviské starosty pro kraj) a komunista Václav Homolka.
Česká Poslanecká sněmovna schválila smlouvu letos v únoru a Senát letos v květnu. K ratifikaci ještě chybí podpis prezidenta Klause, který čeká na rozhodnutí o senátorské ústavní stížnosti. Nedávno navíc řekl, že chce rozhodnout až jako poslední v Evropě, tedy po opakovaném irském referendu a podpisu polského prezidenta.
