Studenti, kteří pracují celý rok, mají přes léto o starost méně. Ti druzí, kteří si o prázdninách chtějí jen jednorázově vylepšit svou finanční situaci, musejí k získání krátkodobé práce vyvinout nemalou aktivitu. "V Praze jsme letos zaznamenali před prázdninami nárůst zájmu o brigády ze strany studentů o 30 procent, " říká Tomáš Brožek, regionální manažer personální společnosti Manpower.

Výše platu podle regionu
Jak se shodují pracovníci agentur zprostředkovávajících práci, jednoznačným kritériem pro výběr letní brigády je výše odměny. "Nejatraktivnější brigády mizí během jedné hodiny od vystavení na internet a jsou to jednoznačně brigády nejlépe placené. Dá se říct, že u letních brigád jde nejvíce o výdělek, během roku studenti stojí pokud možno o kvalifikovanou práci," vysvětluje Jana Skalová ze společnosti LMC, která provozuje pracovní servery jobs.cz a práce.cz.
Platy za práci se přirozeně liší podle toho, o jaký jde region, jakou práci student hledá, i podle toho, zda jde o středoškoláka, či vysokoškoláka. Nejlépe jsou na tom vysokoškolští studenti v Praze, kterým se podaří nalézt brigádu v administrativě.
"V Praze firma těžko najde brigádníka z vysoké školy, pokud nabízí pod sto korun za hodinu. Nejčastější odměna je sto až 120 korun za hodinu na administrativní pozici a minimum pro manuální brigády je 80 korun. V regionech se odměny pohybují od 60 do 80 korun," vypočítává Brožek.
Roli při výběru brigády hraje také předchozí zkušenost studenta se zaměstnavatelem: "Zájem mezi studenty je jen o ty, kteří se k nim chovali slušně, zacházeli s nimi jako rovný s rovným," říká vedoucí jihlavské pobočky agentury Index Nosluš Eva Huková. Na mysli má převážně nabídky krátkodobých prací v hypermarketech.

Zájem i o středoškoláky
Mladí lidé do 18 let ještě loni nesměli pracovat více než šest hodin denně. "To středoškolské studenty na trhu úplně diskvalifikovalo, neboť to bylo pro firmy organizačně velice náročné," upozorňuje Brožek z Manpoweru. A srovnává tuto situaci s dneškem: "Letos se zájem o brigádníky pod 18 let zvýšil, protože padlo toto omezení."
I nadále se dá ale předpokládat, že studenti středních škol budou v nevýhodě vzhledem ke svým starším kolegům ze škol vysokých. "Firmy dávají přednost vysokoškolákům jednak kvůli lepší znalosti jazyků, ale také proto, že vysokoškolák často zůstane po dokončení školy ve firmě, kde pracoval již během studia," uzavírá Brožek.
V nabídkách pracovních agentur a serverů se objevují evergreeny, na které student narazí téměř kdykoliv, ať už hledá práci na léto nebo během školního roku.
Brigádníky nejčastěji hledají call centra, která jsou zaměřena na aktivní nebo pasivní telemarketing a hypermarkety, jež nabízejí práci na pokladnách nebo při doplňování zboží.
Každá profese je jinak náročná a ne každému musí vyhovovat. Například práce telefonního operátora v telemarketingu může vypadat lákavě. Za takzvaný aktivní telemarketing brigádník dostane nejméně 120 korun na hodinu a může dostat další bonusy za každého získaného zákazníka. Ovšem ne každý má povahu, aby dokázal čelit negativním reakcím oslovených lidí.
Přijatelnější může být oblast pasivního telemarketingu, kdy operátor nikoho neoslovuje, ale pouze zvedá telefony a odpovídá na dotazy či přijímá objednávky. Nabízená odměna v této pozici však bývá až o polovinu nižší.

Nejčastěji hypermarkety
Práce v hypermarketech je sice fyzicky náročná, ale přináší zase jiné výhody. Umožňuje například práci v noci, které někteří brigádníci dávají přednost. Pracovat mimo běžný pracovní den nebo týden může být navíc i finančně lákavější. "Brigádníci na dohodu o pracovní činnosti u nás mají navíc nárok na příplatek za sobotu, neděli, svátek a noc," říká Libor Kytýr, mluvčí společnosti Ahold, která provozuje sítě Hypernova a Albert.
A kolik si studenti v hypermarketech vydělají? Kytýr uvádí, že průměrná hodinová mzda v rámci jejich prodejen činí 58,50 koruny. Uplatní se také středoškoláci, kteří jsou jindy v nevýhodě. "Neděláme rozdíly mezi středoškoláky a vysokoškoláky", říká Kytýr. Avšak vzápětí dodává: "V současnosti je poptávka po brigádách vyšší než naše nabídka."

Za výdělkem za hranice
Vlivem neustále posilující české koruny nejsou už výdělky v cizině takové, jako byly třeba ještě před rokem, přesto je počet zájemců o brigádu v cizině i letos značný. "Hodinová sazba v zahraničí je stále průměrně dvojnásobná - 150 korun oproti 75 až 80 korunám. Brigáda se vyplatí zejména v zemi, kterou si člověk chce prohlédnout jako turista a procestovat za vydělané peníze; je výhodné si takto pořídit pobyt u moře, i když práce číšníka nebo barmanky je náročná," zdůvodňuje jejich přetrvávající lákavost Skalová.
Jak dodává, nejčastěji se objevují nabídky na sklizeň úrody, práce v pohostinství a v rekreačních letoviskách (barman/ka, číšník, číšnice, animátor/ka) a práce ve skladu.
Jaká platí obecně doporučení pro studenty, kteří hledají práci na léto? Dá se říci, že mnohdy nemá smysl shánět ji s přílišným předstihem. To se týká zejména krátkodobých prací, které zprostředkovávají personální agentury. Nárazové letní brigády se totiž v jejich nabídce objevují velmi krátce před jejich započetím.
Vyplatí se proto být těsně předtím, než chcete začít pracovat, ve střehu, sledovat nabídku na internetových stránkách a okamžitě na ni zareagovat. Jiné je to u těch dlouhodobějších brigád, třeba na celé prázdniny. Tady se vyplatí pátrat s předstihem alespoň jednoho měsíce. Skalová dává studentům ještě další doporučení: "Hledejte brigádu na srpen, tam je menší konkurence a větší výběr."

Pavla Kreuzigerová

100 korun
je minimální hodinová mzda v administrativě, kterou musí firma nabídnout, aby sehnala brigádníka-vysokoškoláka v Praze.

66sto.gif

67sto.gif

Související