Tuzemský trh práce postrádá již řadu let technické inženýry s dobrými znalostmi cizích jazyků. Firmy s domácími i zahraničními vlastníky hledají odborníky z technologie a konstrukce, tedy absolventy strojních a elektrotechnických fakult.

Škála poptávaných pozic je skutečně široká, od manažerských (např. vedoucí montážní linky, vedoucí směny, vedoucí výroby, vedoucí kvality, výrobní ředitel), až k pozicím specialistů přímo do výroby (strojírenský konstruktér, technolog, vývojář, specialista na řízení jakosti, odborníci na logistiku nebo designéři).

Vyplývá to z průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Jeho autoři zjišťovali, u kterých profesí pociťují zaměstnavatelé v Česku při náboru nových zaměstnanců nedostatek kvalifikovaných odborníků. Soustředili se přitom hlavně na ty pracovní pozice, u nichž je podmínkou vyšší nebo vysokoškolské vzdělání. Jde vůbec o první průzkum svého druhu.

KOLIK ŘEČÍ UMÍŠ... Ideální kandidát v představách zaměstnavatelů kromě znalosti svého oboru ovládá na výborné komunikativní úrovni alespoň jeden světový jazyk (raději však více). Takových uchazečů je tu ale málo, stěžují si zástupci firem. A nedostatečné jazykové vybavení není tím jediným, co je při přijímacích pohovorech trápí. "Jde o celkovou schopnost komunikace. Projevuje se to například při působení našich vysokoškoláků v mezinárodních studentských týmech. Naši studenti jsou sice odborně na výši, ale nedokážou se v týmu prosadit. Chybí jim schopnost prezentace sama sebe i svých výsledků," tvrdí Pavel Kafka, generální ředitel firmy Siemens pro Českou republiku.

S tím, že samotné odborné znalosti v technických oborech jsou dobré, souhlasí i Jiří Pěnkava ze společnosti ČZ: "Podle našich zkušeností je úroveň těchto profesí ve srovnání se Západem leckdy nadprůměrná. Svědčí o tom i zájem zahraničních firem zakládat v Česku vývojová pracoviště, například v blízkosti Západočeské univerzity." Někdy však mají problémy se získáním nových zaměstnanců.

Většina investorů k nám dnes přichází hlavně kvůli levné a kvalifikované pracovní síle. V souvislosti s rostoucí životní úrovní se však budeme stávat méně konkurenceschopnými. Lákadlo v podobě relativně nízkých mezd bude muset být nahrazeno jiným, přinejmenším stejně přitažlivým. Bude třeba "přestěhovat" více zaměstnanců z továrních hal do laboratoří a kanceláří.

Nedostatek technických odborníků odráží nedostatečnou komunikaci mezi vysokými školami a průmyslem. Pro úspěch české ekonomiky v budoucnu je však jejich hlubší vzájemný vztah nezbytností.

"Vysoké školy by měly přicházet s více projekty, které budou pro průmysl zajímavé. Podniky by na druhou stranu měly nabídnout více prostoru pro zpracovávání diplomových prací. Ideální by byly společné vědeckovýzkumné týmy. Hodně možností v této souvislosti vidím v účelném využití prostředků ze strukturálních fondů EU," upozorňuje Pavel Kafka.

Zaměstnavatelé vidí nedostatky i v konstrukci studijních programů na vysokých školách. Studentům by v nižších ročnících nejraději dávkovali větší porci teorie, ve vyšších pak mnohem více praxe.

"Mladým absolventům často chybí hlubší teoretické základy oboru (matematika, fyzika, mechanika) pro výzkumnou a vývojovou práci," říká Miroslav Václavík, generální ředitel Výzkumného ústavu textilních strojů v Liberci. "A u konstrukčních specializací chybí schopnost samostatného řešení konkrétních úkolů."

Tuzemské školy a vzdělávací instituce nestíhají pružně reagovat na tempo rozvoje nových technologií. Některé obory se u nás vůbec nestudují, protože vysoké školy mnohdy nemají potřebné moderní vybavení. Jev, který je běžný nejen v oblasti informačních technologií, ale i u průmyslového výzkumu.

"Dnešní absolventi bohužel nemají znalosti nejmodernějších technologií, které se v průmyslu používají. Výuka často probíhá na zastaralých, v praxi již nepoužívaných technologiích, a studenti tak po příchodu do praxe nemohou mít potřebné vědomosti," upozorňuje Kafka.

DVOJÍ VOLBA. Vypadá to, že už nezbývá moc času. Máme dvě možnosti, jak se s nedostatkem technických inženýrů vyrovnat. Buď zlepšíme výchovu vlastních odborníků, nebo se je pokusíme lákat ze zahraničí (jde o tzv. brain gain).

Obě možnosti však narážejí na své limity. Technické vysoké školy to ve srovnání s humanitními mají těžší. "Prioritní je vždy zájem o studium, který se u dětí formuje ještě na základních školách. A zájem i možnosti polytechnické výchovy jsou minimální, společenské postavení techniků stále není naší společností vnímáno prestižně," tvrdí prezident Českomoravské elektrotechnické asociace Stanislav Adamec.

Ani snaha získat potřebné odborníky z jiných zemí není jednoduchá. Nedostatek technických odborníků totiž není jen specificky českou záležitostí. S podobnými problémy se potýkají i jiné (a ve vztahu k nám i nesporně bohatší) země západní Evropy, které však mnohdy mohou nabídnout vyšší platy a k rozjezdu kariéry jsou pro čerstvé absolventy lákavější. Oborová a profesní struktura nejvíce žádaných profesí se navíc od té české příliš neliší.

Evropské země se o kvalifikované odborníky přetahují nejen s Amerikou, ale i mezi sebou navzájem. Většina z nich totiž spustila vlastní iniciativy pro získání zahraničních odborníků. Česká republika odstartovala podobný projekt až v roce 2003. Jeho výsledky jsou však doposud poněkud rozpačité. Počty přihlášených zatím ani nenaplňují stanovené roční maximální kvóty. Na rozdíl od zahraničí není program cílen na konkrétní "nedostatkové" profese, a mohou se do něj přihlásit jen občané z omezeného počtu zemí.

CHYBĚJÍ I JINDE. Na českém pracovním trhu však nechybějí jen techničtí inženýři. Potřeba kvalifikovaných odborníků v oborech informačních technologií a telekomunikací kopíruje vývoj ve světě. I zde je největší poptávka po expertech ovládajících nejnovější technologie, na trhu práce je i nedostatek specialistů i odborníků pro práci s databázemi.

V Česku chybějí především experti se schopnostmi skloubit specifické technické znalosti s celkovým systémovým řešením a odborníci se schopností komunikovat s technikem i uživatelem, například specialisté zákaznických služeb.

Obory jako strojírenství, elektrotechnika a elektronika se stále více integrují. Do budoucna proto poroste poptávka po expertech, kteří budou mít vědomosti z několika oborů. Navíc trend naznačuje, že bude docházet k většímu propojování funkcí. Absolventi budou muset kromě vlastního oboru rozumět i základům jiných oborů. Třeba informatik by měl mít znalosti z oboru financí nebo ekonomie.

Na nedostatek vysoce kvalifikovaných odborníků narazíme i v obchodě. Podle výzkumu chybějí především kvalifikovaní obchodníci. I oni musí dokonale zvládnout svůj obor a zároveň vřele komunikovat se zákazníkem. Jedno bez druhého nestačí. Celé to vypadá jako dokonale obehraná písnička.

Takovým příkladem je pozice farmaceu- tických reprezentantů, která předpokládá odborné znalosti z medicíny (resp. zdravotnictví) a zároveň dobrou komunikaci s potenciálními zákazníky.

Ještě před několika lety byli na pozici farmaceutických reprezentantů přijímáni téměř výhradně lékaři. Nyní se přes nadstandardní platové podmínky shánějí špatně. Důvod je prostý. Pro lékaře zpravidla není cesta zpět, po pěti letech působení ve farmacii jsou pro ně kariérní možnosti v medicíně téměř uzavřeny. Pokud si dnes chtějí čeští lékaři vylepšit svůj příjem a zároveň zůstat pracovat v medicíně, odcházejí raději pracovat do zahraničí.

Pro zdravotní sestry jsou naopak nabízené pozice díky vyšším platům ve farmacii lákavé. Pokud zdravotní sestry, kterých je již nyní nedostatek, přijmou lukrativní nabídky nadnárodních farmaceutických společností nebo odejdou za několikanásobnými příjmy pracovat do zahraničí - vzniká zde problém, na který by měla být veřejnost připravena.

Zdravotnictví je vůbec kapitola sama o sobě. Výzkum inzerovaných pracovních míst ve vybraných českých nemocnicích potvrdil, že je v Česku vysoká poptávka po lékařích a kvalifikovaných zdravotních sestrách. U některých oborů trvá obsazení volného místa třeba i půl roku. Nemocnice mají problémy při hledání vhodných kandidátů na místa anesteziologů, patologů a chirurgů. Těžko hledají také lékaře se specializací gynekologie a porodnictví nebo pediatrie. Ti dávají z finančních důvodů raději přednost privátní praxi a v nemocnici mají často jen částečný úvazek.

EKONOMŮ MÁME DOST. A profese, o které už dnes není na českém trhu práce takový zájem? Český trh práce je již nasycen ekonomy a právníky. Absolventi manažerských a společenskovědních škol mají často problém s nalezením vhodného místa, které by odpovídalo jejich kvalifikaci.

Pozice v marketingu byly hojně žádány zejména v době, kdy firmy teprve vznikaly, etablovaly se jejich výrobní struktury a obchodní řetězce. Dnes již jsou ve většině případů obchodní struktury vytvořené a potřeba marketingových expertů stagnuje, dochází pouze k doplňování personálních stavů. Jen občas přispívají k určitému oživení poptávky v oblasti finančních služeb vytvářející se centra, která se zabývají outsourcingem ekonomických procesů.

Jana Vavrečková, VÚPSV
Martin Petříček


095_E09_63.gif
Související