Nadcházející reforma veřejných financí zavádí do české daňové i související legislativy značné množství změn, jež se dotknou jak zaměstnanců - tedy i pracujících studentů, tak zaměstnavatelů. Shromáždili jsme proto základní otázky z oblasti sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění i daní, na které hledají pracující studenti nejčastěji odpověď.

Pracující student
Při studiu mám i zaměstnání. Jak zdaním příjmy za tuto práci?

Do značné míry záleží na tom, jak vypadá právní stránka takového pracovního vztahu. Pokud student uzavře se svým zaměstnavatelem klasickou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti, může očekávat, že jejich důsledkem bude jak pro něj, tak pro zaměstnavatele řada práv a povinností, jež ukládá zákoník práce, zákon o daních z příjmů a další související právní předpisy.
Příjmy z pracovněprávního vztahu představují příjmy ze závislé činnosti a podléhají zdanění a sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Pokud by však student uzavřel se svým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, jež omezuje rozsah práce na 150 hodin v kalendářním roce, sociální a zdravotní pojištění by z tohoto pracovněprávního vztahu neplatil.

Zaměstnavatel, jakožto plátce příjmu, zahrne studenta do své mzdové evidence a provádí měsíčně srážky záloh na daň a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění (pokud příjem těmto odvodům podléhá). Pokud student při nástupu do zaměstnání podepíše tzv. prohlášení poplatníka ("růžový formulář"), může ušetřit na daních formou zaměstnavatelem zohledněných měsíčních slev na dani na poplatníka a na studenta, připravujícího se soustavně na budoucí povolání. Pro uplatnění slevy na studenta je třeba zaměstnavateli doložit potvrzení o studiu.
Do 15. února následujícího kalendářního roku může student požádat svého zaměstnavatele o provedení tzv. ročního zúčtování, které zaměstnavatel provede do 31. března a může v něm zohlednit i slevy na dani, které nebyly případně uplatněny v rámci měsíčních odvodů.

Když jsem v průběhu roku vystřídal několik firem, budu postupovat stejně?

Pokud student u všech zaměstnavatelů podepsal prohlášení poplatníka, lze ve většině případů postupovat obdobně jako v předchozí odpovědi. O provedení ročního zúčtování pak student může požádat svého (v příslušném roce) posledního zaměstnavatele.
Pokud by však student u všech svých zaměstnavatelů prohlášení poplatníka nepodepsal, musel by si podat daňové přiznání sám (na příslušném formuláři přiznání k dani z příjmů fyzických osob). Výjimkou by byla situace, kdy by student obdržel od zaměstnavatele, u nějž nepodepsal prohlášení poplatníka, příjem, jehož výše by nepřesáhla v kalendářním měsíci částku 5000 Kč. Tento příjem by podléhal konečné srážkové dani ve výši 15 %.

Jak se mám zachovat, pokud jsem pracoval u více zaměstnavatelů současně?

V případě, kdy měl student více zaměstnavatelů současně, nemůže mu roční zúčtování provést žádný z nich. Za této situace student musí podat daňové přiznání.
V daňovém přiznání za příslušný kalendářní rok student uvede veškeré své zdanitelné příjmy, doloží je potvrzením od zaměstnavatelů, zohlední si roční slevy na dani na poplatníka a na studenta a daňové přiznání podá, typicky ve lhůtě do 31. března následujícího roku, na finančním úřadě, k němuž je místně příslušný podle svého trvalého pobytu.

Existují další situace, kdy musím podávat daňové přiznání?

Obecně má povinnost podat daňové přiznání každý, jehož roční zdanitelné příjmy přesáhly 15 000 Kč, s výjimkou případů uvedených výše (tj. v případě, kdy poplatníkovi může provést roční zúčtování zaměstnavatel, nebo pokud se jedná o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou).
Bez ohledu na výše uvedené je dále povinen daňové přiznání podat každý, kdo měl ještě jiné zdanitelné příjmy než příjmy ze závislé činnosti (např. příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti či příjmy z pronájmu), které současně nepodléhají srážkové dani, a to ve výši přesahující 6000 Kč za rok.

Reformní novinky od příštího roku
Dotknou se mě změny, které začnou platit od 1. 1. 2008?

V případě pracujících studentů dochází k nejvýraznější změně u způsobu výpočtu základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a následně také měsíčních záloh na tuto daň.
Doposud (do konce roku 2007) tento základ daně studenta představuje v podstatě jeho hrubá mzda snížená o částky pojistného na sociální a zdravotní pojištění, připadající na zaměstnance/studenta (ve výši 12,5 % studentovy hrubé mzdy). Z tohoto základu daně (zaokrouhleného na stokoruny nahoru) se pak vypočte měsíční záloha na daň, a to s použitím progresivní stupnice. Daňová progrese znamená, že čím vyšší je příjem studenta, tím vyšší sazbou se tento příjem zdaňuje.

Jak se bude od příštího roku počítat měsíční záloha na daň?

Od příštího roku dochází ke zrušení daňové progrese a zavedení jednotné (proporcionální) sazby daně ve výši 15 %. Tato sazba se však bude při výpočtu měsíční zálohy na daň aplikovat na jiný (vyšší) daňový základ. Tímto novým daňovým základem bude tzv. superhrubá mzda, jež představuje v podstatě hrubou mzdu studenta zvýšenou o částky pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které platí studentův zaměstnavatel (ve výši 35 % studentovy hrubé mzdy).
Jelikož by výše uvedený způsob výpočtu vedl u většiny poplatníků k faktickému zvýšení měsíčních záloh na daň, je tato změna provázena také změnou výše slev na dani. V případě pracujícího studenta nás nejvíce zajímá sleva na poplatníka, jež vzroste ze současných 600 Kč na 2070 Kč měsíčně, a sleva na studenta, připravujícího se soustavně na budoucí povolání, jež se zvýší ze současných 200 Kč na 335 Kč měsíčně.
Při podávání daňového přiznání za rok 2008, resp. při provedení ročního zúčtování, bude způsob výpočtu daně za celý rok obdobný, pouze proběhne na roční bázi, přičemž roční slevy na dani budou dosahovat výše 24 840 Kč na poplatníka a 4020 Kč na studenta.

Lze očekávat nějaké další významné změny do budoucna?

Od roku 2009 dojde k dalšímu snížení jednotné sazby daně, a to z 15 % na 12,5 %. Současně by však měly být sníženy některé slevy na dani, včetně slevy na poplatníka, a to z 2070 Kč na 1380 Kč měsíčně (resp. z 24 840 Kč na 16 560 Kč ročně). Toto snížení však zřejmě nebude definitivní, neboť se již nyní počítá s další novelou zákona o daních z příjmů, jež by měla toto snížení zmírnit. V případě slevy na studenta ke změně její výše nedochází.

Práce v zahraničí
Jaké daňové, případně jiné dopady má práce v zahraničí?

Otázka zdanění zahraničního příjmu studenta je značně složitější, protože do hry vstupuje nejen česká, ale i zahraniční legislativa, případně též mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Navíc je třeba prověřit otázku daňového rezidentství studenta, a určit tak rozsah a míru zdanění v České republice a v zahraničí, případně též možnost osvobození příjmu od platby daně v zahraničí, resp. postup, jak zamezit dvojímu zdanění.
Stejně tak otázka určení příslušnosti studenta k systémům sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění může být relativně komplikovaná, neboť je upravena nejen lokální legislativou států, ale též právem Evropské unie, resp. mezinárodními (tzv. totalizačními) smlouvami o sociálním zabezpečení.

Kdo je podle české daňové legislativy daňovým rezidentem?

Je to poplatník, který má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (čímž se myslí, že zde pobývá alespoň 183 dní v kalendářním roce). Bydlištěm se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Daňové rezidentství v podstatě odráží sílu vazby jednotlivce k danému státu.
Definice daňového rezidenta v zahraniční legislativě může být podobná i odlišná. Pokud by byl pracující student považován podle lokálních legislativ za daňového rezidenta v obou státech, kde působil, určilo by se jeho finální daňové rezidentství podle konkrétní mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, uzavřené mezi příslušnými státy, a to typicky na základě kritérií, jako jsou studentovo bydliště, centrum životních zájmů (kde má rodinu, školu, práci), fyzická přítomnost či národnost.

Proč by mě mělo moje daňové rezidentství zajímat?

Otázka daňového rezidentství hraje klíčovou roli v určení rozsahu a míry zdanění ve státech, v nichž student v daném roce působil. Ve většině případů bude pravděpodobně student považován za daňového rezidenta ve státě, odkud pochází, a za daňového nerezidenta v zahraničí, kde většinou po určitou spíše kratší dobu (např. v průběhu prázdnin) pracoval.
V zahraničí by tento student zdanil pouze příjmy ze zdrojů v zahraničí, tj. příjmy za práci tam vykonanou. V České republice by však, z titulu rezidentství, zdanil jak své příjmy ze zahraničí, tak i případné příjmy za práci pro českého zaměstnavatele. Na první pohled by se mohlo zdát, že student zdaní své zahraniční příjmy dvakrát. Není tomu tak. Na tuto situaci právě pamatují smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které stanoví metody, jak tomu zabránit. Typicky by tak student, vždy však v závislosti na ustanovení konkrétní smlouvy, v České republice buď zahraniční příjem vyňal ze zdanění, nebo by si daň zaplacenou z toho příjmu v zahraničí započetl vůči české dani.

Kde budu přispívat na sociální a zdravotní pojištění?

Nejprve je třeba určit, kterým právním předpisům v oblasti sociálního zabezpečení bude student podléhat. V rámci Evropské unie je tato oblast regulována konkrétním nařízením, jehož základním pravidlem je, že osoba zaměstnaná na území jednoho členského státu podléhá příslušným právním předpisům tohoto státu. To však ještě nemusí v druhém kroku automaticky znamenat, že student bude mít povinnost platit v tomto státě pojistné.
Pokud student pracuje ve státě mimo Evropskou unii, pak se příslušnost k právním předpisům určí na základě konkrétní mezinárodní (tzv. totalizační) smlouvy o sociálním zabezpečení, pokud ji Česká republika s příslušným státem uzavřela. V opačném případě je nutno postupovat podle lokálních legislativ obou států.

Kdy student působící v zahraničí nemusí zdaňovat svůj příjem?

Pokud např. student či studentka vypomáhá v zahraničí jako au-pair s domácími pracemi za stravu, ubytování a příjem, který použije k uspokojení svých základních sociálních, kulturních či vzdělávacích potřeb, pak tento příjem není v České republice předmětem daně, což znamená, že se z něj daň neplatí.
Stejně tak by v některých případech v zahraničí nemusel podléhat dani příjem studenta, který je daňovým rezidentem v jiném státě, v prvně zmíněném státě se zdržuje výhradně za účelem studia, a v souvislosti s tímto studiem a k jeho financování obdrží příjem z jiného než prvně zmíněného státu.

Martin Pala
PricewaterhouseCoopers

Související