Strážce rovnováhy trhu s potravinami - Státní zemědělský intervenční fond - nevykoupil od začátku letošního roku ani gram másla a sušeného mléka. Stejná situace je i v ostatních členských státech Evropské unie. I její sklady pro přebytky zejí prázdnotou.
"Něco takového nepamatuji," tvrdí Michal Němec, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Vybavuje si, že Unie držela na zásobách až milion tun nadbytečného másla. Teď jsou na nule. Veškeré přebytky se vyvezly do Číny a Indie.

To ale není všechno. Vymetené do posledního zrnka jsou i intervenční sklady s obilím, potvrdil Ekonomu Martin Foreth, který má ve fondu na starosti intervenční nákup a prodej obilí. Zatímco v roce 2005 mělo Česko dva miliony tun přebytečného zrna, takže se dokonce uvažovalo o jeho pálení v elektrárnách, letos je vše jinak.
"Od ledna jsme nevypsali na export obilí žádný tendr. Nebylo co prodávat," vysvětluje Foreth. V zahraničí je situace obdobná. Na intervenčních zásobách celé Unie leží dnes všeho všudy 124 tisíc tun pšenice. Pro názornost: to je sklizeň tří českých okresů.
"Světové zásoby obilí jsou nejnižší za posledních padesát let," dokresluje Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů.

Z pohledu bruselské pokladny vypadá skutečnost, že nejsou přebytky, jako dobrá zpráva. Rozpočet EU ušetří. Brusel totiž musel nadprodukci stahovat intervenčními nákupy z trhu a pak ji s pomocí dotací vyvážet mimo státy Unie.
Spotřebitele ale prázdné sklady optimismem nenaplňují. "Když nejsou zásoby, není čím regulovat rovnováhu trhu," objasňuje Němec.
V dobách přebytku kupuje zemědělský intervenční fond za Unií stanovené částky od farmářů nadprodukci, aby jim zaručil stabilní odbyt. Mělo by to fungovat i opačně. Za časů nedostatku usměrnit zmíněnými přebytky ceny směrem dolů. Teď by přebytky přišly vhod, ale nejsou.

Ceny másla v obchodech vzrostly v celé Unii. V Česku se nyní čtvrtkilogramová kostka prodává až za 40 korun, ještě v červenci to bylo 21,50 Kč. Zas až takový útok na peněženky zákazníků to ale není. Michal Němec připomíná, že spotřeba másla je u nás proti roku 1989 poloviční. Ročně ho v průměru každý sní 4,5 kilogramu. Udrží-li se současné ceny na stejné hladině, pak by si každý z nás na máslo za rok připlatil asi 360 korun.

MÁSLA SE KONZUMUJE v celé Evropě čím dál méně. Už jsou to necelé čtyři kilogramy na hlavu a rok. Unijní reforma Společné zemědělské politiky vyhlásila v uplynulých čtyřech letech neprodejným přebytkům boj, v jehož rámci se průběžně snižovaly intervenční ceny. Do července 2006 měly mlékárny jistých 254,20 eura za sto kilogramů másla (6990 Kč), letos v červnu to bylo už jen 253,56 eura, v přepočtu 6423 korun za metrák. Kurz 27,50 Kč/euro stanovila Evropská komise.

Intervenční cena je záchranný pás pro výrobce v období, kdy trh nemá o jejich výrobky zájem. Prognózy z Bruselu ale s oživením poptávky a růstem cen vůbec nepočítaly.
"V době, kdy zpracovatelé kupovali od farmářů litr mléka za 7,80 Kč, varovala nás Evropská komise, že se jeho ceny propadnou až na 6,20 Kč za litr. Výrobci nás za toto poselství kritizovali a cenový vývoj ukázal, že právem. Předpověď z Bruselu nevyšla," konstatoval Němec.
Litr mléka, jak říká, se teď v Česku vykupuje za 8,50 Kč. V sousedním Německu už cena překročila deset korun za litr. Tuzemští farmáři exportují do Spolkové republiky Německo 12 procent syrového mléka.

KLESAJÍCÍ VÝROBA másla není v tuzemsku jen důsledkem špatně odhadnuté situace bruselskými plánovači. Je za tím i snížená tučnost domácího mléka. Ve Výhledové a situační zprávě Mléko se uvádí, že kvůli sníženému obsahu tuku v mléce se produkce másla loni meziročně snížila o 8,8 procenta. V unijní kvótě si Česko vyjednalo 4,21 procenta tuku v litru mléka, jenže ve skutečnosti je to pouhých 3,75 procenta. Při celoročním objemu 2,4 miliardy litrů domácí produkce mléka hraje půl procenta tuku významnou roli.
Na obsah tuku v mléce má vliv plemeno dojnic a kvalita krmiva. "Léta se tlačilo na to, že tuku je přebytek, takže ho nepotřebujeme, a tímto směrem se ubíralo i šlechtění skotu," komentuje souvislosti Michal Němec.

MEZI LÉTY 2000 až 2006 zmizely v Unii takřka tři miliony dojnic, přestože se společenství rozrostlo o deset nových států. Informace vyplývají ze statistického přehledu situace trhu s mlékem, vypracovaného Evropskou komisí. Celková produkce mléka v Unii se však v souvislosti se zvyšující se užitkovostí dojnic za stejné období snížila o 900 milionů litrů. To je pro ilustraci zhruba třetina české roční výroby mléka. Evropská komise předpokládá, že užitkovost dojnic ročně poroste o 1,6 procenta. V roce 2012 by se tak unijní stádo dojnic mělo snížit o dalších 1,9 milionu kusů.
Překročení mléčných kvót Brusel stíhá pokutami. Českým producentům vyměřil za minulý rok 147 milionů korun. Evropská komise hodlá totiž část zemědělských dotací na podporu agrární výroby přesměrovat na rozvoj venkova. Vyšší ceny másla jsou jen špičkou příslovečného ledovce.

V REAKCI NA RAKETOVÝ VZRŮST cen obilí avizovali zdražení i pekaři. Domácí pekárenská společnost United Bakeries chce zvednout ceny pečiva o 25 procent. Kilogram chleba stojí nyní v obchodě 18 až 19 korun a rohlík se průměrně prodává za 1,85 koruny.
"Reálná cena za kilogram chleba je 25 korun, rohlík by měl stát přes dvě koruny," odvolává se mluvčí pekařské společnosti Jaroslav Pomp na vyšší ceny obilí.

Tuna potravinářské pšenice stála v ČR loni tři tisíce korun, teď se prodává za dvojnásobek. V západní Evropě je to ještě víc. Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů říká, že za tunu potravinářské pšenice tam zpracovatelé platí až 300 eur, v přepočtu 8250 Kč. "Mezinárodní asociace mlynářů a pekařů založila krizový štáb. Pěstitelé jim odmítají prodávat obilí za ceny, které si v dlouhodobých smlouvách dohodli," uvádí Filip. Za tohoto stavu by se unijní přebytky obilí hodily, jenže mezitím skončily v Číně a Indii. Krizový štáb mlynářů a pekařů tlačí na Evropskou komisi, aby další export obilí zakázala.

Jak je možné, že se z obilí náhle stal takový obchodní hit? "Různé finanční skupiny pochopily, že je to komodita, do které se vyplatí investovat. Velkým odbytištěm se staly USA, kde se z obilí začal vyrábět biolíh," dodává. Údaje z burzy v Chicagu to potvrzují. V září se tam tuna pšenice prodávala za 231 eur, zatímco loni to ve stejném měsíci bylo 115 eur.

DALŠÍM DŮVODEM rostoucího hladu po obilí je opakovaná neúroda v Austrálii. I většina unijních států měla letos horší úrodu než loni. V Česku se sice urodilo, ale domácí cenu zvedají obchodníci z Německa. Vítězslav Navrátil, předseda představenstva zemědělské společnosti Rostěnice na Vyškovsku, tvrdí, že za pšenici nabízejí 6500 korun za tunu. I s náklady na dopravu na každé tuně tak němečtí obchodníci vydělají tisíc korun.
"Mrzí nás, že naši odběratelé na změněnou poptávku nereagují a drží cenu nízko. Férově se chovají sladovny. Ač mají ve smlouvách za tunu ječmene 3800 korun, nabízejí až šest tisíc, aby si pojistili věrnost zemědělců i na příští rok," oceňuje Navrátil.

Otevřeně říká, že na ceny obilí si teď farmáři nemohou stěžovat a přiznává, že před sklizní s tak vysokou částkou nikdo nepočítal. Ale! Na rostoucí ceny obilí už zareagovali dodavatelé hnojiv a chtějí za ně od pěstitelů dvojnásobek.
K pěstitelům ječmene se sladovny chovají vstřícně, ale pivaře to rozhodně nepotěší. "Cena ječného sladu vzrostla o 66 procent, což se nutně projeví v ceně piva," vysvětluje výkonný ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Odhaduje, že pivo zdraží v příštích dvanácti měsících o čtvrtinu. S radikálnějším zvýšením cen prozatím pivovary vyčkávají. První krok, jak říká Veselý, udělá vždy největší domácí producent - Plzeňský Prazdroj. A pak ho následují menší výrobci. Veselý předpokládá, že zdražení piva proběhne ve třech vlnách.

Cena obilí se na rozdíl od másla promítá do celého potravinářského trhu. Přidává se do krmných směsí, takže v konečném důsledku nutně ovlivní třeba i cenu masa. Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman ale tvrdí, že to nebude hned. Vepřového je v Evropě nadbytek a s drůbeží je to podobné. Skutečná cena drůbežího a vepřového masa by podle Tomana měla být o pět korun vyšší, než je tomu v současné době.

MLYNÁŘSKÝ EXPERT Pavel Filip odhaduje, že vysoké ceny obilí se v Evropě udrží maximálně rok až dva. Krizový štáb Mezinárodní asociace mlynářů a pekařů už si v Evropské komisi vymohl, aby zrušila v členských státech povinnost uvádět každým rokem do klidu deset procent výměry orné půdy. Na této ploše by se pak smělo pěstovat další obilí.
Česko však zmíněné opatření nevyužije. V přístupových rozhovorech s EU jsme si vyjednali jiný princip poskytování zemědělských dotací. Unijní podpory se u nás nevyplácejí za tuny a litry jako ve staré unijní patnáctce, ale za evidované hektary půdy bez ohledu na to, zda je na ní úhor nebo kulturní plodiny. Mlynářský odborník Filip očekává, že ceny obilí se v ČR srovnají až kolem roku 2010. To už ale budou stejně vysoké jako v západní Evropě.

Alice Olbrichová

Kolik krav se chová v Česku
- Na začátku zemědělské reformy v roce 1990 se zde chovalo 1 236 218 krav.
- V okamžiku našeho vstupu do Unie, v roce 2004, jich tu bylo 572 887.
- Loni se v tuzemsku chovalo 563 723 krav.
Zdroj: Český statistický úřad

Související