Co dokáže deflátor

Závěr roku přinesl pro českou odbornou veřejnost malé překvapení: revidovaná data o HDP pro rok 2003 byla nově zrevidována, čímž byla česká ekonomická historie opět poněkud pozměněna. Objem HDP pro rok 2003 se zvýšil o více než půl procenta a ze 3,1 % na 3,7 % - o více než půl procentního bodu - se zvedlo pro tento rok i tempo růstu HDP. Za ještě podstatnější změnu lze považovat, že došlo k poměrně razantním změnám v dynamice některých růstových faktorů. Z tabulky č. 1 je patrné, že podle nových údajů spotřeba vlády akcelerovala na 4,2 % (o 2 procentní body), naopak investice do fixního kapitálu výrazně zpomalily - růst investic v roce 2003 z původně udávaných 5,7 % nyní nedosáhl ani 3 %. To je z hlediska dynamiky hospodářského růstu změna velmi významná - investice tedy oproti původním závěrům v roce 2003 nerostly rychleji než spotřeba domácností, ale prakticky shodným tempem.

Na první pohled se zdá, že jednoduše došlo k přesunu mezi investicemi a vládní spotřebou, vysvětlitelnému (ostatně jako již v minulosti) pouhým věcným přeřazením některých položek. Naznačují to objemové ukazatele ve stálých cenách předchozího roku, z nichž je tempo růstu odvozeno. To však nepotvrzuje vývoj ukazatelů v běžných cenách, které jsou primárním zdrojem dat pro převod do stálých cen i pro výpočet tempa růstu. Podle vyjádření v běžných cenách došlo u investic pouze k minimální změně; co se však změnilo poměrně výrazně, byl deflátor investic do fixního kapitálu - tedy cenový index sloužící pro převod z běžných do stálých cen.

Po tomto předběžném prozkoumání starých a nových čísel se dostaneme k tomu, že pro celkové zachycení změn způsobených revizí je třeba zkombinovat pohled na původní a nové ukazatele v běžných cenách a pak ve stálých cenách předchozího roku s deflátory jednotlivých položek. Z tabulky č. 2 je patrné, že v oblasti konečné spotřeby a tvorby fixního kapitálu se změnily údaje v běžných cenách i deflátory, v oblasti vnějšího sektoru došlo pouze ke změně deflátorů.

Klíčový význam deflátorů. Nejvýznamnější změna v běžných cenách nastala v oblasti konečné spotřeby, kde došlo k navýšení o 21,1 mld. Kč (z toho je 10,7 mld. Kč spotřeba domácností a 9,8 mld. Kč spotřeba vlády). Ve stálých cenách je však pohled na změnu poněkud odlišný, podle toho, jak se změnil deflátor. Např. konečná spotřeba domácností, která vzrostla o 10,7 mld. Kč v běžných cenách, byla ve stálých cenách prakticky nezměněná (nepatrný pokles o 0,2 mld. Kč), protože byla doprovázena opačně působícím zvýšením deflátoru o téměř celý procentní bod. U vládní spotřeby se revize projevila trochu jinak. Vzestup o 9,8 mld. Kč v běžných cenách se v kombinaci s mírným poklesem deflátoru (o 0,4 procentního bodu) projevil ještě razantnějším zvýšením spotřeby vlády ve stálých cenách.

Investice do fixního kapitálu se v běžných cenách revizí prakticky nezměnily (mírný vzestup o 1,1 mld. Kč). Razantní revize deflátoru směrem nahoru - kdy cenová hladina místo původně udávaného poklesu naopak mírně stoupla - ovšem způsobila, že objem investic ve stálých cenách o 16,2 mld. Kč klesl a tempo jejich růstu se v roce 2003 silně zpomalilo.

Podrobnější pohled na revidované a staré údaje tedy naznačuje, že rozdíly v tempu růstu u spotřeby vlády a investic byly způsobeny více změnami v deflátorech než primární změnou položek v běžných cenách.

Nejvýraznější rozdíl ve stálých cenách předchozího roku zaznamenal vývoz zboží. Kde se vzalo oněch 24,1 mld. Kč ve vývozu zboží navíc oproti původně prezentovaným údajům? Pro odpověď je třeba se opět podívat na čísla v běžných cenách a na deflátory použité k převodu do stálých cen předchozího roku. Zde zjistíme, že vývoz zboží v běžných cenách prosincová revize nezměnila. Změnila ale deflátor vývozu zboží, a to poměrně významně - cenová hladina vývozu klesla o 1,7 procentního bodu. Opačným směrem se liší dovoz zboží ve stálých cenách předchozího roku, i když zde je diference méně výrazná (dosahuje pouze 7,3 mld. Kč). U dovozu zboží opět nedošlo ke změně položky v běžných cenách, ale byl změněn pouze deflátor - u dovozu naopak cenová hladina mírně stoupla, což objem dovozu zboží ve stálých cenách minulého roku stlačilo směrem dolů. Revize proto dosti významně změnila příspěvek zahraničního obchodu zbožím k vývoji HDP. Netto vývoz zboží se pouhou změnou deflátorů zlepšil o 31,4 mld. Kč, což představuje více než 1 % HDP, a to není změna nijak zanedbatelná.

Revize proto vzbuzuje některé otázky týkající se změn deflátorů. Proč se zvedla celková cenová hladina investic do fixního kapitálu o 2 procentní body? Co stálo za snížením cenové hladiny vývozu zboží, když se nezměnila statistika vývozních cen? Jsou to změny v kvalitě vývozu, které vedly ČSÚ k tomu vývozy přecenit? Vedly k této změně diskuse probíhající v odborné veřejnosti ve směru požadavků na vyšší zohledňování kvality?

Faktem je, že revize vedla v oblasti vývozu zboží ke změnám, které byly ekonomy intuitivně očekávány: vyšší zohlednění kvality vývozu zboží, vedoucí ke snížení deflátoru, zlepšuje přínos zahraničního obchodu zbožím k růstu HDP. Nicméně bez přesného vyjádření a zdůvodnění ČSÚ zůstává tento názor pouhou hypotézou. Práce analytika tak začíná připomínat činnost detektiva, který shromažďováním nepřímých důkazů odhaluje reálnou podstatu věci. Tato argumentace nemá sloužit jako kritika, pouze jako apel na vyšší transparentnost údajů. Každá změna, která není jasně vysvětlena, vzbuzuje nezodpovězené otázky, nejistotu a zbytečná podezření.

Revize a průběh hospodářského cyklu. Dalším momentem, který u prosincové revize stojí za povšimnutí, je, že pro několik předchozích čtvrtletí se opět poněkud pozměnil obrázek o průběhu a faktorech českého hospodářského cyklu. Obrázek jasně ukazuje, že zatímco na podzim 2004 jsme se ještě domnívali, že se česká ekonomika nachází ve vzestupné fázi hospodářského cyklu, prosincová revize vrchol cyklu posunula zpět do druhého pololetí roku 2003. Během roku 2004 podle posledních údajů hospodářský růst české ekonomiky mírně zpomaluje. Není asi potřeba se dlouze rozepisovat o tom, proč je důležité mít o průběhu hospodářského cyklu jasnou představu, nebo jaké důsledky mohou mít chybná představa a falešné signály. Zmiňme v této souvislosti alespoň monetární politiku.

V červnu až srpnu 2004, kdy došlo ke dvěma zvýšením základních úrokových sazeb, žili centrální bankéři v mylné představě, že hospodářský růst pokračuje stejnou dynamikou jako v předchozím čtvrtletí (ačkoli ve skutečnosti o půl procentního bodu zpomalil) a současně považovali růstovou trajektorii za nižší, než ukázala revize. Dnes je samozřejmě možné pouze spekulovat o tom, zda by je byla nejnovější data vedla ke stejným rozhodnutím nebo dokonce o tom, zda byla tato rozhodnutí správná.

Závěrem ještě poznámku k makroekonomickému výhledu. Před koncem roku byli ekonomové poněkud překvapeni diametrálně odlišnými výhledy dvou institucí zásadního významu - Ministerstva financí ČR a ČNB. Zatímco ČNB předpokládá pro rok 2004 akceleraci růstu na 4,1 % taženou především 12 % růstem investic a téměř 4 % tempem růstu spotřeby domácností, Ministerstvo financí předpokládá pro rok 2004 dynamiku HDP 3,8 %, pomalejší růst hrubé tvorby fixního kapitálu i spotřeby domácností (9,3 % a 3,6 %). Pro rok 2005 předpokládá ČNB další akceleraci růstu HDP na 4,5 %, taženou především robustním růstem investic (9,8 %) a zesílenou spotřebitelskou poptávkou domácností (4,5 %). Podle MF naopak HDP v roce 2005 mírně zpomalí na 3,6 %, stejně jako hlavní faktory růstu - investice (7 %) a spotřeba domácností (3,8 %). Nejnovější revize, posunující vrchol cyklu do druhého pololetí 2003, celkem jasně ukazuje na vyšší pravděpodobnost realizace méně optimistického scénáře Ministerstva financí.