Aktuální číslo časopisu Ekonom
Makroekonomická situace se má zlepšit. Tvrdí to alespoň prognostici valné většiny renomovaných i méně známých institucí napříč vyspělým světem. Má to ale pár kdyby, bez nichž nás světlé zítřky rozhodně nečekají.
Nejzásadnějším faktorem, který ovlivní svět zítřka, je ropa. Takže - pokud se zvýší těžba, objeví se nová naleziště, skončí konflikty v Iráku, uklidní se situace ve Venezuele, Nigérii... prostě pokud bude ropy víc a dojde k poklesu její ceny na světových trzích, bude na tom světová ekonomika lépe. Světové trhy ale s výraznou slevou ropy nepočítají - stačí se podívat na tzv. futures kontrakty na ropu, které v horizontu tří, šesti a devíti měsíců počítají jen s mírným poklesem. Nebylo by to však poprvé a zřejmě ani naposled, kdyby se světová finanční komunita krutě zmýlila. Ostatně stačí malá revoluce či pár atentátů a bude po prognóze. Každopádně vyhlídky pro celosvětový růst (s ohledem na zachování cen ropy) jsou skvělé - globálně hospodářství poroste zhruba čtyřprocentním tempem - jen o kapku méně, než se očekává letos.
GLOBÁLNÍ NEZNAMENÁ KAŽDÝ. I když se cena ropy nezvýší - ba naopak - obrátí směrem dolů, není vyhráno. Respektive - i když svět jako celek poroste, neznamená to, že stejným tempem. Prozatím se zdá, že dobře na tom budou, alespoň z hlediska růstu hrubého domácího produktu, Spojené státy americké. Zde se experti shodují na zhruba čtyřprocentním tempu růstu. Druhá světová velmoc - Rusko - na tom bude o něco lépe s růstem kolem 6,5 %, rychlým tygrem má zůstat i Čína (růst 8 %). Oproti tomu starý kontinent bude spíš přešlapovat na místě: nejoptimističtější odhady hovoří v případě eurozóny o růstu HDP ve výši dvou procent, nová Evropská unie na tom bude, především díky novým členům, výrazně lépe.
Tahounem Evropy se stanou země bývalého východního bloku. Zde má podle odhadů vynikat především Slovensko a Polsko, kterým analytici předpovídají růst kolem 5 až 6 procent.
KONEC DOLARU? Odhadnout vývoj kurzu je možná ještě o něco těžší než tipovat výsledek ve Sportce. Přesto je tento odhad nezbytný - zejména pro firmy, finanční trhy, spekulanty, turisty... Největší pohyb podle současných prognóz nastane u amerického dolaru. Ten výrazně propadal po celý letošní rok a s jeho dalším oslabením počítá řada prognóz i napřesrok. Jeho pokles však bude záviset na několika faktorech: na tom, jak se bude vyvíjet makroekonomika - zde především bude záležet na výsledcích z trhu práce a na výši obchodního deficitu USA. Dalším faktorem bude vývoj úrokových sazeb. Americká centrální banka Fed sice letos několikrát úroky zvýšila a experti očekávají jejich další růst i v příštím roce, jeho intenzita však bude záležet především na síle či slabosti ekonomiky. V neposlední řadě bude mít na americkou měnu vliv to, jak se ke slabému dolaru zachovají političtí představitelé USA - pokud jej preferují a jsou ochotni v případě nenadálého posílení zavádět protekcionistická opatření, pak je jeho slabost nevyhnutelná. A konečným faktorem, který může dolar dorazit, je chování arabských šejků. Ti jsou slabostí americké měny natolik znechuceni, že začínají požadovat za prodávanou ropu platbu v euru. A konec dolaru jako světového platidla by znamenal jeho pád.
Vývoj eura zřejmě nebude tak dramatický jako v případě dolaru. Svou sílu si zřejmě udrží: i když tím nepotěší ani Evropskou centrální banku, ani evropskou ekonomiku a konečně ani politiky. Síla měny totiž značně podkopává konkurenceschopnost eurozóny. Jediné, co může tamní firmy potěšit, je fakt, že ECB zřejmě nebude spěchat se zvyšováním úroků. Žádný důvod k tomu nemá - ekonomika neroste zrovna závratným tempem, inflace je pod kontrolou a měna je silnější, než by bylo zdrávo.
Česko? Co udělá Kolín?
Zatímco svět bude růst, stagnovat či pokulhávat, Česká republika pojede svým tempem. A ne zrovna špatným, podle analytiků má našlápnuto a i nejhorší prognózy o tempu růstu HDP jsou výrazně nad tempem souzeným eurolandu.
Čtyři procenta - takovou hranici růstu hrubého domácího produktu si stanovily všechny instituce - domácí i světové. Zatímco skeptici odhadují růst těsně pod čtyřmi procenty, světové instituce, Česká národní banka a některé domácí banky jsou spíše pro HDP kolem půl procentního bodu nad čtyřkou. Nutno ovšem upozornit, že většina prognóz vznikala ještě před revizí Českého statistického úřadu, který přepočítal loňské tempo růstu HDP z 3,1 % na 3,7 %. Důvody pro poměrně rychlý růst ekonomiky v příštím roce jsou podle expertů zhruba stejné jako letos a změny, se kterými počítají, jsou minimální. Investiční poptávka má zůstat stejná jako letos, nad přímými zahraničními investicemi však budou mít větší vliv reinvestice.
Zájem domácností o nákupy klesnout nemá. Platy porostou v soukromé sféře zhruba šestiprocentním tempem, veřejná sféra možná dostane ještě víc. Vyšším útratám domácností napomůže i lepší situace na trhu práce. Růst HDP přibrzdil propouštění a experti dokonce očekávají, že míra nezaměstnanosti o pár desetinek procentního bodu klesne.
Ani inflace Česku hrozit nebude. Po letošní "eskalaci" má napřesrok dojít ke stabilizaci až k mírnému útlumu. Kromě dubnového zvýšení spotřební daně na tabák nelze očekávat výraznější inflační tlaky. Silná konkurence tlumí i nákladové tlaky hrozící spotřebitelským cenám při zvyšování světových cen surovin (jak ukázal např. podzimní vývoj cen pohonných hmot). Nízkým cenám bude nahrávat i silná koruna, které pomohou i privatizační prodeje.
Brzdou HDP se může stát očekávané zpomalení tempa ekonomiky eurozóny. Experti však očekávají, že by výpadek mohlo nahradit spuštění výroby v kolínské automobilce.
Nejzásadnějším faktorem, který ovlivní svět zítřka, je ropa. Takže - pokud se zvýší těžba, objeví se nová naleziště, skončí konflikty v Iráku, uklidní se situace ve Venezuele, Nigérii... prostě pokud bude ropy víc a dojde k poklesu její ceny na světových trzích, bude na tom světová ekonomika lépe. Světové trhy ale s výraznou slevou ropy nepočítají - stačí se podívat na tzv. futures kontrakty na ropu, které v horizontu tří, šesti a devíti měsíců počítají jen s mírným poklesem. Nebylo by to však poprvé a zřejmě ani naposled, kdyby se světová finanční komunita krutě zmýlila. Ostatně stačí malá revoluce či pár atentátů a bude po prognóze. Každopádně vyhlídky pro celosvětový růst (s ohledem na zachování cen ropy) jsou skvělé - globálně hospodářství poroste zhruba čtyřprocentním tempem - jen o kapku méně, než se očekává letos.
GLOBÁLNÍ NEZNAMENÁ KAŽDÝ. I když se cena ropy nezvýší - ba naopak - obrátí směrem dolů, není vyhráno. Respektive - i když svět jako celek poroste, neznamená to, že stejným tempem. Prozatím se zdá, že dobře na tom budou, alespoň z hlediska růstu hrubého domácího produktu, Spojené státy americké. Zde se experti shodují na zhruba čtyřprocentním tempu růstu. Druhá světová velmoc - Rusko - na tom bude o něco lépe s růstem kolem 6,5 %, rychlým tygrem má zůstat i Čína (růst 8 %). Oproti tomu starý kontinent bude spíš přešlapovat na místě: nejoptimističtější odhady hovoří v případě eurozóny o růstu HDP ve výši dvou procent, nová Evropská unie na tom bude, především díky novým členům, výrazně lépe.
Tahounem Evropy se stanou země bývalého východního bloku. Zde má podle odhadů vynikat především Slovensko a Polsko, kterým analytici předpovídají růst kolem 5 až 6 procent.
KONEC DOLARU? Odhadnout vývoj kurzu je možná ještě o něco těžší než tipovat výsledek ve Sportce. Přesto je tento odhad nezbytný - zejména pro firmy, finanční trhy, spekulanty, turisty... Největší pohyb podle současných prognóz nastane u amerického dolaru. Ten výrazně propadal po celý letošní rok a s jeho dalším oslabením počítá řada prognóz i napřesrok. Jeho pokles však bude záviset na několika faktorech: na tom, jak se bude vyvíjet makroekonomika - zde především bude záležet na výsledcích z trhu práce a na výši obchodního deficitu USA. Dalším faktorem bude vývoj úrokových sazeb. Americká centrální banka Fed sice letos několikrát úroky zvýšila a experti očekávají jejich další růst i v příštím roce, jeho intenzita však bude záležet především na síle či slabosti ekonomiky. V neposlední řadě bude mít na americkou měnu vliv to, jak se ke slabému dolaru zachovají političtí představitelé USA - pokud jej preferují a jsou ochotni v případě nenadálého posílení zavádět protekcionistická opatření, pak je jeho slabost nevyhnutelná. A konečným faktorem, který může dolar dorazit, je chování arabských šejků. Ti jsou slabostí americké měny natolik znechuceni, že začínají požadovat za prodávanou ropu platbu v euru. A konec dolaru jako světového platidla by znamenal jeho pád.
Vývoj eura zřejmě nebude tak dramatický jako v případě dolaru. Svou sílu si zřejmě udrží: i když tím nepotěší ani Evropskou centrální banku, ani evropskou ekonomiku a konečně ani politiky. Síla měny totiž značně podkopává konkurenceschopnost eurozóny. Jediné, co může tamní firmy potěšit, je fakt, že ECB zřejmě nebude spěchat se zvyšováním úroků. Žádný důvod k tomu nemá - ekonomika neroste zrovna závratným tempem, inflace je pod kontrolou a měna je silnější, než by bylo zdrávo.
Česko? Co udělá Kolín?
Zatímco svět bude růst, stagnovat či pokulhávat, Česká republika pojede svým tempem. A ne zrovna špatným, podle analytiků má našlápnuto a i nejhorší prognózy o tempu růstu HDP jsou výrazně nad tempem souzeným eurolandu.
Čtyři procenta - takovou hranici růstu hrubého domácího produktu si stanovily všechny instituce - domácí i světové. Zatímco skeptici odhadují růst těsně pod čtyřmi procenty, světové instituce, Česká národní banka a některé domácí banky jsou spíše pro HDP kolem půl procentního bodu nad čtyřkou. Nutno ovšem upozornit, že většina prognóz vznikala ještě před revizí Českého statistického úřadu, který přepočítal loňské tempo růstu HDP z 3,1 % na 3,7 %. Důvody pro poměrně rychlý růst ekonomiky v příštím roce jsou podle expertů zhruba stejné jako letos a změny, se kterými počítají, jsou minimální. Investiční poptávka má zůstat stejná jako letos, nad přímými zahraničními investicemi však budou mít větší vliv reinvestice.
Zájem domácností o nákupy klesnout nemá. Platy porostou v soukromé sféře zhruba šestiprocentním tempem, veřejná sféra možná dostane ještě víc. Vyšším útratám domácností napomůže i lepší situace na trhu práce. Růst HDP přibrzdil propouštění a experti dokonce očekávají, že míra nezaměstnanosti o pár desetinek procentního bodu klesne.
Ani inflace Česku hrozit nebude. Po letošní "eskalaci" má napřesrok dojít ke stabilizaci až k mírnému útlumu. Kromě dubnového zvýšení spotřební daně na tabák nelze očekávat výraznější inflační tlaky. Silná konkurence tlumí i nákladové tlaky hrozící spotřebitelským cenám při zvyšování světových cen surovin (jak ukázal např. podzimní vývoj cen pohonných hmot). Nízkým cenám bude nahrávat i silná koruna, které pomohou i privatizační prodeje.
Brzdou HDP se může stát očekávané zpomalení tempa ekonomiky eurozóny. Experti však očekávají, že by výpadek mohlo nahradit spuštění výroby v kolínské automobilce.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
