Je z hlediska zákona důležité, je-li běžný účet používán pro podnikatelské účely fyzické osoby?

Ano. Srážková daň z úroku se uplatňuje v případě různých druhů příjmů (např. z některých příjmů plynoucích zahraničním subjektům z České republiky, při výplatě dividend a podílů na zisku atd.). Významnou oblast tvoří v rámci objemu transakcí srážky daně prováděné z úroků vyplácených fyzickým osobám z jejich běžných účtů, které jsou vedeny českými bankami nebo českými pobočkami zahraničních bank. U srážkové daně z úroků z běžných účtů je nutné rozlišit, zda je příjemcem úroku fyzická osoba nepodnikatel nebo fyzická osoba, která běžný účet používá pro své podnikatelské účely.
V případě fyzické osoby nepodnikatele je sražením a odvedením daně z úroku splněna daňová povinnost a daná osoba již nemusí tuto částku uvádět ve svém daňovém přiznání. Uplatnění srážkové daně je většinou výhodnější, ale nemusí tomu tak nutně být. Příjmy zdaňované srážkovou daní se již nezahrnují do celkového základu daně z příjmů, to znamená, že zdanění srážkovou daní je konečné a neumožňuje zohlednit např. nezdanitelné části základu daně. Dále je nutné upozornit na skutečnost, že základem daně pro zvláštní sazbu daně je hrubý úrokový příjem. V tomto případě nelze uplatnit výdaje související s dosaženým příjmem.
V souladu s příslušnými ustanoveními zákona o daních z příjmů činí zvláštní sazba daně 15 % (mimo jiné) z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech nebo z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání.
Důležité je tedy upozornit, že pokud fyzická osoba vlastní tzv. podnikatelský běžný účet, musí úrokové příjmy plynoucí z takového účtu zahrnout do dílčího základu daně z příjmů fyzických osob a zdanit progresivní sazbou daně (tj. pro zdaňovací období 2007 ve výši 12-32 % v závislosti na základu daně).

Kdo provádí odvod srážkové daně? Existuje rozdíl mezi poplatníkem a plátcem?

V případě srážkové daně její odvod provádí tzv. plátce daně. Připomínám, že poplatníkem se rozumí osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. V našem případě tudíž bude poplatníkem určitá fyzická osoba, která vlastní daný běžný účet. Plátcem daně se rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům. V pozici plátce daně bude proto banka.
Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně. V právních předpisech je zakotvena majetková odpovědnost banky jako plátce daně. To znamená, že pokud neprovede banka srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na ní vymáhána jako její dluh.
Podle příslušných ustanovení zákona o správě daní a poplatků musí banka daň, kterou byla povinna srazit nebo vybrat z daňového základu, odvést správci daně v zákonem stanovené lhůtě, tj. do konce následujícího kalendářního měsíce.
Na tomto místě je nutné poznamenat, že v případě, kdy by banka neprovedla srážku daně nebo nevybrala ji ve stanovené výši, a to ani dodatečně, provede správce daně tzv. brutaci. Tzn. základem pro výpočet srážkové daně bude částka, z níž by po sražení daně zbyla částka, která byla plátcem poplatníkovi vyplacena. Pokud by tedy např. banka připsala na účet úrok v plné výši 100 Kč a nesrazila by 15% daň, bude správce daně v tomto případě požadovat odvedení 17 Kč (místo pouhých 15 Kč), protože z částky 117,65 Kč zbude po sražení 15 % částka 100 Kč, která byla skutečně připsána.

Banky jako plátci daně podají vždy po uplynutí zdaňovacího období vyúčtování daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Správce daně údaje ve vyúčtování daně porovná s údaji ve vlastní evidenci daňových povinností a jejich úhrad, případné rozdíly vyčíslí, ve spolupráci s plátcem daně tyto rozdíly vysvětlí a odstraní je.
Pro úplnost je nutné dodat, že výnos plynoucí z daně vybírané srážkou z úroků z běžných účtů, které plynou fyzickým osobám, je v souladu se zákonem o rozpočtovém určení daní příjmem státního rozpočtu.
Závěrem je vhodné pro zajímavost uvést, že od 1. ledna 1998 do 31. prosince 2003 se uplatňovala srážková daň i u úrokových výnosů právnických osob z termínovaných vkladů. Tato sražená daň však představovala zálohu na daň z příjmů a započítávala se proti celkové daňové povinnosti poplatníka. Protože úrokové sazby později významně poklesly, ztratil tento postup prakticky význam a od 1. ledna 2004 došlo ke zrušení této "zálohové srážkové daně". Od 1. ledna 2004 tedy právnické osoby zdaňují úrokové výnosy z bankovních účtů v rámci svého obecného základu daně.

Příklad: Porovnejme daňovou zátěž fyzické osoby nepodnikatele, u které je úrok z běžného účtu zdaněn konečnou srážkovou daní, a fyzické osoby podnikatele, který zdaní úrok progresivní daňovou sazbou v rámci svého daňového přiznání. Aplikace srážkové daně je v tomto případě výhodnější než zdanění úroku z běžného účtu progresivní daňovou sazbou. Tento příklad však nelze považovat za obecné pravidlo, v případě vzniku ztráty z podnikání by naopak bylo možné úrok z běžného účtu započíst proti ztrátě.

73srazkovaDan1.gif

Jana Vlčková
Deloitte

Jana Vlčková pracuje v daňovém oddělení společnosti Deloitte, zabývá se problematikou přímých daní. Připomíná: Pokud fyzická osoba vlastní tzv. podnikatelský běžný účet, musí úrokové příjmy zdanit progresivní sazbou daně.

Související