Pokud má být v roce 2030 uspokojena poptávka po energiích, celosvětové investice do energetiky musejí v následujících čtyřiadvaceti letech dosáhnout výše 17 bilionů dolarů. Tato částka bude ovšem platit jen za předpokladu, že se nezmění počet lidí, kteří nemají přístup k elektrické energii (v současnosti se jejich počet odhaduje na dvě miliardy). Upozorňuje na to poslední zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA).

Každým rokem tedy musí "připlout" do energetiky finanční injekce přesahující sumu půl bilionu dolarů. Jenže například v roce 2003 nedosahovaly celosvětové investice do tohoto sektoru ani poloviny této částky.

Jestliže se nijak výrazně nezmění současná energetická politika, zvýší se do roku 2030 podle IEA poptávka po energii oproti současnému stavu o více než polovinu. Světové zdroje by takový objem poptávky měly zvládnout (viz graf).

E06_3962.gif

NEJVĚTŠÍM PROBLÉMEM však zůstává nedostatek atraktivních investičních možností. Investoři navíc často nemají k dispozici efektivní rozbor hospodaření, chybí detailní výkaznictví, doprovázené analýzami rizik a budoucího vývoje, i propracovaná komunikační strategie energetických firem, upozorňuje Michael Bray, partner pro oblast energie a přírodních zdrojů poradenské společnosti KPMG, v každoroční studii Světová energie (World Energy in 2006). Tu vydává Světová energetická rada (World Energy Council), která sdružuje více než 90 zemí.

Dokonce podle Braye hrozí, že se nenajde dostatek investorů do energetiky, jestliže firmy nedokážou lépe komunikovat a nepřistoupí k reformě svých výkazů. Většina investic v energetickém sektoru bude totiž v budoucnu směřovat k rozsáhlejším, dlouhodobějším anebo rizikovějším investicím. Současné finanční výkazy a účetní postupy ale neumějí tyto investice vydělit a jednoznačně spočítat jejich příspěvek k budoucí výkonnosti. Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) jsou totiž investice tohoto charakteru:

Zaúčtovány ihned do nákladů. I když tyto aktivity (jako výzkum či průzkum nových nalezišť) přispívají k pozdějšímu růstu čistého jmění firmy a jsou v souladu s podnikatelskou strategií energetických firem, tradiční účetní výkazy je berou jako náklad, mohou tedy být vnímány jako negativní událost, protože snižují účetní zisk. Ale aktivity, které jsou s těmito výdaji spojeny, mohou být součástí dlouhodobé podnikové strategie.

Aktivovány jako investiční majetek. Minulé výkony však poskytují omezený obrázek, pomocí kterého si mohou investoři vykreslit budoucí výkony.

Kapitálový trh by měl podniky, působící v energetickém sektoru, ocenit nejen za jejich současný finanční stav, ale i za dosažené technologické úspěchy či za jejich postoje k sociálním či environmentálním otázkám, konstatuje zpráva IEA. Jinými slovy: je třeba zhodnotit dlouhodobé působení podniku. Právě takové ukazatele mohou naznačit, jak bude podnik vnímán v budoucnosti, a tím také výrazně ovlivnit jeho budoucí postavení na kapitálovém trhu.

Ve stávajících finančních výkazech, předkládaných veřejnosti či akcionářům, však nejsou částky vynakládané na životní prostředí, sociální, ekonomické a technologické aktivity nijak vyčleněny z běžných provozních položek. Nikde obvykle navíc nenajdeme jejich komplexní přehled, protože bývají rozúčtovány do mnoha různých položek. Potenciální investoři si tak nemohou vyčíslit přínos takových investic, ať už finanční, či nefinanční povahy (jako je třeba posílení dobrého jména podniku či jeho vnímání veřejností). Navíc ve většině finančních zpráv chybějí údaje o společenské odpovědnosti podniků (CSR).

Finanční výkaznictví se rozvíjí po mnoho let, každá změna obvykle přidává další a další požadavky, aby byly splněny všechny regulatorní požadavky a aby odpověděly na rostoucí poptávku akcionářů po informacích o společnosti. V zásadě však vychází z nákladových modelů.

Dobrovolně zveřejňované informace v jiných zprávách, např. key performance indicators (KPI), které měří návratnost investic (ROI), nejsou vzájemně porovnatelné mezi jednotlivými společnostmi. Jednotlivé zprávy na sebe často nijak nenavazují, což znesnadňuje investorům i kapitálovému trhu orientaci v informacích. Investoři často říkají, že informace, které dostávají, nevysílají jasnou zprávu o tom, jak si podnik stojí. A na druhou stranu manažeři energetických firem si podle Braye stěžují na to, že trhy nerozumějí jejich obchodním modelům.

Bray proto navrhuje změnit strukturu publikovaných zpráv, která by znamenala posun od současného modelu regulacemi vyžadovaného účetnictví. Taková změna však těžko přijde od regulátora nebo tvůrců standardů. Energetické firmy ji ale musejí vidět jako komparativní výhodu v "boji" o investice, jako hlavní nástroj pro jejich přilákání do energetického sektoru. Jako něco, co usnadní akcionářům a investorům porozumět strategii organizace a jejímu obchodnímu modelu a poskytne vyvážený pohled na její hospodaření a vyhlídky.

Energetické podniky by měly kromě finančních výkazů reportovat i nástin obchodní strategie, jakým způsobem bude implementována, jaká jsou možná rizika, která by její realizaci ohrozila, i její přínosy. To vše musí být doprovázeno efektivní komunikací s potenciálními investory.

Jak by tedy mělo vypadat portfolio zpráv o podnikatelské činnosti v energetickém sektoru?

Vlajková zpráva o výkonnosti, která se zaměří na strategii organizace prvořadých cílů, ukazatele výkonu, KPI, rizika, rizikový management, strategické iniciativy, i na to, jak jsou tyto strategie implementovány. Zároveň by měla poskytnout pohled na budoucí výkony, pokud se podaří strategii naplňovat.

Specializované zprávy, které budou určeny konkrétním investorům. Ty by měly rozpracovávat konkrétní informace o podnikové strategii do větší hloubky.

Komunikační šablony na míru, to znamená položit si otázku, komu a jak sdělovat, postupovat podle požadavků specifických akcionářů.

Někteří lídři v energetickém sektoru už tyto informace poskytují. Pořád je jich však málo, komunikační složka je navíc méně rozvinutá než samotná podoba zpráv, uzavírá Bray. Koneckonců nemusí to být jen otázka energetického sektoru. Investoři by měli znát, do čeho investují, ať už se jedná o kterékoliv odvětví ekonomiky.

MARTIN PETŘÍČEK


Co komplikuje investice do energetického průmyslu?

Současná pravidla finančního výkaznictví.

Značné kolísání cen komodit a volatilní měnový kurz.

Technologická i jiná rizika spojená s novými projekty, s hledáním nových zdrojů, které se často nacházejí na těžce dostupných územích.

Rostoucí náklady, i přes vyšší ceny komodit.

Obavy z reakce veřejnosti a dopady na životní prostředí.

Činnost mnohých vlád, které používají zisk z energetického byznysu ke svým politickým cílům.

Související